Invasion
Invázia
Režie:
Leslie WoodheadScénář:
David BoultonHrají:
Paul Chapman, Julian Glover, Paul Hardwick, Ray McAnally, Ewan Hooper, Hugh Morton, Jeffrey Segal, Alan Tilvern, Terence Soall, Michael Cronin, Barrie Cookson (více)Obsahy(1)
Doba uvolnění Pražského jara, stejně jako idea komunismu s lidskou tváří skončila v Československu 20. srpna 1968 s invazí vojsk Varšavské smlouvy. Reformy prvního tajemníka ÚV KSČ Alexandra Dubčeka stály před zánikem a zneplatněním. Nejvýznamnější představitelé Československa byli zajištěni a odvlečeni do Moskvy, aby nakonec popřeli svá vlastní dřívější stanoviska. To včetně Zdeňka Mlynáře, nově zvoleného tajemníka ÚV KSČ a spoluautora reformního Akčního programu, z jehož pohledu jsou události líčeny… Britské televizní dokudrama z roku 1980 rekonstruující osudné srpnové dny v Československu je adaptací knihy Zdeňka Mlynáře "Mráz přichází z Kremlu". Pro českého diváka se jedná se o ojedinělý pohled „zvenčí“, který ve své době významně přispěl k představení západnímu publiku etapu českých potažmo československých dějin, jež uvedla zemi do období tehdy trvající normalizace. Přes své nesporné profesionální a řemeslné kvality se ovšem rekonstrukce nevyhnula jistým nepřesnostem a zkreslením, jako například přílišné akcentaci Mlynářovy osoby pro účely dramatizace. I přesto však i samotný Alexandr Dubček potvrdil, že vše podstatné ve snímku odpovídá historickým skutečnostem. Scenárista David Boulton kromě Mlynářovy knihy pracoval mimo jiné i s deníky tehdejšího předsedy Národního shromáždění Josefa Smrkovského, které využil hlavně pro vykreslení událostí po odvezení stranického vedení do Moskvy. Zajímavostí je, že se na snímku podílela jako producentka také česká novinářka a režisérka Eva Kolouchová, která se po invazi rozhodla po absolvování studia zůstat v Británii. Na obrazovky tehdejší Československé televize se Invaze dostala krátce po pádu komunistického režimu v srpnu roku 1990 a již tak skvělé herecké výkony v čele s Paulem Chapmanem a Julianem Gloverem byly doprovázeny výjimečným dabingem v režii Zdeňka Coufala, jenž byl vyroben ve spolupráci s pracovníky bratislavského studia. (Česká televize)
(více)Recenze (29)
Strhující britské dokudrama o okolnostech Pražského jara a invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa 21. srpna 1968 coby rekonstrukce legendární knihy Zdeňka Mlynáře Mráz přichází z Kremlu... Vyzdvihnout lze i vynikající český dabing. Mimochodem to samé téma snad ještě lépe zpracoval Robert Sedláček v Českém století, konkrétně v díle Musíme se dohodnout (1968)... ()
Udalosti, ktoré sme už mnohokrát čítali, počuli aj videli, tentokrát z pohľadu britskej kinematografie. No a zdá sa, že to videli veľmi podobne, ako my zvnútra. Teda okrem tých, čo milovali, milujú a budú milovať všetko ruské a sovietske, aj keby to bolo akokoľvek zhnité, gangsterské a teroristické. Film má aj na svoj vek čo povedať, ale postavy sú akoby neživotné a až na pár scén nedokázali úplne vtiahnuť do deja. –––– To nejsou spojenci, Zdeňku, to jsou ganstři! –––– Sovětské vedení přijalo rozhodnutí uskutečnit vojenskou intervenci s nesmírnou bolestí a žalem. Příjali jsme toto těžké srdcervoucí rozhodnutí, protože nebyla jiná možnost. Stalo se tak v zájmu socializmu. ()
Kvalitná dokudráma, ktorá prekvapivo v britskej produkcii prezentuje augustovú okupáciu Československa spojeneckými vojskami Varšavskej zmluvy až do podpisu moskovského protokolu a návratu československej delegácie domov. Film začína síce dokumentárne, ale faktických vpádov do dramatizácie postupne ubúda. Britským hercom sa podarilo veľmi dobre vystihnúť jednotlivé charaktery a hoci mi jednotlivé tváre pripomínali predstaviteľov Pražskej jari len vzdialene, v záverečnom defilé postáv a ich pookupačných osudov som bol celkom prekvapený ich relatívne dobrou podobnosťou s dobovými fotografiami. 75% ()
Kto by si bol pomyslel, že politické dianie môže pôsobiť tak interesantne a tak kričiaco. A ešte keď ide o politické dianie komunistické. Základné historické reálie som samozrejme poznal, i historický kontext, ale bližšie som sa tomu nevenoval. V niektorých momentoch až mrazí a kypí krv v žilách. A pritom ide iba o všeslovanské "bratanie sa", alebo ak chcete 'špeciálnu operáciu' v ČSR. Paralely medzi česko-slovenským rokom '68 a ukrajinským rokom '22 sú zarážajúce. Mrazí z toho aj kvôli tomu, že je jedno, kto bude stáť na čele krajiny, kde zajtra znamená včera, či Lenin, Stalin, Brežnev alebo Putin, z "bratania sa" nás nikdy nebude čakať nič dobré. Rusi s mocou nikdy nebudú vedieť nakladať, je im to cudzie, rovnako ako sú diktátorovi cudzie osudy bežných občanov. Dosť smutné, že aj dnes tu s nami sú rovnakí Biľaci. Televízne spracovanie síce vykazuje nízku výpravu, ale snaha uchopiť i pochopiť vec, je na úrovni vysokej a výsledok pôsobivý. ()
Tenhle film se objevil na obrazovkách ČST hned nějak po roce 89. Já tomu jako děcko vůbec nerozuměl, táta mi u toho říkal, kdo byl kdo. Pamatuju si, jak se tam Smrkovský a Černík myli někde v řece a na břehu je hlídali Rusáci. Já si jen říkám, jak by takový film vypadal, točil-li by se po roce 90 anebo třeba ještě o 30 let později, zřejmě nuž by to bylo vizuálně dost kýčovité jako třeba seriál České století. ()
Galerie (3)
Zajímavosti (4)
- Na snímku se podílela jako producentka také česká investigativní novinářka a režisérka Eva Kolouchová, která se po invazi vojsk Varšavského paktu rozhodla po absolvování studia zůstat ve Velké Británii. (Komiks)
- David Boulton vycházel při psaní scénáře především z očitého svědectví vysokého komunistického funkcionáře Zdeňka Mlynáře, který své vzpomínky sepsal v knize „Mráz přichází z Kremlu“ a jenž se objeví na začátku snímku. Boulton ale zároveň pravdivost Mlynářovy výpovědi ověřil za pomoci deníků někdejšího předsedy Národního shromáždění Josefa Smrkovského a dvouletého výzkumu britských novinářů. I přesto se rekonstrukce nevyhnula jistým nepřesnostem a zkreslením, jako například přílišné akcentaci Mlynářovy osoby pro účely dramatizace. (Komiks)
- Scenárista David Boulton trval na tom, že dramatizovaný dokument Invaze je žurnalistika, nikoliv fikce. Nicméně Britská akademie filmového a televizního umění označila snímek za hru. Boulton se proti tomu ostře ohradil v britském tisku, když odmítl označení dramatik. (Komiks)
Reklama