Blue Valentine: Milostný příběh

Kontrastní souhra scén ze současnosti a flashbcků z minulosti umocňuje ambivalentní pocity z každého "nepohádkového" vztahu - stojí za to, se zamilovat, když chemie nakonec vyprchá? Stojí za to milovat, když vám to druhý neoplácí stejnou mincí? Z filmu si lze odnést jak depresivní pocit z bezvýchodnosti vztahů, tak pocit naděje, že to stojí za to zkoušet... Stopáž se mohla trochu uskromnit, snímek není natolik přemýšlivý, aby ospravedlnil své loudání. Vztah mezi protagonisty je však vykreslen skvěle, je z něj cítit pravdivost a život, nicméně osobně mi přijde dávka pesimismu kolující v žilách snímku trochu navíc (resp. působí prvoplánovitě). 7/10 (06.06.2013)

Kdo má za sebou nějaký ten pátek manželského nebo partnerského vztahu, tak ho Blue Valentine určitě osloví. Nekonečná zamilovanost postupem času vyčpí a přestane být nekonečnou. V lepším případě se promění v trvalou lásku, v horším v rutinu a v nejhorším v nenávist. Záleží na povaze jednotlivce jestli bude bojovat nebo to vzdá. Miliony párů řeší tyto vývojové fáze jejich vztahu. Akční a zajímavé jsou hlavně pod domácí pokličkou. Pro třetí osobu, v tomto případě pro filmového diváka můžou být otravné a nezáživné. Dialogy i situace Blue Valentine nejsou žádná dramaturgicky vyšperkovaná romance, ale dokument bez růžových brýlí, přesně vystihující etapy partnerského soužití. Nejeden z nás se v tom určitě pozná. Schválně, kdo jste někdy vyhodili a pak znovu hledali snubák? Nebude nás málo. Já už to ale nedělám. Buď je to tím, že mě to přestalo bavit nebo dozrálo moje manželství nebo konečně já. (17.02.2011)

Jediné pozitivum a zároveň trestuhodná chyba filmu je v tom, že kopíruje naprostou a sračkoidní skutečnost. Cudná dívka, která (omluvte ten výraz) "vymrdává" již od 13 (poznámka doktora "Nic neobvyklého" mi doslova vykloubila čelist), a tak se tedy naprostou náhodou stane, že se svým přibližně stočtyřicátýmsedmým partnerem otěhotní těsně před oslavou 18. narozenin. Pak tu cudnou a prakticky nepolíbenou dívku sebere z podlahy těžce naivní debil, který je obdařen jistým instinktem (a neskutečnou smůlou), že ona lehká dívka je rozhodně ta pravá, a pojme onu našťouchnutou za svou choť. Situace tristní. Chudák vychovává cizího fakana, žena mu pomalu nedá čuchnout ke klínu a on se malinko utápí v chlastu. Bludný kruh, který jsem měl chuť řešit již v polovině filmu hromadnou vraždou. Jedna hvězda za snahu a neskutečně hlubokou myšlenku, která se nejspíš schovala v některé scéně pod koberec, a kterou doposud hledám. Pokud se tedy chcete citově mrzačit a zároveň se unudit k smrti, vřele doporučuji tento výživný snímek, po jehož zhlédnutí nejeden člověk chytá sebevražedné sklony a krvácivý průjem. Veledílo! 15% (09.05.2012)

Velice jemná až filigríánská psychologická drobnokresba dožitého vztahu dvou lidí, probouzející zvědavost, kam autoři svůj příběh nakonec dovedou, jaké řešení pro ty dva zoufalce najdou. Pointa může spočívat v usmíření a hledání nových cest, stejně tak jako v rozchodu, nebo třeba i ve vraždě. Zřejmě je to však film mnohem srozumitelnější pro ty, kteří již mají něco odžito. (27.06.2012)

Scénář: Derek Cianfrance, Joey Curtis, Cami Delavigne .. How do you trust your feeling when they just disappear like that? _ Pokus o nezávislejší (500) Days of Summer. Jen nezáživnější. Navíc mne štvala stavba děje, jak nepřehledností, tak tomu ono zpřeházení časových linií spíše ubralo na působivosti. Herecky však velmi zdařile, jen zarazí, že když už je oceňovaná Michelle William, tak by si dle mého zasloužil obdobnou pozornost i Ryan Gosling. Celkově, rychle vyšumí. (30.01.2011)