Začátky

Příjemná oddychovka, u které člověk nemusí moc přemýšlet. Může za to jednoduchý děj. Jen nevím, co si mám myslet o žánru, jednou je to komedie, pak smutné, chvíli o ničem. Ale už kvůli tomu psíčkovi dávám o hvězdičku navíc, neztrácí se zde ani výkony Ewana McGregora, milé Mélanie Laurent a vše zakončené teplým Christopherem Plummerem. (30.10.2011)

Podľa toho čo som videla si viem domyslieť, čo chcel Mills svojím filmom povedať, ale to čo chcel povedať, nemalo takú formu, aby to bolo aj pútavé. Množstvo zvláštnych a od veci dialógov, infantilných scén s Ewanom a Mélanie komediálnemu rozmeru nepomohlo. Dramatická línia bola povrchne podaná a romantické to nebolo ani zďaleka. A tak si po dopozeraní musím domýšlať, čo malo u diváka vytvoriť dojem. Zostáva mi z toho len vzťahová rovina - otec, syn a partnerský vzťah versus samota. Spracovaním strašná nuda i napriek snaživým hereckým výkonom. (20.01.2012)

Ani nevím jak jsem se k tomuhle filmu dostala, ale nakonec mě to tak úplně nezaujalo. Ale to mohlo být způsobeno tím, že jsem byla dost nesoustředěná. Jako příběh mi to přišlo hodně zajímavé, ale některé scény mi bohužel přišli až moc dlouhé. 3* a pro mě byl na celém filmu nejlepší ten úžasný pes :) (08.06.2012)

Neuvěřitelně milý snímek, který sice primárně pojednává o umírání (o tom, jak se rozloučit s milovanou osobou), ale sekundárně se samozřejmě zaměřuje na lásku. Film o pocitech, štěstí, smutku a o tom, jak vnímáme milovanou osobu. Poetika obyčejného života...doplněna skvělými herci. Jedná se přesně o ten typ filmu, který Vás buď naplno chytne (zaujme) nebo naopak naprosto mine. Mně se stalo to první, proto za 5 hvězd, zrovna něco takového jsem potřeboval vidět... (31.10.2012)

"TATI, PROČ VŠEM ŘÍKÁŠ, ŽES TO PŘEKONAL? - NENÍ TO JEDNO? - NENÍ! TATI, SEŠ VE ČTVRTÉM STADIU! PÁTÉ UŽ NENÍ!" Komorní příběh otce a syna, kteří na pozadí svých osobních ztroskotání ve vztazích konfrontují životy obou a i když se zpočátku zdá, že společným jmenovatelem je tu jen chabě navázané mateřské pouto, film nás postupně přesvědčí o podivném vnitřním boji obou mužů. Je sympatické, že film reflektuje téma coming outu u generace našich prarodičů, o to hůř pak vychází celá ta linie s Christopherem Plummerem, o jehož utajované homosexualitě de facto nic nevíme, netušíme, jaký měl motiv k uzavření manželství, ani jak probíhal jeho život až do okamžiku manželčiny smrti. My ho poznáváme až v okamžiku, kdy je se svou orientací vyrovnán, bohužel svou novou identitu nestihne již naplnit. Vedlejší paralela s Ewanem McGregorem se pak zabývá jeho patologickou prohrou ve vztazích a právě pátrání po otcově minulosti mu přináší řešení vlastních komplexů, jež mu částečně pomáhá překonávat jeho nová známost (Mélanie Laurent). V celém příběhu má klíčovou roli i pes a frustrovaná matka hlavního hrdiny, která se nikdy nedokázala smířit s tím, že svého manžela nedokázala vyléčit z homosexuality. Film je nakonec tvořen mnoha vrstvami, z nichž ani jednu nedokáže pojmout komplexně a tak divák těká z jedné postavy na druhou, ztrácí přehled a ve výsledku se celek rozplývá v ukolébávající nudu. A je to škoda, protože téma rozhodně nepostrádá významnový potenciál a v budoucnu by otázce homosexuality ve stáří mělo být přikládáno více pozornosti. (12.11.2011)