Zdrojový kód

V současném filmu a zvlášť v žánru sci-fi se dnes už jen těžko dokáže natočit ryze originální počin, často se stává, že výsledné dílo je směsicí stylů, přístupů a nápadů známých z děl jiných, jde tedy víceméně jen o to, jak zajímavá a nápaditá směs z toho vzejde. Zdrojový kód je typickým příkladem tohoto trendu posledních let, nutno podotknout, že nadprůměrným. Máme tu dva fikční světy, z nichž jeden (zdrojoý kód) má (alespoň zpočátku) jasně předepsaná pravidla (1 relace dlouhá vždy 8 minut, odehrává se na stejném místě, ději se přibližně ty stejné věci, nicméně jednání hlavní postavy ovlivnitelné není), ten druhý skutečný (nicméně s dvojí realitou - jedna pro hlavní postavu, druhá pro všechny ostatní postavy) je nejdříve zahalen tajemstvím (vnímáno hlavní postavou, které jsou postupně dávkovány potřebné informace k pochopení souvislostí), aby byl posléze skrze fikční svět zdrojového kódu přímo konfrontován (jednak v rámci samotné funkce projektu, ale také při vytvoření paralelní reality). (21.04.2011)

Tak jsem si tu ty vaše výlevy důkladně pročetl a mal by som takúto otázočku ke všem těm masturbujícím panáčkům, co u každého filmu dští síru nad jakoukoliv drobnou nelogičností a nešetří odpady: Když někdo vymyslí nějaký naprosto tupý kvantový blábol, který má díry jako penzionovaná prostitutka a bez skrupulí se s ním naboří do Matrixu, utřete slinu z klávesnice, nasadíte dementní úsměvy a jakoby nic pod čtyři nejdete???!!! No, já jsem ten poslední, komu by nějaké logické mezery překážely v zábavě, jen jsem vám chtěl trochu vypláchnout ty vlastní výkaly, co máte mnohdy v ústech! Dobře vím, že ta vaše eufórie je způsobena tím, že se vám děsně líbí ten fešácký gay, pan Glyhlenhrál. To už mohli rovnou obsadit Eltona Johna a nechat si Džejka v záloze na pokračování Černého labutě!! Každopádně z pohledu nezaujatého heterosexuála, který se ještě ve slovníku cizích termitů ke slovu logika neprobojoval, je to svižné, zábavné, napínavé a naprosto skvěle se na to tupě civí. (15.06.2011)

Po pravde receno, drobny zklamani po vsech tech oslavnejch komentarich. Casto srovnavany Spravci osudu se mi jednak libili vic a pak moc nechapu, proc se to s tim srovnava, tohle spis pribehove pripomina Scottovo Deja Vu. Cela ta myslenka, jak funguje cestovani do minulosti, je sice vcelku zajimava, bohuzel ale zoufale nedomyslena, takze kdyz to nekdo ve filmu vysvetluje, nedava to moc smysl a za chvily se stane nejaka udalost, ktera by podle danejch pravidel nemela bejt mozna, coz tvurci prejdou stylem, ze nekdo hodi hlasku o dobrym pristroji. Jinak ale ma film jen 90 minut, coz znamena, ze se furt neco deje, i kdyz furt to samy, sledujeme jednu udalost asi tak dvacetkrat. Nastesti se to Jones snazil ozvlastnit, takze pokazdy se stane neco unikatniho a pokazdy ma tak clovek duvod bejt napnutej nebo zvedavej. Jinak herci jsou v pohode, Jake hraje paradne a Michelle je sympaticka, ale v podstate tu vubec nemusela bejt, jeji role je jen takovy nahravani Jakeovi. Celkove obstojne natoceny a trochu celou tu myslenku domyslet, mohla to bejt pecka, tentokrat to nezachranil ani zaver, kterej mi naopak moc nesed a krom toho, ze je prilis polopatickej, je taky silene happy-endovej, coz se sem moc nehodilo. Slabsi 4*. (21.06.2011)

Duncan Jones mě vyslyšel a po MOON přeřadil na čistě sci-fi thrillerový model (neretardovaný dramatem) navíc obohacený akcí a válcuje jak podobný ÚHEL POHLEDU, tak i ostatní z letošní minivlny chytrých sci-fi thrillerů (SPRÁVCI OSUDU, VŠEMOCNÝ). KÓD, tažený silným námětem, úvodem, závěrem, celkovou dynamikou a v neposlední řadě tradičně zářícím Gyllenhaalem, velmi dobře zaměstná mozek i zabaví, ale v době monumentálních Nolanových hříček je prostě jen za snaživého chudého příbuzného, kterého ale máte o to radši. (25.04.2011)

Malý veľký film, ktorý pripomenie Donnieho Darka, Proyasove Knowing, či v rovnakú dobu uvedené The Adjustment Bureau. Vizuálne štýlový, scenáristicky hravý, premyslený, emocionálny, duchaplný. Niet nad to, keď jarná hollywoodská žánrovka, ktorá sa netvári že je niečím väčším, pohľadí po srdci viacej, než "veľke" zimné oscarové drámy. Toto je ten prípad. Veľmi dobrý Gyllenhaal. Lacne našróbovaný dodatok v závere ignorujte. Isto si ho vydupali producenti, vyžadujúci polopatickejší happyend, než je ten skutočný, jediný možný, nevyhnutný, cez slzy. (08.05.2011)