Frankensteinova kletba

Ač jsem opětovně spokojen, musím říci, že Ch.Lee nebyl zrovna šťastnou volbou. Maska mizerná, prostoru navíc příliš nedostal. Zůstává tak ve stínu monstra ztvárněného B. Karloffem. Tvůrci se poněkud odchýlili od hlavního motivu knižní předlohy, kde nešťastnou a tragickou postavou je monstrum, zatímco zde jím je baron. Před plnohodnotným gore (řezání těla, trepanace hlavy ad.) kamera uhýbá, což zde až tak nevadí, uříznuté ruce a vyňaté oči ale ukáže naplno. Přítel Paul nejprve baronovi pomáhá, jenže pak se pokusů zalekne, a tak se snaží Frankensteina od dalších experimentů odradit. Jeho pravé záměry se však ukážou na konci. Hazel Courtová, která si později zahrála v adaptacích povídek E. A. Poa, je ozdobou filmu. Skvělé papundeklové kulisy a temná hororová hudba dodávají snímku správný šmrnc. Nestárnoucí klasika. (06.01.2018)

Prvni a nejslavnejsi z Frankensteinovske serie studia Hammer. I kdyz se castecne drzi knihy, nejde o prilis presnou adaptaci, hlavne z pravnich duvodu. Film nesmel mit mnoho stycnych bodu s puvodni verzi od Universalu a tak museli scenaricte improvizovat. Z toho duvodu je napriklad i maska monstra, ktere hraje Lee, nezvykla a mne osobne se prilis nelibi. Film je samozrejmne nadherne natoceny, plny neopakovatelne atmosfery a z hlediska filmoveho horroru jde o "povinnou cetbu", ale nedavam absolutni hodnoceni, protoze stejne jako v pripade filmu Dracula (1958) ma prilis nevyrazne monstrum. Lee se holt vypracovaval postupne, narozdil od Cushinga, ktery je uz tady naprosto famozni. (25.12.2005)

Podobně jako Hammerovská verze Draculy, i tato adaptace Frankensteina má značně svérázně koncipovaný děj. Například mi připadalo, že samotné monstrum je zde trochu podružné a odsunuté na druhou kolej, a že příběh mnohem víc stojí na vztahu (respektive stupňujícím se konfliktu) Victora F., jenž je zde vskutku pojat jako takřka regulérní (i když nejednoznačný a srozumitelně motivovaný) šílený padouch, s jeho učitelem a kolegou Paulem Krempem. Pochopitelně zde najdeme veškeré klíčové znaky studia Hammer - studiovost, specifická béčková atmosféra (právě kvůli ní tyto snímky vyhledávám), velmi dramatická orchestrální hudba a samozřejmě herci Peter Cushing a Christopher Lee obsazení do zásadních úloh. Film nemá zrovna rychlé tempo vyprávění, proto se může zdát o něco delší, než ve skutečnosti je (pouhých 80 minut). To ale kupodivu nebrání ucházející gradaci. Druhá polovina je určitě divácky vděčnější, ale ani první není špatná. Bát se bude jen mizivé procento lidí, ale to bych v tomto případě nepovažoval za neodpustitelný nedostatek. 70 % (15.02.2011)

První snímek, kde se spolu setkali dva hororoví klasici dvacátého století Peter Cushing a Christopher Lee. Na filmu mě uchvátila hlavně barevnost záběrů a pro Hammer studio charakteristické krásné interiéry. Tenhle Frankenstein se mi velmi líbil, dokonce víc, než původní verze s Borisem Karloffem. Je to hodně povedený horor, který byl mimochodem ve své době zakazován pro přílišnou brutalitu (ta samozřejmě s léty vymizela, ale působivost zůstává dodnes). Začátek zlaté éry hammerovských remaků. Nádhera. (18.06.2011)

Svéráznost hammerovské adaptace klasiky Mary Shellyové vynucená nátlakem Universalu je vlastně kladem, protože výrazně odlišuje Curse of Frankenstein od ostatních zpracování. Frankenstein (v podání výtečného Petera Cushinga) je mnohem větším zloduchem, než je zvykem - dokonce vraždí! - a nebýt poněkud divné masky Christophera Leeho jako monstra (připomíná mi nadrogovaného pierota), byl bych spokojený maximálně. (24.05.2007)