Ocelová pěst

Hravé, maximálne príjemné retro v hrejivom duchu 80.rokov, vkusne spájajúce prvky nadhľadu, jednoduchosti v otázkach životných hodnôt a vymakané robotické zápasy. A všetko s mierou, láskavým humorom a vyváženou akciou, pri ktorej mi ústredný robot zďaleka nebol ukradnutý + výborný Hackman a ešte lepší Goyo. Veľmi si tiež cením, že z filmu ako celku vyžaruje nadšenie a sviežosť, vďaka čomu tak zbožňujem prvých Bayových Transformerov. Kritické ovácie ma míňajú oblúkom. Pohladilo ma to podstatne viac ako odmerané hitovky "The Source Code" a "Limitless". Keď som tam dala 4*, tak tu si s radosťou pridám. (17.01.2012)

Cílená rána na masy. Strýček Spielberg nápad s roboty nenechal jen u TRANSFORMERS, ale přidal jeden melouch inspirovaný Mathesonovou povídkou. Hugh Jackman je hodně v pohodě, Dakota Goyo výborný (nebudu se posmívat jeho jménu) a velmi mile mě překvapila Evangeline Lilly, která je tady božská a hází tu fňuknu Kate ze Ztracených s přehledem za hlavu. Příběh je klasika o hledání sebe sama, stmelování rodiny a bitkaření obrovských robotů v ringu. Trikově hodně zdařilé bitkaření, které má v tobě to správné boxerské srdce (hlavně ve finále). Levy umí když má v rukách solidní scénář. Film, který nabije pozitivní energií. (03.01.2012)

Jedna z najpríjemnejších hollywoodských mainstreamoviek roku. Síce plná klišé o rodinných hodnotách, ale tentoraz neotravne. Film umne spája osemdesiatkové prvky s modernými trendami a je z neho cítiť, že jeho tvorcovia majú svoj príbeh a postavy radi a na výsledku im záleží. Čo je pri hollywodských mainstreamovakách vzácne (tento rok tým istým – a do ešte väčšej miery – prekvapilo tiež Zrodenie planéty opíc). Shawn Levy sa nakoniec javí ako veľmi dobrý, nadšenecký režisér, len potrebuje kvalitné scenáre (Real Steel ma pohladil po srdci viac nez Spielbergov Tintin). Presne napísané a oddane zahrané postavy Hugha Jackmana a malého Dakotu Goyo robia film osobným a úprimným. Emócie medzi nimi sú vyboostené mrštnou energiou skvelých robotích zápasov, ktoré presne vedia kde ubrať a kde pridať. Film, ktorý ma potešil a nabil pozitívnou energiou. (06.11.2011)

Poctivý rodinný film plný mlátících se robotů a který svým feelingem (ne)nápadně přípomíná filmy 80. let (kdo si nevzpomněl na Slyův "klenot" Do útoku). Jasný, příběh je jedno klišé za druhým a člověk prostě ví, co bude za 10 minut následovat, ale málodky to tak odsejpá a funguje jako tady. Hugh Jacman to svým charismatem navíc táhne i v těch horších pasáží, na Evangeline Lilly se taky pořád dobře kouká a skvěle digitální roboti se tu taky řežou celkem slušně. Jenom ten hlavní nesympatickej spratek je většinu času na pěst a záporňacká dvojice rozmazlená dědička/geniální japonec už na mě byla přece jenom trochu moc velký klišé a dost mě vytáčeli. Jinak ale hodně obstojená rodinná zábava, na kterou se klidně podívám i vícekrát. (15.01.2012)

Pane Levý, když už jste přetavil Rockyho do formy pro děti, mohl byste, klidně jenom kvůli těm svým, takhle přetavit nějaké to porno. Myslím, že pohled na souložící roboty bude pro ně stejně obskurní zážitek jako ta vaše Ocelová pěst, kterou jste jim zarazil hluboko do..., no, však vy víte kam - do hlavy. Vidím to v barvách: Záběr na lán kukuřičného pole, kolem projede kamion, jehož řidič se topí v dluzích. V přívěsu veze obří robotí mrdnu. V nějaké stodole rozkošného amerického venkova jí zadá sérii vstupních kódů, aby si ustlala rozkročmo na seně. Teď detail řidičova zasněného pohledu. - Jak to bude pokračovat, snad líčit nemusím, ale bylo by dobré, kdyby se pak řidič na konci filmu usmířil se svým synem. (10.01.2013)