Klub rváčů

Helena Bonham Carter, která v době natáčení jela už svoje čtvrtý gumy, mi přišla na diblíka s culíkem opravdu už trochu stará a k chlapcům se mi nějak nehodila, ale třeba to Palahniukova předloha takhle chtěla. Každopádně hodně hustá záležitost s brilantním Pittem, bohužel pro hovada s IQ tykve může fungovat inspirativně. (06.03.2005)

Scénář: Jim Uhls .. I am Jack's broken heart. _ Naprosto jedinečný film, s neporazitelným Fincherem, který tvrdě a nekompromisně sází ostrý úder omezené části lidstva, které dobrovolně naslouchá diktátu médii a reklam. Bravo! Jak tak čtu, někomu se líbí průběh filmu, ale ne pointa a někdo to má zase naopak. Podle mě by jedno bez druhého nefungovalo. Přiznám se že napoprvé jsem ten film nějak nevstřebal, ale po několikerém zhlédnutí jsem objevil spoustu úžasných věcí, vychutnal si Jackovy počáteční problémy se spánkem (tam jsem se až nepříjemně ztotožnil s jeho osobou) na které si našel zajímavou „léčbu" .. jenže ta také nevydržela dlouho, do všeho vstupuje žena - ovšem pak potká Tylera a konečně nastává zlom v jeho dosavadním životě! Po počátečních neshodách společně založí Fight Club, díky kterému se rozhodnou současnou společnost chytit za koule a ... !!! Pro mě nejlepší Fincher! Jeho mistrná režie, úchvatná kamera a pánské herecké duo vytváří mocnou sugestivní depresi nabourávající spoustu ideálů společnosti a třese jejími základy. Nutně vyžaduje mozek - jinak neručím za výsledek!.. 100%. (29.03.2005)

Čo piješ, Fincher? Hovoriaci tučniak, nadržaná Helena Bonham Carterová ako návštevníčka klubu pacientov s rakovinou semenníkov, mydlo, anarchia, chaos - a predovšetkým vynikajúci spôsob, ako dať výpoveď zo zamestnania a ešte na tom poriadne zbohatnúť (ďalej napr. AMERICKÁ KRÁSA). Kino Považan 2000 (01.11.2004)

Myšlenkový labyrint. David Fincher usedl do režijního křesla s pozlaceným opěrákem s halucinogenně prošitým vláknem, kde s okamžitým usednutím se začal vítr obracet. Daleko před tím, než se Fincher chtěl vracet Zodiacem do škatulky temného thrilleru, vybavil si knihovničku ultimátím dílem Chucka Palahniuka. Svéráznou beletrii, postmoderní duchem i stylistikou převedl film, který pojednává o zdánlivě běžných věcech. Kdo by ostatně někdy nemohl usnout? Těžko se určuje, kde končí realita a začíná halucinace v každodenní rutině v pohlcení Edwarda Nortona s Bradem Pittem a Helenou Bonham Carterovou v dramatu s kterým jsme v kontaktu po celých 140 minut. Sofistikovaný snímek, který mě uchvátil a mám chuť' se už nikdy neprobudit. (12.11.2011)

Nejhůře stravitelný, ale názorově a myšlenkově nejnabitější a pro někoho asi i nejpodnětnější Fincherův film. A po zralé úvaze i můj nejoblibenější. Anarchie, bitky a chvílemi i bezvýchodná situace, deprese a beznaděj. Ale hlavně toho života v něm! Živoucí energie všech povah na jakoukoli denní, noční či osobní dobu. (20.08.2006)