Amer

BITTER - "First, our way of driving the narration is sensitive. As the theme is the discovery of the body, of desire, of sensuality, it was important for us to try to communicate the sensations of the main character (Ana) to the audience, to try to make the audience understand the story as if the viewer was in the character’s skin. We would like that the spectator follows the subject of the film by this sensitive driving of the story. Second, our way of driving the narration is playful. We like to play with the cinematographic tools to give the images a rich polysemic value, to have different levels of reading. So, for us, the audience has to take his place in the movie by this open way of seeing the film." [==] "In AMER, we’re using the giallo’s language to speak about the discovery of body, desire and sexuality of a girl. It’s not a detective story, it’s the intimate portrait of a girl with her fears and desires... and what could be more appropriate to talk about “fear and desire” than with giallo’s iconography?" - END (06.03.2011)

Z Ameru je cítit podobná obsesivní posedlost detailem jako z prózy J. G. Ballarda. Jenomže zatímco Ballard dociluje transgrese fragmenty jako zbytky výkalů za konečky nehtů nebo krve mísící se se spermatem na vinylové palubní desce, duo Catted, Forzani recipientovu pozornost upoutává, a vtahuje ho tak do své vnitrozemní říše, záběry na tulipán pomalu se sunoucí po sametových šatech obepínajících útlé ženské křivky nebo nepřirozeně dlouhé ženské řasy třpytící se kapkami slz. Uhlazenost a preciznost záběrů je tak silná, že minimálně každá druhá minuta Ameru by mohla sloužit jako reklama na Gucci, Luis Vuitton, Tiffany nebo nějakou podobně snobsky dokonalou ikonu módního světa. Dokonalost formy je tak výrazná až se sama o sobě stává zneklidňující a dekadentní. Jakákoli narativní náplň je opominuta a zůstává jen stylisticky bezchybný obal. Celé je to tak prázdné a umělé jako červený kufr hlavní hrdinky v modrých šatech, což je ale očividně tížený efekt. Vytváří se tak prostor pro nevídaný vizuální hédonismus. Obrazy zde nevzbuzují emoce svým obsahem, ale spíše svou formou. A ten závěr. Měl jsem podezření, že nezůstane jenom u sametu a tulipánů. (06.08.2011)

Několik propojených příběhů sleduje život jedné ženy - především to, jak se na ni projevily traumatické zážitky z dětství. Film vše ukazuje jen v náznacích a velmi experimentální formou, které mi ne vždy uplně sedla. Vizuálně jsem si snímek užil skvěle - jen práce s kamerovými filtry byla fantastická, stejně jako střih nebo i samotný způsob nasnímání, nasvícení a vlastně i komponování scén. Nejsem si jist, zda jsem Amer uplně pochopil a nevím, zda to má být plus či mínus k hodnocení filmu. Proto je nanejvýš možné, že se bude moje hodnocení měnit, a to nejspíše směrem nahoru. HUDBA: využívá starších kusů zejména ze 70. let 20. století. Hudba je výborná a skvěle použitá - šetří se jí a dokáže na sebe upozornit. (PS: jak tak čtu zdejší komentáře, tak musím poznamenat, že jsem neviděl žádné "giallo" a určitý roviny filmu tak pro mě asi zůstaly utajeny, možná je to jen a jen dobře). (09.09.2011)

1/3 byla naprosto skvělá. Úžasná atmosféra, skvěle zahraná dětská role, zajímavá kamera... Těšil jsem se na skvělý film... 5/5 - Ve 2/3 filmu zajímavá kamera zůstává, role zahrané už jsou trochu hůře, ale pořád hezky, nicméně atmosférou už to pro mě šlo dolů... 3-4/5 - 3/3 to pro mě zabila úplně... Zajímavá kamera byla ta tam, zahrané nic moc a atmosféra také ta tam... 1/5 - Omlouvám se, ale film byl pro mě z 2/3 zklamání... Čekal jsem prostě něco jiného... :/ 3* za perfektní první třetinu a trochu i za druhou. (17.12.2011)

Ojedinělá záležitost a vlastně i půlnoční dárek k mým narozeninám. Amer je naprosto fascinující artovka, která se vymyká všemu doposud viděnému. Snímek je to nesmírně dráždivý, útočící na všechny divákovy smysly, a emočně ždímající. Člověk jen těžko odtrhává oči od těch krásných obrazů, barevných kompozicí a erotického dusna, co díky všem slastným detailům dokáže vzrušit. A do toho tu hraje (ona tedy většinou nehraje, ale když už, tak je to bomba - viz úvodní a závěrečné titulky) absolutně výborná hudba, těžce připomínající Morriconeho a Ciprianiho práci. Jedinou chybičku bych viděl v tempu: to atmosférické peklo z první třetiny totiž bohužel nevydrží, prostředek úplně uhne, a napětí docupitá až v samotném závěru. P.S. Aha, tak soundtrack se skládá z pecek těch největších borců, jako byli právě Morricone nebo Nicolai. Hmmm... (03.01.2013)