Nafukovací panna

Korejka Du-na Bae mě poprvé nadchla (ještě než mě nadchla podruhé v Cloud Atlasu) v téhle japonské brilantní hořkosladké a melancholické lahůdce. "Cože? Korejka v japonském filmu?" Ale ano, proč ne, ona... ona v něm skoro nemluví, ona v něm totiž hraje šuk... pardon, nafukovací pannu. Nafukovací pannu Nozomi, kterou jednoho dne zkrátka přestane bavit dělat jenom to, co obvykle takové... nafukovací panny dělávají, a rozhodne se podívat ven. Začne chodit do práce, učí se mluvit, poznává svět, a tak. Její páníček si toho dlouho vůbec nevšimne, takže má Nozomi spoustu zajímavých zážitků; jen si musí dávat pozor na ostré hrany. Pozoruhodný film - chvílemi úsměvný, chvílemi smutný, chvílemi k zamyšlení... a nádherně - ryze japonsky - zvláštní... (18.04.2014)

Velké zklamání. Absolutně nevyužitý potenciál pojící se s námětem filmu. Tvůrci vsadili na melancholicky pomalý koncept vyrovnávání se s nabytou lidskostí. Ovšem vůbec tuto roli nezvládají. Film je to tak spíš rozvláčně nudný než melancholicky expresivní. Scéna “nedokázala jsem nafouknout Juničiho“, kdy se hrdinka opět snaží vdechnout život svému příteli, potom co ho probodla a znovu zalepila, v domnění, že je stejný („uvnitř prázdný“) jako ona, působí úplně jako z jiného filmu. Tady se dostává na povrch japonsky zvrácený nadhled, který, přiznám se, jsem od filmu očekával. V kontextu pojetí filmu tahle scéna ale působí veskrze nehodícím se dojmem i přesto, že narativní vývoj tuhle situaci do určité míry a s notnou dávkou fantazie implikuje. Další věc, kterou nemůžu pochopit, je dlouhá stopáž. Ke konci je film nesmyslně natahovaný. Za každou zatmívačkou už je cítit konec, ale tvůrci ještě přesto přidají dalších pár minut, které už by se lépe vjímaly v bonusových materiálech na DVD. Nevím, přijde mi to jako velmi rozpačité přešlapování nad výborným nápadem. [FEBIOFEST 2010] (28.03.2010)

Je to skvelá dráma z japonskej produkcie. Má veľmi zaujímavý a výborný príbeh o nafukovacej panne, ktorá ožije a vždy, keď je jej majiteľ v práci, odchádza von, aby spoznávala život okolo seba. Zamestná sa vo videopožičovni, kde sa zamiluje do spolupracovníka, ale začne si uvedomovať, že ani skutoční ľudia nie sú moc odlišní a určitú prázdnotu pociťujú všetci. Spracovanie je perfektné, ešte tých pár úvodných minút som si nebol presne istý, čo vlastne dostanem, ale mal som svoje očakávania a tie sa nakoniec prakticky aj naplnili, po oživnutí hlavnej postavy si ma to úplne získalo, spoznávanie krás života, lásku, ale neskôr aj samotu a zlé stránky života a to všetko pri skvelej, až takej melancholickej atmosfére, kde sa dej nikde neponáhľa, ale dá sa vychutnávať každý detail a približne celú prvú polovicu sa o ničom inom, ako nadšení hovoriť nedá, druhá polovica už síce o trochu zoslabne, už sa tu nájde aj niekoľko priemernejších scén, ale ako celok je to stále výborné, je tu niekoľko vynikajúcich scén, skvelých myšlienok a perfektný záver. Síce všetky tie menšie vedľajšie línie majú len malý priestor a pritom viaceré z nich pôsobia dosť zaujímavo, ale filmu to neškodí, cítiť, že sú tu hlavne preto, aby naplňovali celkové vyznenie filmu. Herecké obsadenie je skvelé, film stojí hlavne na zaujímavej a originálnej hlavnej postave a tú zahrala Bae Doo-Na dokonalo, toto je asi jej životná úloha, úžasný herecký výkon a veril som jej každé gesto, ostatné postavy už nemajú šancu sa k nej ani priblížiť, ale nikomu nemám čo vytknúť, zaujal ma aj jej majiteľ, spolupracovník a aj tých pár ďalších. Réžia a technická stránka sú dokonalé, podobné filmy sa netočia ľahko, ale toto vyšlo prvotriedne, úžasný vizuál, kde ma hlavne prvú polovicu pohltil pomaly každý záber, pôsobivá atmosféra, zaujímavo to pôsobí po emocionálnej stránke, tu nemám čo vytknúť. A chválim aj hudbu, ktorá to všetko ešte vylepšuje. Škoda tých pár priemernejších častí v druhej polovici, ale to je zároveň asi aj to jediné, čo tomu môžem vytknúť. Ani neviem prečo mi trvalo až tak dlho, kým som si konečne tento film pozrel, ale robil som chybu, jeden z najlepších filmov, ktoré som videl za dlhú dobu. 88% (24.10.2012)

První setkání s režisérem a rovnou docela neortodoxní příběh nafukovací panny, kterou už nebaví, že je určena pro jeden jediný účel a tak oživne a začne projevovat emoce. V hlavní roli Du-na Bue odvedla překrásný výkon a udělala z filmu nádhernou poetickou záležitost. V kolika filmech můžete říct, že v hlavní roli nafukovací panna hledá emoce a divák má naopak co dělat, aby je ovládl. Moc hezké, je vidět, že Hirokazu Kore´eda je top filmař, protože poetika a realismus mu je vlastní tak, jako bylo třeba našemu Menzelovi. (05.02.2024)

Film o prázdné nafukovací panně a prázdnotě v našich životech a srdcích. Po předchozích filmech od Koreedy jsem se těšil a věděl, jak dobře dokáže reflektovat mezilidské vztahy v Aruitemo aruitemo osamělost v Dare mo širanai a sebezpytování životů ve Wandafuru raifu. Bohužel mi ale tento film zatím přišel jako jeho nejpovrchnější, přestože se s úspěchem vyvaroval předvídatelnosti a klišé moderních lovestory, bohužel ale za cenu nejasných motivů a konání hlavních postav. Mrzelo mě, jak málo se dalo vedlejším příběhům, které mě zaujali možná ze všeho nejvíce (hikikomori, přestárlá úřednice...). Stačilo je trochu lépe propojit s hlavním dějem a opodstatnit jejich význam; hned by se na to koukalo lépe. Byl jsem také zvědavý na hudbu od World's End Girlfriend... tentokrát se nepustil do výraznějšího experimentování a tak se filmem nesou melancholické melodie s jedním výraznějším motivem. Musím také pochválit Bae Du-na, která nafukovací pannu ztvárnila velice uvěřitelně. (26.03.2010)