Konspirátor

Nejsem příliš milovníkem dramat ze soudní síně (samozřejmě kromě Hitchcockova "Případu Paradineová", který je ovšem pojatý úplně jinak). Zvláště přitom myslím na procesy založené na justičních omylech nebo justičních záměrech odsoudit nevinného. USA jich má za svou relativně dlouhou existenci (v porovnání s existencí ČSSR, která v tom vyniká) celou řadu. Ale tenhle film není vůbec špatný, a dle pravidel dramatického umění dokonce skvělý. Robert Redford tu nekompromisně prezentuje, co se naučil za padesát let svého filmového herectví a třicet let svého režírování. Pozn. 1: Zajímavé by bylo, kdyby Booth Lincolna (sveřepého zastánce Ústavy Spojených států - viz Wikipedia) v (Red)Fordově divadle nezabil, ale jen postřelil. Jak by se proces s Mary Surrattovou vyvíjel pod jeho dohledem? Nejspíš by se nic nezměnilo. Pozn. 2: "Inter arma silent leges", a boj nikdy nekončí. Takhle končí jen film; a ten začíná též latinskou frází: "Sic semper tyrannis - Takhle na tyrany!" Z ní lze snadno odvodit, že největšího demokrata Lincolna množí považovali za tyrana. Alespoň katolíci z Jihu - a na jihu byli katolíci v podstatě všichni. Pozn. 3: Čeština na rozdíl od angličtiny často rozlišuje různost tvarů mužského a ženského rodu u většiny substantivů. Kdo je v tomto filmu "konspirátorem"? Nebude to konspirátorka? Pozn. 4: Tak ani Redford si nenechal ujít slast z šibenice (na které visí někdo jiný).. (04.11.2017)

Zpočátku mě braly myšlenky typu ‚akademická nuda‘, avšak od momentu, kdy McAvoy začne pochybovat, vezme vás politický glosátor Redford za ručičku a provede odvrácenou tváří posvátné americké Ústavy způsobem nevídaným. Čekal jsem glorifikované hrdiny ve střetu s esenciálním zlem, ale Redford postavám vkládá do úst formulky, jimiž se mnozí státníci zaštiťují dodnes, a proto umí jeho film popichovat svou aktuálností i přesto, že herci mají na sobě historické kostýmy. A jsou to nakonec oni, jejichž suverenita i na minimálních prostorech (Kevin Kline!) vám dovolí zapomenout na to, že je to celé podané tak nějak… ‚filmově‘. (29.09.2011)

Veliké překvapení, čti zklamání. Větší nuda, než jsme čekali. Podle mého názoru je James McAvoy skvělý herec, tady ale neměl skoro co na práci. Moment, kdy začne ženě věřit, se ztratil, stejně jako se nedostavilo ani napětí či jakákoliv jiná emoce v závěru. Film jako by se natolik zaobíral tím, jestli v každé scéně svítí dostatek měkkého světla malým oknem do potemnělé místnosti, aby nám z toho vyskočil šerosvit, ale už nějak zapomněl na dramatický oblouk, na emoce, na EMOCE! Nebýt angažmá McAvoye, tak asi v průběhu usínám. Sterilní. (04.02.2012)

Po dlouhé době jsem dostal chuť na nějaký ten historický film a Konspirátor od Redforda mi přišel jako správná volba. Vůbec se mi to nechce srovnávat se Spielbergovým Lincolnem, ale budu asi muset. Na Lincolnu byl vidět vyšší rozpočet a hlavně výkon Lewise, ale to vůbec neznamená, že Konspirátor mu není rovným konkurentem. Bylo zajímavé vidět, jak v reálu probíhal soudní proces s viníky z vraždy Lincolna. Podle mě širší veřejnost, kam řadím i sám sebe, zná pouze jméno Booth, ale nějaké podrobnosti jim jsou velkou neznámou. Proto mě Konspirátor bavil, neboť mě vozil celou svou stopáž po neprozkoumaných vodách. James McAvoy zahrál parádně, je to skutečně nadaný herec, který si dokáže poradit skoro s každou rolí. Samotný proces obhajoby Marry Surrattové bych přirovnal k rozeběhu proti žulové zdi. Ač ze sebe v zásadě vymáčknete duši, tak je to stejně k ničemu, což perfektně dokumentoval dost pesimistický závěr. Kulisy se povedly taktéž na jedničku, i výkon Robin Wright v roli hlavní obžalované stál za to. Myslím, že kdo má rád filmy z historie, tak neudělá chybu a hlavně se něco nového dozví. A to je přece to hlavní, ne ? Za mě dávám 84 % (20.06.2017)

Sahat jižanům na negry se nemusí vždy vyplatit. To poznala na vlastní hlavu i ikona všech ikon, velikán největší, jehož jméno šeptá za hrdého třepetání Hvězdotřpytného praporu v posvátné úctě každý Američan, přičemž jednou vlhkou rukou osahává ústavu a druhou majetnicky laská pojistku své devítky a demokracie. Tedy snad jen mimo majitelů nemovitostí v Harlemu a Bronxu. Ti jen laskají tu devítku, na výročí atentátu bouchnou šampáňo a smutně kalkulují případnou současnou hodnotu svých bloků za předpokladu, že by jejich nájemníci stále strádali pod bitchem otrokáře. Bobík Červenáfordka umí perfektní dramata a moc dobrý republikán by z něj asi nebyl! Ukazuje totiž, že jde li o hon na čarodejnice, tak u včel svědí prostředky, výjimka potvrzuje pravidlo a v přelomových momentech si jakýkoliv establishment s plnou hubou ideálů dokáže Biblí své demokracie chladnokrevně vytřít prdel. Mařenka Surratová by mohla vyprávět... Nebýt krutého castingového erroru v podobě obsazení nejslizštějšího "herce" v dějinách kinematografie, mužské verze Portmanovic Natálky, Skřeta Mekevoje, jehož xicht mi způsobuje nauseu už na plakátech, naperu pětihvězdu, aniž bych mrkl svým názorově nekorektním okem. (07.09.2011)