Konspirátor

|| Scenár: James D. Solomon / Story by James D. Solomon, Gregory Bernstein | Hudba: Mark Isham | Produkcia: Robert Redford, Brian Falk, Bill Holderman, Greg Shapiro, Robert Stone | Distribúcia: Roadside Attractions | Štúdio: American Film Company, Wildwood Enterprises | Rozpočet: 25 miliónov $ | Tržby: 11,494,027 $ || (21.08.2011)

Na 16. amerického prezidenta - ABRAHAMA LINCOLNA, ( mimochodom - považujem Abea za najlepšieho am. prezidenta, aký kedy bol, na druhom mieste by som zvolil J.F.K - de - facto - obidvaja majú spoločné to, že sa na nich spáchal smrtonosný atentát ! ) - bol 15. apríla 1865 - spáchaný atentát, divadelným hercom - menom - John Wilkes Booth. Johna po necelých dvoch týždňoch čapli v južnom Marylande, kde sa odmietol v stodole vzdať a vyjsť s rukami nad hlavou, tak ho zastrelili. Okrem neho sa na atentáte podieľali viacerí, ktorých potom poslali na šibenicu... Diskutabilný verdikt bol vznesený voči majiteľke penziónu - Mary Surratt, ktorú poslali taktiež na šibenicu. Mary viedla tento spomínaný penzión, kde sa stretávali - obvinení, tu taktiež pobývali, pričom jej syn - taktiež sa volá John, pozná atentátnika Wilkesa Bootha, on mu vlastne pomáhal. Frederick Aiken - je mladý právnik, ktorý bojoval v občianskej vojne na strane Únie. Ujíma sa obhajoby - tejto ženy, zo začiatku so silným sebazaprením, postupne prichádza na to, že táto žena je len nastrčená figúrka, ktorú potreboval vojensky tribunál. Namiesto toho, aby sa priznal jej syn John, tak to schytáva ona na plnej čiare, a ani právnik Aiken - prakticky nič nezmôže, i keď sa snaží, ako vládze. Vynikajúci herci, ktorých v týchto historických kostýmoch je ťažké spoznať, že každý herec - vyzerá zaujímavo. Najviac - James McAvoy, ktorý je excelentný, ale najlepší výkon podáva Mary, alias - Robin Wright, ktorá dáva do toho svoje maximum. Réžia - Boba Redforda, nie je ničím výnimočná, ale moja pozornosť bola prítomná počas celého snímku. V poslednej dobe sa zameriavam na právnické snímky, ktoré ma inšpirujú, tento sa radí k tým pozoruhodnejším, jednak preto, že sa dbalo na presnosť, a to vždy beriem do úvahy, keď sa filmári vracajú k svojej histórii. Pár divných strihov neubudlo na kráse. Istotne odporúčam, ak vás zaujíma POZADIE - okolo Lincolna, dozviete sa zaujímavé poznatky. Napríklad, že ho chceli pôvodne... (06.12.2015)

Nejsem příliš milovníkem dramat ze soudní síně (samozřejmě kromě Hitchcockova "Případu Paradineová", který je ovšem pojatý úplně jinak). Zvláště přitom myslím na procesy založené na justičních omylech nebo justičních záměrech odsoudit nevinného. USA jich má za svou relativně dlouhou existenci (v porovnání s existencí ČSSR, která v tom vyniká) celou řadu. Ale tenhle film není vůbec špatný, a dle pravidel dramatického umění dokonce skvělý. Robert Redford tu nekompromisně prezentuje, co se naučil za padesát let svého filmového herectví a třicet let svého režírování. Pozn. 1: Zajímavé by bylo, kdyby Booth Lincolna (sveřepého zastánce Ústavy Spojených států - viz Wikipedia) v (Red)Fordově divadle nezabil, ale jen postřelil. Jak by se proces s Mary Surrattovou vyvíjel pod jeho dohledem? Nejspíš by se nic nezměnilo. Pozn. 2: "Inter arma silent leges", a boj nikdy nekončí. Takhle končí jen film; a ten začíná též latinskou frází: "Sic semper tyrannis - Takhle na tyrany!" Z ní lze snadno odvodit, že největšího demokrata Lincolna množí považovali za tyrana. Alespoň katolíci z Jihu - a na jihu byli katolíci v podstatě všichni. Pozn. 3: Čeština na rozdíl od angličtiny často rozlišuje různost tvarů mužského a ženského rodu u většiny substantivů. Kdo je v tomto filmu "konspirátorem"? Nebude to konspirátorka? Pozn. 4: Tak ani Redford si nenechal ujít slast z šibenice (na které visí někdo jiný).. (04.11.2017)

1865 - soudní drama, které kromě určitého popisu historie nám může metaforicky říct i něco k dnešnímu politickému systému, neboť jednotlivec nikdy nemůže "vyhrát". James McAvoy zase jednou září, Redford svírá režijní otěže též velmi jistě a k tomu ještě tolik známých herců ve vedlejších rolích. Historie jednou nedostala od Hollywoodu na frak:o). (08.12.2011)

Veľmi dobre natočená verzia časti dejín, na ktorú by najradšej Američania zabudli. Prísť takým potupným spôsobom o prezidenta Lincolna bolo určite riadne frustrujúce, takže sa im ani nemožno čudovať, že v prípade úbohej majiteľky penziónu Marry Surratt obchádzali zákon ako sa len dalo. A keď to nešlo inak, tak aj s poverením prezidenta. Veľmi smutné a nespravodlivé. Presne ako bolo povedané vo filme: ... v čase vojny spravodlivosť mlčí..." O tom je i celý film. 80/100 (14.02.2016)