Jusqu'à toi
Jusqu'à toi
Shoe at Your Foot
Režie:
Jennifer DevoldèreScénář:
Jennifer DevoldèreKamera:
Arnaud PotierHrají:
Mélanie Laurent, Justin Bartha, Valérie Benguigui, Billy Boyd, Maurice Bénichou, Géraldine Nakache, Yvon Back, Dorothée Berryman, Jackie Berroyer (více)Obsahy(2)
Chloé (Laurent) sice žije v Paříži, ale má kolem sebe jen samé podivné existence: dotěrného souseda, oplzlého kolegu, chlápka ve videopůjčovně, který má vždy rady na rozdávání ... To není život úplně podle jejích představ. Pak ale najde kufr, který patří americkému turistovi Jackovi (Bartha), a zdá se, že se vše obrací k lepšímu. V kufru totiž Chloe objeví celou řadu překvapení ... příjemných i tak trochu nečekaných.... Přestože ho ještě ani nezahlédla, uvěří, že Jack musí být muž jejího života! Je odhodlaná podstoupit jakékoli strádání a útrapy, aby ho našla. Jejich romantický vztah se rodí z nečekaných setkání, provázených řadou nehod a nedorozumění. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (55)
Dosť už bolo filmov o neschopných a roztomilo trápnych introvertoch. Nie sú schopní interakcie s ľuďmi, nie sú schopní telefonovať, nie sú schopní toto ani tamto. Introvertky vyzerajú trošku inak (logicky o dosť horšie ako Mélanie Laurent), takže toto jej neverím. Hoci dnes ľudia majú v hlave veľké problémy, to je pravda. A k tomu americký dement, čo v Paríži nevytrčí päty z hotela, kde ho všetci štvú. Lebo chudák čaká na stratený kufor. No povedzte, komu toto treba? All of my nopes. ()
Romantická komedie? Kdyby v popisku bylo romantický / psycho / art, mnohému divákovi by to ušetřilo zklamání, protože podivínství obou hlavních postav je zde ztvárněno působivě a je znát, že film má patřičnou uměleckou nadstavbu. Podobně jako netypická psychosandlerovka "Opilí láskou" (která má v popisku rovněž chybně slovo komedie). Přesto však na mě moc nezafungoval, což mohlo být způsobeno právě tím, že jsem byl pod vlivem chybně uvedeného žánru a popisu naladěn na lehkou zábavu. ()
Tahle originální romantická komedie, listem Le Figaro pojmenovaná jako mladší sestra Amélie z Montmartru, mě naprosto okouzlila a dá se říct, že pro mě představuje nejhezčí letní filmový zážitek. Poprvé jsem měl možnost sledovat herecké umění Mélanie Laurent a okamžitě jsem si ji oblíbil. Ne nadarmo je považována za jeden z největších francouzských talentů současnosti, což potvrzuje role v Hanebných parchantech. Myslím si, že její zasněná Chloe a romantická zápletka s frustrovaným Jackem pohladí na duši každou citlivou povahu. A srovnaní s Amélie shledávám naprosto příznačným. ()
Láska za času cholery od Márqueza už menšiu rolu v jednom romantickom filme mala. Táto tu - Sto rokov samoty - je ale o dosť lepšia. Ale k filmu ... príjemná vec s príjemnou hudbou. Dvaja - pekní - mladí ľudia sa do seba zaľúbia na základe strateného kufra a vecí v ňom, fotiek a odkazov na nich. On z Ameriky, ona z Francúzska ... no ak sa toto niekomu, niekedy, niekde stalo, tak klobúk dole, to musela byť romantika. Pre mňa málo uveriteľné, a možno práve preto 3*. ()
Chloé (Laurent) síce žije v Paríži, ale má okolo seba len samé podivné existencie: doterného suseda, oplzlého kolegu, chlapíka vo videopožičovne, ktorý má vždy rady na rozdávanie. To nie je život úplne podla jej predstáv. Ale potom nájde kufrík, ktorý patrí americkému turistovi Jackovi (Bartha), a zdá sa, že sa všetko obracia k lepšiemu. V kufre totiž Chloe objaví celú radu prekvapení ... príjemných a trošku nečakaných.... Presto že ho ešte ani nevidela, uverí, že Jack musí být muž jej života! Je odhodlaná podstúpit akékoľvek strádanie a útrapy, aby bol jej muž života a aby ho našla! Ich romantícký vzťah sa rodí z nečakaných stretnutí, prevádzaných radou nehôd a nedorozumenia. ()
Reklama