Ztraceni v lásce

Prázdne, pomalé, nudné...bez charizmy. Je pravda že film má isté posolstvo či myšlienku ale akosi ma minula. Občas som mal pocit, že tak "hlúpe" dialógy predsa nemohli ani len nakrútiť, nie že dať do filmu a že sa mi asi sníva. Pár svetlých okamihov a úprimných chvíľ to nejak nezachránilo. Celý film pôsobí tak zvláštne, až gíčovo. Asi je rozdiel medzi osamelou dušou a šialenou ženou a Melanie si akosi nevybrala : ) To sú Tí Kanaďania... (17.01.2010)

Romantická komedie? Kdyby v popisku bylo romantický / psycho / art, mnohému divákovi by to ušetřilo zklamání, protože podivínství obou hlavních postav je zde ztvárněno působivě a je znát, že film má patřičnou uměleckou nadstavbu. Podobně jako netypická psychosandlerovka "Opilí láskou" (která má v popisku rovněž chybně slovo komedie). Přesto však na mě moc nezafungoval, což mohlo být způsobeno právě tím, že jsem byl pod vlivem chybně uvedeného žánru a popisu naladěn na lehkou zábavu. (25.06.2018)

Láska za času cholery od Márqueza už menšiu rolu v jednom romantickom filme mala. Táto tu - Sto rokov samoty - je ale o dosť lepšia. Ale k filmu ... príjemná vec s príjemnou hudbou. Dvaja - pekní - mladí ľudia sa do seba zaľúbia na základe strateného kufra a vecí v ňom, fotiek a odkazov na nich. On z Ameriky, ona z Francúzska ... no ak sa toto niekomu, niekedy, niekde stalo, tak klobúk dole, to musela byť romantika. Pre mňa málo uveriteľné, a možno práve preto 3*. (06.12.2017)

"Když jsem byla malá, povídala jsem si sama se sebou. Chodila jsem do pokoje rodičů, stoupla jsem si před zrcadlo a vyprávěla si příběhy. Nevnímala jsem, že obraz neodpovídá. Pro mě to byl skutečný člověk s normálním životem jako je ten můj. Pak jsem šla do školy, musela jsem mluvit s ostatními, ale bylo to jako s tím odrazem." - Pěkný prolog na počátku filmu vtáhl do fantazie blondýnky, u které mě ale dost srazilo jak odešla, když zjistila že ten kdo leží vedle ní nečetl knihu která se jí líbí. (25.02.2010)

Mustr střižený podle Marka Levyho, televizní vzhled, ale jinak dokonalý film o mírně střelených lidech blížících se střednímu věku a toužících po lásce. http://www.dvdextra.cz/dvd-kratke-recenze/ztraceni-v-lasce.html --- Pokud znáte knížky Marka Levyho, tento film je na ně podobnou variací, také se odehrává ve Francii a multikulturním prostředí, avšak ze ženského pohledu. Hrdiny tohoto filmu jsou lidé ve věku, který se začíná blížit tomu střednímu, přesto jsou stále trochu střelení - podobně jako u Marka Levyho. Podobně je hlavní ženská postava z Francie, chlápek z USA - být z Anglie, je to zase Levymu hodně podobné. Jenže autorkou scénáře a režisérkou je Jennifer Devoldère. Příběh i zpracování je trochu televizní a překvapivě negativem je i český distribuční název, který se snaží navázat na Ztraceno v překladu, ale láká tím na žánrově poněkud odlišný film (Ztraceno v překladu není primárně o milostném vztahu, ale o chlapské krizi středního věku). Pokud se však smíříme s pomalejším tempem vyprávění (a zde se srovnání se Ztraceno v překladu nabízí), čeká nás příjemný snímek (trochu mi syžetem připomněl Lásce na stopě) o hledání toho pravého / té pravé, když nám osud ze začátku moc nepřeje a je potřeba mu trochu pomoci. A za všechno může jedna plechovka a jeden červený kufr. Kolem nich žijí jejich přátelé, rovněž trochu střelení, ale naštěstí mírně a v mezích jistého široce pojatého normálu, do toho přidejme vizuál samotné Paříže, vhodně použité písničky i uvěřitelné herecké výkony a uvěřitelné problémy a chování postav. (27.01.2010)