Auto*Mat

Pro Kmotra: Dokument Martina Marečka představuje velmi vhodnou prezentaci tolik kontroverzního tématu. Neutváří žádnou zaslepenou agitku, ale nabízí nám svůj pohled na danou problematiku. To, že ve filmu vystupuje sám režisér a obhajuje tu své činy a názory hraje velmi podstatnou roli. Problematika automobilismu ve městě není nahlížena žádným objektivizujícím způsobem, který by mohl tíhnout k (ne)vědomému ovlivňování diváka. Takto se dozvídáme, co autora vedlo k jeho činům, a pokud s ním v něčem nesouhlasíme, dostáváme se do konfliktu s jeho osobou, nikoliv do konfliktu já vs. automobilismus. Téma režisér nahlíží i s určitým nadhledem a ironií a tak budí v divákovi úsměv nad nesmyslností některých argumentů. Důležité ale je, že tato komika je pouhým doplňkem hlavního sdělení a nepoutá na sebe takovou pozornost, jako tomu bývá u dokumentů Klusáka a Remundy. Ať se sdělením tvůrce souhlasíme, či ne, je velice sympatické sledovat osobu režiséra reálně angažovaného do tématu svého filmu. Jediná škoda je závěr dokumentu, na němž je vidět určitá ztráta motivace a nadšení, která způsobuje až příliš neurčité zakončení celé dlouholeté snahy. (23.11.2012)

Nevím, co je na téhle kravině "experimentálního" (?!), každopádně v klasifikaci žánru chybí termín "komedie"! Pokrytecká blbučká komedie... °-| . . . Jojojo, veřejnoprávní >rebelové< coby "Auto*Matické" >trendopatické< opičky producírující se stádu do výše přidělených grantů, to je ta zde v pseudodokumentu rádobymoorovského ražení prezentovaná >opi časná pseudobčanská< společnost dneška. Ano, dnes jsou úžasní, tihle konstruktivně naladění protekční chlapci ze Stolice (a jejich uníkané inťošky, povětšinou v trendy brylkách, ekologicky kojící někde lavičkách na Pavláku nebo na Karláku...) - co však za pár let, až čas uzraje, se díky tatínkům atd. promrdají do funkcí a pozic (nejlépe na eráru, že...), rádi ještě zločincům typu blba B. (zábavné sledovat jeho úšklebky a pohrdání, protože ON VÍ, že celé je to jen šaškárna pseudoaktivistů ve stylu "koho necháme hrát, nezlobí" do výše oněch grantů...) prolezou kaďák do vejšky, koupí svým tloustnoucím hysterkám (pokud se dávno nerozvedou, protože ty šmudly stejně nakonec vybodnou se samy na téma "ekologicky" a protlačí to obligátní "ekonomicky" - a vsaďte boty!) ty druhé až třetí auťáky do rodiny na denní nákupy a sami ve svém ekofroudu zajedou si s důležitými pány na ekogolf, případně prohnat penis na tenis... °-/ . . . A tenhle filmek jako matérie konkrétně? Formou i obsahem nic než nicotný opruz, krindy pindy z bryndy a nuda beze smyslu - cool z hoven, jářku jak říkám - do výše grantu... - - - P.S. Ani mě nepřekvapuje zase jednou účast čudláka Víti Klusáka. Super děcka, třeba si jednou začnu vyrábět časosběrný dokument o těch >vášich ďélech< a jednou vám ho otřu o ty vaše drzé tlamky... - - - P.P.S. Nejsem majitelem ni pravidelným uživatelem žádného vozu a narozdíl od protekčních smradů jsem si jist, že z principů svého bytí zanechávám nejmenší možnou ekologickou stopu. Někdo holt jen tak nějak žgryndá (navíc vpodstatě za prachy těch, koho jakože tak kritizuje - tomu říkám dokonalá korupce kultury a veřejného dění v praxi - a dnes už oblblé stádo tomu všemu za potlesku sedá na lep!), někdo holt prostě nějak žije... Howgh. - - - P.P.P.S. Memento mori Sráčů Zelenáčů!!! Ejhle je, když se dostali k lizu - a tak dál... °-[.. - - - - - (Poprvé viděno 14.7.2011 na >pseudomatickém prostoru< , hodnocení 424., komentář zde jako třiatřicátý - 14.7.2011) (14.07.2011)

Pražská dopravní situace rozhodně není téma, se kterým bych chtěla strávit třeba jen tuhle hodinu a půl svého života. Očima Martina Marečka se ovšem pražská auta, silnice, tunely, nepřístupná radnice, realističtí automobiloví prodejci, aktivní cyklisti, angažovaní ochránci prostředí a všichni, kterých se tohle téma jakkoliv dotýká stávají atraktivní podívanou, jež nutí diváka udělat si na problém vlastní názor. Originální koncepce, experimentální střih i kamera a zábavné animace nejen baví, ale zároveň každé situaci individuální hloubku a podtrhnou nadhled celého vyprávění. Přítomnost všudypřítomného Víta Klusáka a dalších osobností, kterým spousta fenoménů dnešní doby není lhostejná navíc stimuluje Marečkovo nadšení pro celý problém a nutí jej dívat se na věci ze všech možných perspektiv. Doufejme, že tento velmi podařený dokument inspiruje k podobným počinům i mnohé režisérovy nadějné studenty... (21.07.2011)

Film plný čůráků. Po 20-ti minutách jsem vypnul ale jednou to dokoukám, dneska na ty lidi nemám nervy. Jezdí na kole pomalu v protisměru, blokují dopravu transparenty a vykřikují, že nic špatného neudělali (já jenom držím klacek, ten mohl být klidně od bláta). Toho co jel na bruslích mohli benga rovnou sebrat, páč je klasifikovaný jako chodec, na silnici nemá co dělat. Kdyby policisté znali zákony a nenechali se ukecat nějakou zavšivenou, neúspěšnou, nevyrovnanou nulou tak nemuseli být za debily i oni. Musíme být trochu agresivní, musíme být hluční a musíme být vidět aby si nás všimli. Jo, něco takového si říkají i teroristi. (14.07.2011)

Kluk, co bydlí nad rušnou pražskou ulicí už se nemůže koukat na všechny ty nehody a soustavné utlačování chodců řidiči a tak zakládá sdružení Automat, které začíná soustavně upozorňovat na přebytek aut a následky z toho plynoucí. Upozorňuje dlouho, vášnivě, promyšleně a někdy i dost naivně, zažívá drobné úspěchy i chvíle beznaděje a u toho neustále naráží na populismus politiků, kteří na kameru slíbí cokoliv, ale jinak nezareagují ani na desátý mail... Dokument vznikal v průběhu cca 5 let a když jsem viděla tu upřímnou snahu, tak jsem jim nemohla nefandit, přestože jejich práce byla (je) často boj s větrnými mlýny. Zajímavé pasáže jsou z tuningové šou (panebože, tak vysoká hustota buranů na m2 se hned tak nevidí:)) a hodně mě rozesmál improvizující lyrik, vzdávající hold slovutné Octavii. Pokakaný Fiat, co mu pořád olupují pěnové hovínko je taky vtipný, jenom z jeho konce člověka trochu zamrazí..A na závěr nemůžu nezmínit grafiku s leitmotivem hvězdičky, která dodala dokumentu švih. Bojuj dál Automate! p.s. Zítra jedu do práce na kole, tak snad mi žádný auto nedá mat.. (27.03.2010)