O kapitalismu s láskou

Srát na to, že tomu vyžranýmu sympaťákovi, co už léta nakopává prdele zbohatlíků za jejich vlastní prachy, haprujou dokumenty v detailech, kterým se říká objektivita. Inteligentní a vzdělaný týpek si stejně věci ověřuje a neovečkuje se se zbytkem a nakonec (i na začátek) nejspíš uzná, že v zásadních věcech má Michael pravdu, v opačným případě je to zmrd, u kterýho sou mi poznámky typu "Moore je socialistický prase" k smíchu. ČSFD populace se svým průměrným IQ a maturitou k tomu nejsou vlastně ani Moorovou cílovkou. V Capitalism víc než dřív intelektuálně znásilňuje americké pánbíčkářské negříky (černý, bílý, žlutý, Avatary,...) a snaží se pohnout buranskou negramotnou masou (celosvětově miliardy lidí) k socialismu. Nebudu se na něj zlobit za metody, které sou velmi podobné těm, proti kterým fajtí. Výsledkem Moorova snažení nemá být zotročení blbounků pod záminkou svobody, ale záměrnou manipulací s jejich mozečky je svobodě přiblížit. To není zločin. Po filmařské stránce se jedná opět o nadprůmernou dokumentaristiku, která se moc neliší od starších Moorových děl, jenom toho humoru mi tam tentokrát přišlo míň. (24.03.2010)

Zásadní slabinou argumentační struktury tohoto dokumentu (možná by se patřilo dát v tomo případě kategorii do uvozovek) je mnohými zde již zmiňovaná Svatá trojice - jednostrannost, minimální nadhled a nadužívání emocí, ale s tím se u Moorea nedá nepočítat. Tohle se, nicméně, týká především případů, kdy MM vyrazí do ulic, mezi obyčejné lidi s jejich srdceryvnými příběhy o tom, že si nedokázali spočítat, že kvůli vysokům úrokům nebudou za několik let schopni splácet hypotéku (to mi jich jako má být líto?) (a propos v USA se opravdu nedá normálně žít, studovat a pracovat bez toho, aby si člověk vzal aspoň jednu půjčku? No to mě pos**er.). Kromě toho jsou zde ale předkládána i poměrně zajímavá fakta poukazující na to, že pro jisté (ano, většinou nadnárodní) společnosti člověk přestává být člověkem, ale je pouhou položkou přinášející zisk, což sice není nijak převratný objev, ale občasné připomenutí neuškodí. Občasné připomenutí, případně posílení odborů a větší angažovanost pracovníků - v této oblasti by se Kapitalismus dal považovat i za celkem smysluplnou agitku. Ano, s tímhle jít mezi obyčejné lidi a ne s tím, ať si nezodpovědně napůjčují dolárky za lichvářský úrok a pak odmítnou nést zodpovědnost. Poměrně solidně - rozuměj v rámci možností objektivně, jakkoliv s nezbytnou estrádou - je zde rovněž rozpitvána státní finanční pomoc krachujícímu Wall Streetu, jejíž schválení Kongresem je zde bráno coby vítězství lobby bank a realitních makléřů a vůbec všeho toho shnilého a odporně bohatého, co produkuje kapitalismus. Nelze se ovšem ani v nejmenším divit, že někdo by rád věděl, kam se ty peníze vlastně poděly, jakkoliv je představa, že stačí si pro ně přijet s náklaďákem ("Já je zavezu zpátky do státní pokladny, fakt, slibuju!") übernaivní. Totiž byla by, pokud by se to nebralo jenom jako další šaškárna, či lépe řečeno provokace. A tak nějak se nemůžu ubránit dojmu, že když něco zesměšňuju, tak nad tím musím mít co? Nadhled... Ještě něco málo k hudebnímu doprovodu - no mezi všemi těmi srdcervoucími šlágry chyběla snad už jenom Beethovenova Měsíční sonáta. Tolik cukru a tolik biče - tomu se občas říká i kýč. (11.05.2010)

Deprivant Moore opět sází na osvědčené postupy, tj. naivita většinové populace, na nedokonalost a zranitelnost demokracie, zneužití svobody slova a z vhodných brainwashingových pořadů vytvořit vhodnou bojovou atmosféru. Opět vsadit na malost, na závist, na pomluvy, na tak osvědčené a reklamou vycepované nejnižší pudy davu." (03.03.2010)

Moore je velice silný v montážích, které kombinují TV propagandu s realitou (do toho zní Carmina Burana) či v momentech skutečné satiry (Řím, Ježíš "léčí", hypnoza). Ale když vyrazí do ulic jako jeden z nás a začne se dožadovat spravedlnosti, je křečovitý a trapný. Oliver Stone se ve Wall Street zabývá stejným tématem - rozporem mezi Wall Street a Main Street - a je v rozboru situace mnohem lepší než Moore se svým "infotainmentem". Optimistický závěr by měl Moore co nejrychleji změnit a natočit montáž "Kocovina z Obamy". (02.09.2010)

Další film Majkla Můra. Manipulativní řeči slyšet odevšad. Asi udělám vyjímku. ___ Doporučuji jako protipól české propagandy proti socialismu (příp. komunismu) - jednak nemyslet a druhak navádět. Uřvané děcko by mělo dostat na zadek, ne lízatko. Na Majklově tlustém zadku je sice co plácat, chňochňochňo, ale za (víceméně úspěšnou) snahu o osvětu bych mu dal radši lízatko (každopádně kalhoty půjdou dolů --- teplá poznámka). ___ Film obsahuje několik účelově vybraných případů výhod a nevýhod, dalé několik bodů odsud http://cs.wikipedia.org/wiki/Logický_klam . Jsou to sice okrajové případy, ale jednak se na nich snáze (sic!) odhalují chyby systému a druhak jsou citové. A o citech přeci dokument "je" - ukazuje pěkná zvířat(k)a. Přestože se jedná o dokument obsahuje ironii, zajímavé. ___ OMG, ON POUZIL TO SLOVO NA "S" ___ Socialismus (příp. komunismus) i kapitalismus jsou 2 systémy. Každý z nich řeší určité problémy. Každý z nich v praxi podlehl korupci. ___ Au Contraire tento film přináši alespoň ukázku jedné společnosti která funguje demokraticky, kde všichni lidé co rozhodují věci rozumí (Nerovnoměrné množství znalosti je příčinou korupce. Ironicky, rovnoměrné množství malé znalosti taky.) ___ VUBEC NEMANIPULATIVNI UVAHA, FAKT ___ Dá se vyhánět "zlo zlem", "manipulace manipulací"? Nez začnu dělat nechutné vtípky na ty zelené čuráky (kouří trávu a [navzájem si] ptáky jakkoli říkají jak ptáky milují [a tak se ta barva šíří]), protože "oko za oko" je vítězná strategie a oni mají "nenásilí za nenásilí" (a prachy na trávu za humanistické kecy), tak si přečti, že "oko za oko" je vítězná strategie zde http://maly.blog.sme.sk/hladaj.asp?hltext=v%ECzen%ED&cas=1&zorad=datum&bloger=2929 . Vše, co jsem v "úvaze" napsal není vůbec manipulativní, vulgární, lživé a nesmyslné ... Nene! ___ Další film Majkla Můra. Manipulativní řeči slyšet odevšad. Být vyjímka mi dlouho nevydrželo. Zajímavé. (29.12.2009)