Neváhej a toč
VOD (1)
Obsahy(1)
Smějte se s námi! Eduard Hrubeš nabízejí ty nejvtipnější a nejkurióznější záběry natočené amatérskými kameramany. (oficiální text distributora)
Recenze (141)
Pořad pro dementy, kteří se válejí smíchy pod stolem po zhlédnutí supermegagigaultrahypervtipných klipů, v nichž a)někdo spadne b) na někoho něco spadne c)někdo spadne a na někoho něco spadne. Klipy byly obvykle upraveny zvukově: Byl k nim přidán "akční" zvuk či umělý smích. Škoda, že nebyly upraveny i obrazově, například přidáním černých obrazů, které by zcela zabíraly všechny snímky filmu. V každém díle byla soutěž: Diváci měli za úkol ze tří soutěžních klipů vybrat ten nejtrapnější. Pak vítěz (autor nejtrapnějšího klipu) házel velkou molitanovou kostkou na zem a podle čísla, které hodil, vyhrál kameru. Na výběr bylo 6 kamer podle čísel 1 až 6. Škoda, že tehdy nezkrátili tu celou proceduru vybírání ceny vítězem. Vítěz tehdy mohl házet na zem svou kamerou. Místo čísel na kostce by se hodnotil počet kusů, na který se jeho kamera rozpadla. Celkové hodnocení kvality pořadu činí nula hvězdiček, tj. odpad. Jednu hvězdičku navíc bych býval dal, pokud by tvůrci tohoto pořadu v jeho názvu byli vyměnili druhé té za em. /Edit: Odpad umocněn na druhou. Může za to zjištění, že tento pořad stále běží. ()
,,Hele, hele, Mařka, von upad na koule! No fakt, roznožmo hópnul ze střechy na plot, to je debííííl. Jé che che che". ,, No jo, starej, ten bude k hovnu jak ty! Íchi chi cháááá". A tak si tak proplouvá běžná rodina svým romantickým večerem, sosá bránik a přikusuje zaviláče či utupence. Ze slizu uplácaný Hrubeš zaznamenal před lety takový úspěch, až nám ho musí srát do obýváků dodnes. ,,Juj, táto, sekačka a koťátko, kotě a sekačka, to bude prdel.... ááááá je to tady, už lítá krvavej šlem a masokostní mouka! Pojď, natočíme taky nějakou hlínu a pújdeme do bedny, vyhrajeme kameru a sousedovic Toníček pukne vzteky! Podstrčíme malý třeba žiletky, ne? Nebo dáme babce prohánědlo do žrádla a zamkneme hajzl, to bude bžunda, panečku. A víš co? Víš co? Počkáme do prvního úterý sudého měsíce přechodného roku, až to na nás zase přijde, a frkneme do soutěže naše třicetivteřinové sexuální eskapády, no to se národ smíchy posere!" ()
Pokaždé, když vidím kousek tohoto pořadu si vzpomenu na Cizince v cizí zemi od R.A.Heinleina, kde hlavní hrdina nechápe lidský humor. Nakonec pochopí, že se lidé smějou téměř jen a pouze pokud se něco nemilého stane druhé osobě- upadne, zakopne, někdo ho kopne, spadne na něho dort, téměř se utopí, dítě spadne na zem a řve... Pokaždé si říkám, jestli je lidstvo tak hloupé, ubohé nebo obojí. Prostě mi to přijde jako trapná "zábava" pro hloupé. ()
Je pravda, že jako dítě jsem Neváhej a toč sledoval pravidelně a vždycky jsem se u něj nasmál. Taky je pravda, že dnes už se na podobné ptákoviny nedívám, a když něco podobného náhodou vidím, spíš se zarazím, jestli to dotyčný přežil. Eda Hrubeš byl klasika a k tomuto pořadu se hodil. Hosté už méně, zbytečně to natahovali (viděno optikou dítěte). Dvě hvězdy tomu dám a už se na to raději znovu nepodívám. ()
Po desátém držkopádu to už člověka omrzí. Člověk si říká, co je na tom vlastně vtipné. Držkopádům se ale lidé smáli vždycky. S jistou ambivalencí (úlek, smích, zamrazení). Vrchol žánru, který z držkopádů a facek těžil nejvíc, byly určitě klasické černobílé němé grotesky (nejdřív hrané, později kreslené). Dneska je to naštěstí už vyčpělý druh zábavy, vytěsněný na servery typu stream.cz, yt apod. ()
Reklama