Ztraceni v Mnichově

Opravdu neuvěřitelné, jak dokáže Zelenka přizpůsobit různorodé narativní vzorce ve prospěch jednotného myšlenkového vyznění a neodolatelně satirické charakteristiky neměnné české nátury. Technika "filmu ve filmu" mu umožňuje nejprve poeticky načrtnout zamýšlené dějové motivy, které pak vtipně, v upřímném polodokumentaristickém duchu rozvádí ve fiktivním procesu natáčení. Úžasná je právě lehkost, s jakou vytvořený fikční svět duplikuje ten reálný, se všemi politickými, etickými, finančními nebo záměrně absurdními problémy v koloběhu natáčení filmu, tentokráte v souhře s inteligentní historickou satirou a více či méně nápadnými úsměvy nad povahou češství. Herci fajn, kamera super, režie skvělá... Americká noc pro české filmaře. 85% (17.05.2016)

Historie je iluze, film coby médium je iluze...dokonce i život sám je iluze. Petr Zelenka je naprostý originál a tak dál umanutě rozvíjí svou ryze postmoderní řadu mystifikačních snímků, tentokráte nejoriginálnějším filmem o filmu, který jsem kdy viděl. Příběh zprvu vypadající jako průměrná crazy komedie, která se posléze změní v historizující polemiku na základě knihy Jana Tesaře Mnichovský komplex (mimochodem to je snad jediná proprieta, která v tomhle filmu je skutečná a není mystifikací), aby nám Zelenka posléze demonstroval iluzivnost klamu filmového média a přeneseně mediálního světa, z čehož se nakonec povedenými analogiemi umné konstrukce scénáře a historických událostí vyloupne cosi zásadního o české národní povaze a možnost hlubší sebereflexe. Jedno je ale jasné - cesta do Evropy vede skrze autorské filmy. (28.10.2015)

Mrzí mě, že mi tento film tenkrát unikl v kině. V Mladé Boleslavi totiž nevysílal snad ani celý týden a už ho zaměnili za nějakou buď kreslenou ždímačku peněz a nebo americkej superhrdinskej film, kterých je nekonečnej mrak…ale pořádnej českej film, abych v kině pohledal. No a Ztraceni v Mnichově přesně takovým filmem jsou. Zelenka vyzrál nad divákem a vysloveně si s ním hraje od začátku do konce. To, co hodinu sledujete jako film, se v další hodině promění jako film o filmu. Do toho sledujete souvislosti a celé Vám to začne sepínat až ke konci filmu. K tomu všemu je to opravdu hodně vtipné a zábavné. Stejně tak herci jsou parádní – Myšička, Bambušek nebo Plodková. No a podstatná myšlenka Mnichova a odvážná teze, že Mnichovská dohoda nám vlastně pomohla, stačí k tomu, aby i historií podložený divák, byl nadšený. Na pět hvězd to za onu absolutní neobvyklost není. I tak je to ale jeden z nejzajímavějších českých filmů, co jsem viděl. (04.04.2016)

Petr Zelenka prostě přistupuje k filmařině i k náhledu na české dějiny jinak, než drtivá většina jeho kolegů. A má k ruce schopný štáb (o hercích nemluvě) a dokáže zviditelnit lidi všeobecně méně známé (zde historik Jan Tesař). Hravé a provokativní, důkaz, že mozek a zábava můžou jít ruku v ruce. Klidně bych si dokázal představit tento snímek jako "dvojdílný", regulérní příběh o Daladierově papouškovi, který by nebyl utnut a pak film o filmu poněkud delší. Ale jasný, snímek funguje hlavně jako metafora, jak si tady u nás dokážeme věci často posrat. (09.11.2015)

„No né, tak pro mě je lepší papoušek než devadesátiletej herec s rakovinou prostaty.“ Film má 2 roviny. V té jedné jde o Mnichov samotný. Drze si myslím, že mám o něm načteno dost na to, abych mohl demytizační pohled Tesařův (a tedy i tvůrců) označit za min. problematický. Nutno však dodat, že film je podle mě třeba brát hlavně s nadhledem (jediný problém, který tak s dílem mám, není v tom, co říká, ale jak to pak uchopí diváctvo). Co se týče druhé roviny, tedy zpracování, zuřivě tleskám, snímek totiž excelentně: mystifikuje, provokuje a dráždí, naráží na kinematografii a celý filmový průmysl, prolíná téma v obou liniích, odkrývá proces natáčení, nutí publikum k ostražitosti (jazyky, pevnost atd.), působí absurdně, ale nikoliv nesmyslně, rozesmává a mrazí zároveň, a v neposlední řadě si pohrává s předsudky i diváckým očekáváním. Bavil jsem se moc, a tak i přes tu výše zmíněnou „kaňku“ hodnotím slabším plným počtem. „Vy neznáte Čechy? Jsou přesvědčení, že jim všichni škodí. Víte, co o nich řekl Heydrich?“ - „Mí Pražané mi rozumějí?“ (13.07.2016)