Sezení

Zřejmě musí záležet i na rozpoložení, v kterém se dívám na takové filmy jako je The sessions, protože zpočátku jsem byla v rozpacích a jak už tady někdo píše, tak jsem nevěděla, kam tím Ben míří. Ale i sexuální touha a její naplnění patří k životu a ne všem se tohoto příjemného odvětví lásky dostane. Příkladem je ochrnutý Mark a já si vážím Bena za to, že tohle citlivé téma předložil nepodbízivě a vyhnul se veškeré vulgárnosti, která s tím bývá spojovaná. Druhá polovina byla naladěna víc na strunu srdce ženy, ke kterým se hlásím, ale zase ne tolik, aby to bylo příliš patetické. Přiznávám, že Johna Hawkese vůbec neznám, ale zahrál to přesvědčivě a vždy s citem pro danou chvíli a stejně tak Helen, která je snad stále stejná a léta jí míjí. Ovšem největší radost mi udělal asi kněz v podání William H. Macyho. S tím šátkem kolem hlavy, hárem a pivkem, to nemělo chybu. Citlivé, jednorázové The sessions. Filmová výzva 2016 (18.01.2016)

Patřím k poměrně početné skupině životem omlácených mužů, kteří v sexu preferují polohu "na lenocha". Ochrnutý Mark po této poloze také zatoužil a mně nezbývalo než fandit jeho snažení. Bylo to zábavné tak, jak jen dané téma mohlo být, rozhovory s rozpolceným farářem byly vynikající, ale já si srandu s postiženými zkrátka neumím pořádně užít. (04.05.2014)

No, to bylo fakt zvláštní. Netušim, o co se tvůrci snažili, kam cílili, nakonec ani tomu Markovi dvakrát nerozumim. Ale kdybych psal dál, akorát bych působil bezcitně, protože je to přece dle skutečných události - takže u tohohle radši zůstanu. Snad jen ... Helen rozhodně neni tak zHuntovaná, jak by se podle zdejších komentářů mohlo zdát - však se stejně od třicítky vůbec nemění. :)) (05.02.2013)

Prcání kvadruplegiků není téma, na které bych zrovna dvakrát toužil vidět film, notabene s avízovanou frontální nahotou padesátileté Honící Heleny, s níž bych slovo sex nespojoval ani v dobách, kdy ještě svou vizáží plašívala Swayzeho Nejbližší příbuzenstvo. Po zhlédnutí však musím konstatovat, že ten soft na Gluma dokáže opravdu zázraky a na to, jak má přetočený tachometr, se na ní dalo docela dívat i ve chvílích, kdy si za zvuku suchého zipu odlepila z bobra kalhotky a snažila se do sebe nasoukat kvadruplegikova lenocha. Ačkoliv se to ke konci trochu zvrhne v obrněnou romantiku, určitě si jeden obohatí své wykydpedické znalosti o to, jak se dá s úspěchem opíchat gumový muž s lízací hlavou, aniž by se zadusil, když má zrovna na xichtě rybu. (01.02.2013)

Všudypřítomný nadhled dělá z tohoto ve své podstatě hutného dramatu příjemnou a zamyšleníhodnou podívanou, v níž naprosto dominuje fyzické herectví Johna Hawkese. Důležitý pohled na vnímání světa očima postiženého člověka, který by měl rád stejné životní cíle, zažil všechny slasti bytí a alespoň chvilku měl přístup k benefitům jako kdokoliv jiný. Helen Hunt je sice odvážná ve smyslu nahoty, na druhou stranu má prakticky jen jednu skutečně dramatickou a procítěnou scénu, tudíž oscarovou nominaci pouze za "zdravou sexualitu" nechápu. Dobře napsané dialogy, zajímavá perspektiva a neméně chytlavý příběh. Rozhodně nadstandard. 7/10! (09.02.2013)