Oči války

Trošku rutinně natočený, ale jinak výborný film o hrůzách války, který se paradoxně přímo ve válce odehrává jen chviličku. Triage se válkou zabývá především po psychologické stránce a ukazuje návrat domů - v tomto případě ne vojáka, nýbrž válečného fotografa. Colin Farrell hraje o sto šest a Christopher Lee si vystačí se svým charisma a odzbrojí diváka hned první svojí scénou. (09.09.2017)

Ten příběh se opakuje se železnou pravidelností. Neznámý talentovaný tvůrce natočí s neznámými herci a minimem zázemí a kapitálu úspěšný festivalový snímek, který si získá přízeň publika i filmových publicistů a úspěšně si razí cestu po celém světě. Další film už natáčí s podporou silného producenta, hrají v něm mezinárodní hvězdy filmového plátna a ambice jsou cítit z každého kroku štábu i z každého záběru. Jenže i přes snahu a investice je výsledek často víc než rozpačitý. Danis Tanović zabodoval nejen u mě, ale v podstatě u všech se svým autorským snímkem Země nikoho, který byl skvělým komorním protiválečným dramatem a režisérovi tehdy stačili tři vojáci uzavření mezi frontovou linií a spoutaní vzájemnou nenávistí k tomu, aby vybudil maximální emoce. Tady se zjevně snaží o totéž, ale tak nějak to drhne a výsledek neodpovídá očekávání. Rozum by chtěl téma a snahu ocenit čtyřmi hvězdičkami, ale emocionální část mého já říká, že tři hvězdičky jsou tak akorát. Ano, pointa je silná a drsné scény z polního lazaretu v povstaleckém Kurdistánu jsou působivé, ale to je na stominutový snímek trochu málo. Celkový dojem: 60 %. (22.02.2014)

Tak tohle bylo velmi slušné a to i přes to, že jsem podobně jako další očekával něco trochu jiného ! Krapet jsem se rozmýšlel mezi třemi a čtyřmi hvězdami, ale nakonec zaokrouhluji nahoru. Námět je originální a přitom docela prostý. Nevím proč, čekal jsem od toho více válečného, ale nakonec z toho bylo spíše hutné psychologické drama. A přiznám se, to mně bavilo víc, než boje v Kurdistánu v roce 1988... Moc se mi líbila postava kurdského doktora ve vojenském táboře. Ale z koho jsem byl nadšen byl Christopher Lee. Škoda, že nebylo rozmlouvání Farella s ním dáno více protoru... Klidně bych zvládl o třicet minut navíc. Samozřejmě Farell hrál na jedničku. Lidská duše je zkrátka úžasná a zvláštní. Člověk není zkrátka schopen (normální člověk) dlouhodobě sledovat nejroztodivnější hrůzná zvěrstva jaká se jen ve válkách na celém světě dějí. Jednoho dne se zkrátka přepne do nouzového režimu. A o tom je tento film. Dávám 4 žluté pásky. * * * * (04.12.2012)

Tento film má sice solidní filmovou poentu a koncovku, ale bídné tempo, nudné sekvence a prostě všehno to, co se odehraje v prvních 80 minutách je slabé, nestrhující, nezajímavé a nejasné. Minimálně prvních 60 minut jsem neveděl o co tam vůbec jde a za jakým účelem film směřuje. Přesto něco neurčitého ve filmu stále drželo mou pozornost. Uvažoval jsem i na 2*, ale za to "něco" dávám 3*. (21.12.2010)

Teď trošku vážně - víte, co je největší průser? Že povolání válečnýho fotografa vymírá. Ne z toho důvodu, že ti frajeři během svý cesty za pravdou chcípnou. To fakt ne. Důvod je ten, že ač vyfotěj sebehrůznější, děsivější a opravdu hodně citlivou fotku, tak když jí časopisy nebo noviny dají na titulní stranu spolu se zprávnou dne, titul se neprodá... Naopak, když se na hlavní straně objeví dvě nejjednodušší "věci" na jaký lze na tomhle světě narazit - Paris Hilton s Agátou Hanychovou a budou se vzájmně držet za prďky, tak hádejte co? Náklad se prodá několinásobně, co obvykle.... A to je smutný (16.03.2010)