Zabriskie Point

Už před více jak čtyřiceti lety si legendární režisér Michelangelo Antonioni všiml, že současná společnost je pohlcována konzumem. Jaké by to bylo, kdyby se jedinec odtrhnul od konzumní společnosti? Ne zrovna v tom smyslu, že by se stal rebelem nebo šel někam demonstrovat za lepší budoucnost Země. Ne, co kdyby si zvolil cestu, kdy si prostě bude dělat, co bude chtít, ale s tím, že nechce nikomu ubližovat. Dobře, možná ukradne letadlo, ale ne proto, aby kradl, ale proto, aby létal. Film má tři zásadní momenty - alespoň dle mého. Tím prvním je scéna ve vězení, kde chce Mark vyplatit svého kamaráda, ale proto, že je moc snaživý, je preventivně zatčen. Mladý člověk na přelomu 70. let, jako kdyby se rovnal něčemu nepřirozenému, co společnosti může jen ublížit. Útěk od takového zacházení se jeví jako naprosto pochopitelný. Druhým momentem je skupinový sex v Zabriskie Pointu, kde se mladí lidé milují, protože prostě mohou. Je to ukázka jejich volnosti, jejich nespoutanosti. Jenže je to pořád jen útěk. To, co chtějí, mohou dělat jenom v zemi nikoho. Třetím momentem je pak finále - exploze domu, který představuje onen nenáviděný konzum. Jako kdyby zde Antonioni říkal, že pokud chce člověk dosáhnout toho svého, lze to učinit pouze cestou destrukce. Jinak není změna možná. Útěk zůstane útěkem, pokud se starý pořádek nezmění. Dokud k tomu nedojde, vše bude stejné. Jenže cena takového rozhodnutí bývá vysoká jako v tomto případě. Film skvěle podtrhuje puntičkářsky vybraná hudba. Více: http://www.filmovy-denik.cz/2012/08/parmeni-krysy-z-temnot-mi-4-blazniva.html (26.02.2013)

skvělá kamera a hudba - a dobře zahrané postavy, i když pro mě je tahle éra už asi v podstatě nepochopitelná. vzpomněl jsem si na jamese deana a rebela bez příčiny... tohle je rebel s příčinou ;) ale bez iluzí. slavná "scéna" je ovšem spíš tragikomická... a rozhodně mi nejvíc ze všeho přišla nehygienická :) (30.03.2005)

Vzdor a vzpoura mládeže proti společnosti a systému, spoutaným zastaralými konvencemi a sociálním řádem symbolizujícím pouta pro spravedlnost a volnost. Dvě hlavní postavy v sobě ztělesňují hořkost i sílu celého hnutí, které se na Západě a v tomto případě zvláště v USA na konci 60. let zrodilo. Mladík Mark, idealistický, zato však energický je odhodlán a schopen pro změnu vykonat (byť naivní) čin. Dívka Daria instinktivně cítí stejný odpor ke stavu společnosti, místo v činu ale hledá úlevu v úniku (k meditaci, hudbě, představám). Jejich cesty se nakrátko spojí, což si oba náležitě jako mladý pohledný muž s mladou hezkou dívkou v éře hippies užijí.... Pak ale musí nastat zlom, stejně jako musel nastat zlom v historii celého hnutí. Ten, jenž se rozhodl aktivně proti systému konat, musí být vzhledem k celkovým okolnostem zákonitě systémem zničen. Ta, která se rozhodla "jet vpřed", ztělesňuje všechny ty, kteří sami či po vnějších tlacích ze svého (zjednodušeně řečeno) "hippies opojení" vyrostli nebo se ho museli vzdát. Zničení staré společnosti a jejího systému tak zůstalo navždy jen v jejich představách. (P.S. - v tom lepším případě, v tom druhém se z nich později paradoxně stali tzv. yuppies, tedy mladí konzumně orientovaní ambiciózní příslušníci vyšší třídy, kteří se plně ztotožnili s hlavními společenskými znaky, proti kterým v raném mládí bojovali.) (30.09.2012)

(1001) Pouštím to, koukám, koukám, říkám si: co z toho bude? Ví bůh! (Ale ten byl tedy skvostný.) Rozmlsaná Zvětšeninou, těšila jsem se na ultimátní zážitek. Žel, ten se nedostavil, spíš jakási lhostejná nuda. Dlouhé vlasy, málo intenzity. A ještě jsem se v zajímavostech dočetla, že měl Antonioni k dispozici píseň L'America od Doors a nepoužil ji. Kdyby se ubralo na stopáži a podkreslilo tou hypnotickou hudební depkou, vznikl by takový film, jaký bych si představovala. - Konec je nicméně vcelku poetický a také si nyní myslím, že jsem film viděla příliš brzo. Třeba se k němu někdy vrátím. (05.09.2010)

Šmarja, co to zase bylo? Pokud je nějaký režisér, jehož režijní styl mi absolutně nesedí, pak je to Antonioni. Jeho postavy, scénáře a aranže scén a vůbec všechno absolutně nechápu. Za celé dvě hodiny se mi líbila jediná scéna - soulož na Zabriskie Point. Jinak mě nic z filmu vůbec neoslovilo a hlavně - neobohatilo. Když se hádají studenti, musí to zabrat ve filmu aspoň deset minut, když vybuchne barák, musí to být aspoň 14x, když přistává letadlo, musíme ho natočit minimálně z 18ti úhlů. Antonioniho fanouškové, nezlobte se, ale na tohle já vážně nemam... (28.10.2010)