Barmský videožurnál

Snaha o svobodu zmařená světovou ignorací. Přeci jenom nešlo o ropu nýbrž o lidskou svobodu. O tu směšnou. Media burácela na poplach, protože to byl trhák. Zase se v té Asii něco bouří. Ta naše zviřátka, vpravdě snad až domácí. Kdo chce kam, pomožme mu tam, ale po koutku se patří hledět, co za to. Bože, snad ne další hromadu lidí, kteří se budou domáhat práv? Ježiš, rychle, utněte jim to. Něco takového se nám nemůže hodit do krámu. Další co touží po lidství, takových už tu máme, že nevíme kde nám hlava stojí. Dost už. Nechte nám naši Barmu takovou, jaká je. Máme tu v té svobodě i humanisty a ti se chtějí pohoršovat. Vždyť by se nám bez té ztyranizované Barmy vrhli třeba...no třeba na drogy. Pakáž jedna humanistická. Krásný dokument o strašném konci jednoho statisícového chtění. (12.07.2010)

Nepopírám, že dokument popisuje zajímavé téma, které i mě osobně zaujalo, nicméně pochybuji o té, v souvislosti s filmem neustále proklamované autentičnosti, jelikož záběry z exilového velitelství vypadají naaranžovaně a není vyloučeno, že snímky z ohniska dění jsou převzaté od zpravodajských agentur. (Shlédnuto v rámci školní výuky.) (30.05.2010)

Strhující "Found footage" dokument o hrstce odvážných kameramanů, kteří s nasazením vlastního života natáčeli represálie v totalitní Barmě. Pokud neznáte barmské dějiny, nezoufejte. v dokumentu je ve zkratce na začátku vše vysvětleno a díky formě, kterou je to celé natočeno, vás to ihned vtáhne přímo do ulic této 100% vlhkostí nasycené zemičky...o to víc mě pak zasáhlo to, jak se z postupně sílící euforie a naděje, že 100 000 protestující davy lidí a buddhistických mnichů dokážou svrhnout diktátorský režim, atmosféra postupně měnila v totální beznaděj a strach, když vladní jednotky začnou pálit ostrejma. Tohle bohužel není hollywood a film končí špatně, což mu jenom přidává. Tvůrci se nebojí ani rýpnout do vlastních řád, a to především když posloucháte jejich telefonáty (ano, revoluce potřebuje první mrtvé a ví to i novináři a ideálně kdyby to byl mnich a nejlíp reportér z cizí země). Nicméně intenzivní revolucionářská atmosféra z toho sálá takovým způsobem, že by jste okamžitě sbalili svojí domácí kameru a vydali se podkopávat silné nohy vojenských režimů. (04.08.2013)

Barmský VJ, který vznikl s nasazením vlastních životů, není jen obyčejný dokument. Nese v sobě odvahu, naději, odhodlání, chtíč po změně i spojení sil lidí, kteří se narodili na nesprávném místě a na druhou stránku strach, prohru, potlačování lidských práv a nesmyslnost tamního režimu. Především druhou polovinu snímku jsem sledoval s husí kůží. (13.03.2010)

Nejemotivnější dokument, který jsem za dlouhou dobu viděl, díky reportérům DVB jsem mohl vidět všechny události tak živě...O to je bolestnější a víc frustrující fakt, že k něčemu jako změna se ani v nejmenším neschyluje. Nepřikrášlené záběry z ulic a rozhovory mezi reportéry, prožitky zainteresovaných lidí, kteří v oněch událostech dávají všanc svou budoucnost, zkrátka autenticita a lidskost, to vše podtrhuje vážnost barmské situace a vyvolává tolik potřebnou solidaritu, a upřímný soucit. A to bez cíleného tahu na citovou stránku. Velice obdivuji nasazení všech reportérů, samotnou Su Ťij a zejména všechny ty odvážné mnichy, kteří se nebáli vyjít do ulic i po těch strašných raziích a stáli tak strachem zlomenému národu oporou. (19.03.2011)