Podivní

Asi už jsem přejezená zombie tématiky - dobře, tady jsou to nakažení, ale pořád vypadají a chovají se jako zombíci. Nedokázala jsem v sobě při sledování vydolovat patřičný zájem; ultrakladný šerif s pronikavými dedukčními schopnostmi mi trochu lezl na nervy, jeho manželka o něco víc a zástupce šerifa mě svým závěrem zklamal (za tu patetičnost se scénáristi měli pořádně kousnout do řiti). Štvala mě neschopnost armády a zrovna tak konec filmu - postrádala jsem nějakou pointu a ne laciné BUM: chytit se za ručičky a hurá vstříc oranžovému nebíčku a šťastným zítřkům, jako by se vůbec nic nestalo. Když už se "Crazies" berou tak moc vážně, měli jít více do hloubky, takhle výsledek zůstal někde na půl cesty: ucházející atmosféra, několik dobrých scén a hodně ošolíchané sdělení, že vývoj biologických zbraní je svinstvo a vlády jsou svinské, když pak musí likvidovat následky nehod. Nic nového, nic výjimečného, nic natolik precizně vymakaného, aby se nad neoriginalitou daly přimhouřit oči. Na druhou stranu ani nic vyloženě pomrveného - být to první zombiefilm, co jsem kdy viděla, byl by z toho dost možná orgasmus. Ale není a třeba "Zombieland" mě bavil o hodně dlouhý chlup více. Lehký nadprůměr v horrorovém žánru - 65% (26.07.2010)

V komentáři k Eisnerově Sahaře jsem napsal, že by to příště nemuselo být špatné. Příště je tady a je přímo špičkové! Parádní atmosféra, dechberoucí vizuál a překvapivě solidní herecká stránka patří k zásadním kladům tohohle "skorozombie" hororu. Velké překvapení, a velmi intenzivní zážitek., který kazí jen dokolečka, až ubíjejícím stylem opakované prvky, lekačky a deus ex machina. Ale zase je třeba ocenit skvělou práci se světlem, pohybem mizansceny (za účelem děsení i matení diváka), a vůbec gradaci a vynalézavost něterých scén spolu s občasným prostorem pro černý humor. Všimněte si mimochodem, že Olyphant (jehož charisma je neuvěřitelné) v nejvypjatějších momentech rozkošně přehrává :)) Plné 4 hvězdy s náběhem na pátou... (27.05.2010)

Dvě věci jsou jasné: Za prvé, hodně dlouho se budu vyhýbat myčce aut :-) a za druhé, Eisner si u mě spravil pověst za průměrnou Saharu. The Crazies je horor, který celou dobu jede v rychlém tempu a málokdy dá divákovi prostor se nadechnout. A právě to mi trochu vadilo - vše je hodně rychlé, předem nalinkované, na strach tím pádem nezbývá takový prostor. Kdykoliv se ocitli hlavní hrdinové v nebezpečí, nebál jsem se o ně, protože maximálně do pěti minut už byli v pořádku. Lekačky jsou zde efektivní a čekané, nicméně většina na mě nefungovala. Alespoň, že obsazení se povedlo - Timothy, Radha a Joe, to jsou hlavní herecké pilíře tohoto snímku. Celou dobu jsem se rozhodoval mezi 3 a 4 hvězdami, ale za ten konec, který má nádech hodně černého humoru (až uvidíte, pochopíte) dávám horší 4 s tím, že očekávání (která pramenila z vynikajícího traileru) se nesplnila všechna. Škoda… (04.07.2010)

Když důchodce přijde s brokovnicí v ruce na baseballovej zápas, neznamená to, že je ožralej, ale že JE CELÝ MĚSTO V POŘÁDNÝM MALÉRU..... Filmu nechybí akce, žádný zbytečný kecy, lidi se chovají úplně normálně, T.Olyphant je v pohodě a nouze není ani o dramatické situace. Vadí mi pouze to, že přes veškeré napětí tu není žádná atmosféra. Několik důvodů, proč má smysl film vidět: 1.) Poznám k čemu slouží v Americe vidle. 2.) Zjistím, jak se má chovat nenakažený v nakažené oblasti. 3.) Myslím si, že o život se má bojovat za každou cenu. PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE ** NAPĚTÍ *** (01.07.2010)

Psychotická sklizeň na maloměstě aneb nearktická denní verze 30 Days of Night... Původní sedmdesátkový originál The Crazies od George A. Romera pamatuji jen v útržcích, takže mě při sledování tohohle remakeu nesvazovala jakákoliv snaha porovnávat neporovnatelné. Nutno přiznat, že Breck Eisner vzal na vidle pořádnou porci toho, čemu já říkám submoderní zabíječe atmosféry - klipová kamera i střih (byť s několika opravdu povedenými záběry) a těžce naspeedované šílenství. I přesto však aktuální The Crazies disponují (kupodivu) jakous takous funkční atmosférou, nikoliv však hororovou a jistou dějovou sinusoidou (řekněme napětí dávkované s mezipauzou). K tomu vcelku sympatický Timothy Olyphant, chilloutově (akusticky) kontrastní hudební doprovod Marka Ishama a správně ujetý závět dohromady dává jedenu z těch přesvědčivějších soudobých předělávek, která neprudí, neoprudí. P.S.: Proč ale sakra ti hrdinní zachránci nechávají své nebohé manželky vždycky čekat na zdánlivě opuštěných prostranstvích, když je to asi stejně moudrý, jako hodit balíček rumovejch pralinek v sezení anonymních alkoholiků??!! [final rate: 65%] (15.03.2011)