Počátek

Od nabušených trailerů až po závěrečné pomrknutí do davů obdivovatelů i zatratitelů je Inception vysněný klenot mezi současnými filmy. Vymazlené dítě v současnosti asi nejperspektivnějšího tvůrce Hollywoodu přetéká množstvím detailů/vtipů/myšlenek (Nolanova podoba s DiCapriem, Edith Piaf, narážky na představivost, paradoxy a odrazy/zrcadlení), že milovníci složitých teorií budou mít nejeden vlhký sen (během bdění:)). Pocit sofistikované a stylově zabalené podívané umocňuje i dostatek emocí, které mě v nolanových filmech, především v batmanech, dosud chyběly. Technická stránka je opět doslova vymazlená, stejně jako velmi dobře zvolení herci, hudba a efekty. Minimálně ve scéně s gravitací jsem musel místo pohledu na Josepha Gordon-Levitta hledat svou čelist na podlaze kina... a obdobně mě fascinuje závěrečná scéna, kdy je 148 minut dlouhé vyprávění o vložení myšlenky do hlavy syna magnáta zakončeno vložením jednoduché myšlenky do hlavy každého diváka v sále. Pochybnost. Stačilo 5 sekund a jeden architekt... Více zde. PS: odpad! je pouhá póza. Zkuste si to dát znovu, dávat pozor a myslet;-) PPS: hlubší a hlubší odhalování vodítek sebou přináší úžasnou promyšlenost. PPPS:může to být celé vnímáno jako Cobbova katarze? (26.07.2010)

Počátek filmového roku 2011 s filmem Počátek z roku 2010. Je to film ojedinělý, avšak nikoliv jedinečný ve smyslu dokonalosti. Nolan zde prokazuje, že je skvělým a originálním režiserém, jemuž se novátorství nepříčí. Jsem za tento film mnohem radši než za točení komiksů, přece jen se však nemohu zbavit pocitu, že pod tou na první pohled pěknou slupkou se skrývá cosi shnilého, nedopilovaného. Co třeba zoufale plochý vztah Cobba k manželce? Myšlenka filmu je velmi lákavá, proč je vývoj tolik přímočarý? Proč jsem se tolik nebavil? I pokud jde o herectví Leonarda DiCapria, je pro mne jednoznačnou jedničkou roku Prokletý ostrov. (02.01.2011)

V minulé dekádě to byl Matrix, který ukázal, že akční sci-fi blockbuster může mít mnoho úrovní. Tato dekáda na to zatím marně čekala. A teď přišel Inception. V jednom komentáři asi nejde rozumně pojmout, v čem je tento film neuvěřitelně originální a zvládnutý, a v čem je docela schválně neoriginální a co mu - opět docela chválně - schází. Protože, když děláte film o "snu ve snu", jak chcete docílit opravdového emocionálního účinku? (Možná to zvládne úchvatná hudba, která se opět téměř ničemu nepodobá, ale i u ní víme, že to je součást konstruktu - tvoření umělých světů.) (16.07.2010)

Začíná mě iritovat Nolanova permanentní snaha vydávat omšelé a provařené náměty v netuctovém a rádoby novátorském kabátu. Z Inceptionu tak zbývá pouze navoněné nic, které mě neutáhl ani na mainstreamové prezentování filozofických disputací o dobru a zlu, čímž si mě získal u TDK ... Ale nepochybuji o tom, že Nolan si do 10 let toho Oscara vyprosí, pak si založí studio a vrhne se na produkci, přejme mu to. Lidé potřebují snít o tom, že u letního blockbusteru i přemýšlí, až se jim z hlavy kouří. (23.07.2010)

Paradox: Falošne “superchytrý” film, ktorý skrze úžas nad dosiaľ nevideným vzbudzuje konzumne pohodlný pocit, že v ňom do seba všetko perfektne zapadá. Keby obsahoval skutočné emócie a nejakú myšlienku, keby osudovosť a naliehavosť čerpal z príbehu a nie iba z koule-rvoucně-robustnej Zimmerovej hudby, keby mi umožnil sa spojiť s postavami a nenechával ma iba žasnúť nad ich magickými dialógmi, zrejme by som onomu lákavému pocitu dokonalosti a výnimočnej udalosti podľahol. Ale týchto, pre FILM kľúčových hodnôt, tu nie je o nič viac, než je života v obraze monotónnej siluety šedivých mrakodrapov na pozadí päťdesiatročného sna Cobba a Mal. Inception je “iba” mimoriadne efektná matrixovská póza. (22.07.2010)