Domov aneb Kam směřuje naše cesta

Trochu mě mate, co kdo vlastně viděl. Někdo chválí dabing Zdeňka Svěráka, jiný zase dabing Alfréda Strejčka. Já viděla dvoudílný dokument dabovaný A. Strejčkem. Úžasný projekt, který nám předložil Yann Arthus-Bertrand stojí rozhodně za to, abychom si na něj našli čas, protože mnoho záběrů je nejen dechberoucích a nádherných, ale současně i silně alarmujících. A jestliže je v žánru zahrnuté i drama, věřte, že je to tentokrát stoprocentně namístě. (07.06.2014)

Ako ľudstvo svojim pachtivým spotrebným štýlom života útočí na tie najcitlivejšie miesta matky Zeme, tak tento film zaútočil na tie divákove. Veľa dokumentov na ekologické témy porovnáva fakty minulosti a súčasnosti v podobe: ropa vznikala milióny rokov, ľudia vyčerpali väčšinu jej zásob s priebehu jedného storočia. Ja by som to pretransformoval do filmového priemyslu: filmy sa točia viac ako jedno storočie, no počet dokumentárnych filmov, ktoré upozorňujú na ekologické témy, v posledných rokoch exponenciálne rastie. Obidve tvrdenia sú fakty, ktoré navzájom súvisia a asi na tom niečo bude. Otázkou je, čo s tým. Tento dokument je len ďalším doplnením skladačky, ktorej celkový obraz dotvára nepríjemný pohľad na problémy, ktoré čakajú ľudstvo v blízkej budúcnosti. Človek má po jeho skončení pocit, že naša planéta je krehká ako porcelán a že stačí nepatrná chybička v manipulácii a roztriešti sa na miliardy kúsočkov. Film spočiatku začína trošku pomaly a pripomína nezáživnú hodinu dejepisu spojenú a biológiou. Ale aj to bol zámer, pretože potom si divák lepšie uvedomuje následky, pred ktorými nás tvorcovia varujú. Divákovi ako (čiastočne) bezradnému článku v tomto reťazci počas sledovania neostáva nič iné, len vyroniť slzu a so zatajeným dychom a malou dušičkou dúfať v nemožné. Pre lepšie doplnenie si kompletného obrazu o situácii vo svete odporúčam pozrieť si filmy 'An Inconvenient Truth' a 'A Crude Awakening: The Oil Crash'. 90%. (06.06.2009)

Pôsobivá eko-agitka, ktorá nielen kritizuje a varuje, ale aj radí, ako proti kritizovanému bojovať a dáva nádej na zlepšenie. Dvojhodinová stopáž nie je na škodu, naopak filmu dáva možnosť byť komplexnejším a výraznejším. A veru že tvorcovia túto možnosť využívajú. Nebyť prvoplánového monológu rozprávača, dal by som 5*. Tie obrázky totiž majú OBSAH. P.S.: Milujem mrakodrapy a nevadí mi megalománia, ale s kritickým postojom k Dubaju sa plne stotožňujem. Film ho vyslovil za mňa. (07.06.2009)

Neuvěřitelné okouzlení, nehorázné roztrpčení i konejšivá naděje - přesně tyto pocity se u mě střídaly při sledování úžasného snímku, který bývá posměšně nazýván ekologickou agitkou - možná, že člověk není až tak zhoubným faktorem klimatických změn, jak se zde (ale i jinde) dozvídáme a podílí se "jen" na jejich urychlení, přesto považuji varovné signály, provázející tento film, minimálně za užitečné. Zpočátku mně nesedl Svěrákův vypravěčský doprovod, pod návalem emocí jsem však jeho uspávací tón přestala vnímat a nechala jsem se plně unášet překrásnými výtvory - přírodními i lidskými. (08.12.2009)

Těšil jsem se na pěkný dokument o planetě Zemi. Místo toho jsem se dočkal uplakané hysterie o apokalypse lidské civilizace. Co nám vlastně chtěli autoři filmu říct? Snad že od doby co člověk slezl ze stromu, začal chovat dobytek a okopávat brambory, šlo to s naší matičkou Zemí od desíti k pěti? Člověk přeci nedělá nic jiného než ničí naší krásnou planetu stále RYCHLEJI A RYCHLEJI. Film na diváka apeluje slovy „Je na nás, co s tím uděláme, jak bude příběh pokračovat.“ Copak někdo může ovlivnit, že v Bangladéši jsou záplavy, v Africe sucho a hladomor, lidé chtějí jezdit auty, bydlet v domech a v poušti staví mrakodrapy? Trochu zbytečná a pokrytecká agitace za lepší svět. Překvapivě autoři nabízejí v samotném závěru svou vlastní cestu, jak věci napravit. Mimo jiné doporučují nahradit stávající elektrárny větráky a solárními panely (naprosto nekritický obdiv zelené energie). Zbourat bariéry mezi lidmi, otevřít hranice, přestat zbrojit, peníze dát na pomoc chudým. Pokud možno aby všichni lidé na světě se měli stejně dobře, žili spolu v dokonalé harmonii stejně jako v harmonii s přírodou. Prostě naivní pohádka, která je úplně vytržená z reality fungování světa. Dobrá zpráva je, že člověk také jednou vyhyne, neboť jeho existence je jen malým zlomkem času života na planetě Zemi. Naše planeta už zažila mnohá vymírání druhů a toto bude jen jedno z dalších. Planeta nás přežije všechny a bude tu ještě nejméně 4 miliardy let. Netřeba se obávat, že ji zničíme. Jen jí dočasně pozměníme. Třeba se pozmění i člověk, ale určitě ne díky hysterickým filmům jako je tento. (20.11.2016)