Zlatá šedesátá - Série 1 (2009) (série)
Obsahy(1)
Juraj Herz (1934–2018) strávil jako dítě konec války v koncentračních táborech a už odtud si odnesl docela jiný pohled na život než jeho vrstevníci. Od loutkoherectví zběhl k filmu, školil se v praxi u Zbyňka Brynycha a Jána Kadára a Elmara Klose. Brzy se ale vydal vlastní cestou, a i když neměl vystudovanou režii, podařilo se mu postavit po bok nové filmařské generace 60. let. Samostatně se uvedl snímkem Sběrné surovosti (1965), který původně vznikal jako součást novovlnného filmového "manifestu" Perličky na dně, nakonec byl ale uveden samostatně. Snímek s poeticky brutální komikou už předznamenal jeho další tvůrčí směřování, které odráželo Herzovu fascinaci neřestmi a chorobnými projevy lidských jedinců i společnosti. Jeho vrcholným dílem je groteskní horor Spalovač mrtvol (1968) – mrazivý portrét malého českého konformisty fascinovaného v době okupace tzv. konečným řešením, jehož uvedení po srpnové okupaci se působivě střetlo se společenským ovzduším. Film zakrátko putoval do trezoru a režisérovi se nedařilo protlačit do výroby další obdobně temná díla na motivy románů Ladislava Fukse. Jeho snímky natočené na počátku sedmdesátých let (Petrolejové lampy – 1971, Morgiana – 1972) umožnily divákům naposledy spatřit na plátně autentické tvůrčí hodnoty kinematografie 60. let. Následně Juraj Herz točil zejména žánrové filmy, v nichž se občas vracel k oblíbeným hororovým motivům. V roce 1987 emigroval do Západního Německa, kde se mu podařilo realizovat několik filmových projektů, a několik příležitostí získal i v samostatné české kinematografii či tvorbě pro televizní obrazovku. (Česká televize)
(více)Zajímavosti (1)
Straka v hrsti (1983)
- Ve filmu je mnoho dlouhých nepřerušovaných záběrů. Dle režiséra Juraje Herze je tomu tak proto, aby nemohl být snímek později prostříhán. (Rugero)