Ztracené město Z

Major Fawcett nebyl doktor Jones, ale teprve až ve druhé půli mi došlo, že sleduju netradiční „based on true story“, protože něco tak starosvětského, velmi strohého a přitom co do diváckého požitku výživného, by žádný soudný producent neschválil, i když to stálo prostých 30 milionů. Bohužel to nevydělalo ani třetinu, a protože Hollywoodu vládnou účetní, mám trochu strach o modrookého blonďáka Hunnama, který (v českých kinech) v rozmezí měsíce předvedl dva diametrálně odlišné charismatické výstupy. Je to škoda, už jenom pro tu potemnělou atmosféru, soustředěnou a pečlivou režii a velmi nevtíravé glosy dané doby, by si to zasloužilo silnější diváckou odezvu. (02.08.2017)

James Gray, od ktorého si veľmi vážim kriminálku Noc patrí nám, zlyhal. Urobil tak honosne, na vysokej úrovni a mnohí by si z neho mohli (a mali) brať príklad. Ale zlyhal. Príbeh poznám z knihy Davida Granna, ktorá vyšla v slovenčine v roku 2013. Je mi jedno, že si náročnú látku Gray (zároveň scenárista filmu) upravil (najvýraznejšie asi na konci, ktorý ide tam, kam dochované záznamy nejdú a teda si vymýšľa, ale vôbec mi to nevadilo a je to dôstojný koniec pre Percyho Fawcetta, ale faktom je, že kompas je skrátka výmysel, nič také sa nestalo). Už viac ma trápi, že napriek štedrej minutáži (a skúsenej produkcii Brada Pitta) je Jamesova snímka ospalá a unavená od prvej do poslednej minúty. Ani raz sa nerozbehne. Chýba jej drajv i napätie a to napriek celistvej atmosfére a uspokojujúcim hereckým výkonom (najviac zaujme Angus Macfadyen a sympatický Robert Pattinson, ktorého by som, byť na Fawcettovom mieste, tiež chcel mať po svojom boku). Hoci Fawcett na svojich potulkách po amazonskej džungli zažíval neskutočné šialenosti (kanibali, smrteľne nebezpečné indiánske kmene, vražedné zvieratá, nechutné choroby, brutálnu divočinu a niektoré teórie dokonca spomínajú 20-metrové anakondy), film rozhodne žiadnou veľkolepou dobrodružnou atrakciou nie je. Asi je prehnané povedať, že sa v ňom skoro nič nedeje, ale risknem to. Nič sa v ňom nedeje. Je vidieť, že Gray nemal najvyšší rozpočet, čo najviac bije do očí v pasážach z vojnového frontu. Avšak pobil sa s tým dôstojne a to predovšetkým vďaka skladateľovi a skúsenému kameramanovi (Darius Khondji). Najviac ma sklamali nepochopiteľné časové skoky (Fawcett je informovaný, že prinajlepšom ho čaká mnoho rokov blúdenia nebezpečnou džungľou, nasleduje strih na tehotnú manželku a keď sa Fawcett vráti, doma ho čaká bábätko, ktoré ešte nehovorí, ani nechodí). Obludné sú však i neuveriteľne sa meniace počty členov Fawcettových expedícií, kedy sú zábery na jednu plť s troma chlapmi a v nasledujúcej scéne postáva v zábere desať drsňákov s búchačkami. Tu si niekto neustrážil základné veci. Najabsurdnejšie to vrazí do očí počas druhej Fawcettovej výpravy, kedy je na plti Fawcett, Costin, Murray a fúzatý týpek a zrazu strih a na scéne v pozadí postáva šesť nových belochov a KÔŇ. Obávam sa, že láska Jamesovi Grayovi nepomohla. Látka potrebovala skôr psychopatického, vizionárskeho magora. Iba tak sa z tohto príbehu mohla zrodiť klasika ako Aguire, hnev Boží alebo Apokalypsa. A tá šanca tu bola. (21.07.2017)

Mohlo to být výpravné dobrodružství filmového desetiletí. Temné, krvavé a tísnivé jako Kanibalové, ale profesionálně natočené a podané. Mohl to být i depresivní epos jako Aguirre, hněv Boží o honění se za vlastním přeludem. Mohlo to být kurva cokoliv! A on to nakonec byl jen sentimentální kýč s nádechem rodinného dramatu, kde si taťka se synem tváří tvář jisté smrti jen uspokojeně usmějí, dají si imaginárního placáka, mrknou na sebe a pronesou: "Stálo to za to", po objevení naprosto ničeho... Do prdele, námět byl tohle: "Světoznámý objevitel Fawcett se ztratil spolu s dalšími dvěma muži v džungli a už ho nikdy nikdo neviděl". Kdyby produkce předala toto zadání libovolnému dítěti a ne Grayovi, a to si pustilo jeden díl infantilního Vinnetoua, zaručeně by vymyslelo dobrodružnější zápletku než Gray za celou úmornou stopáž, kde se snažil směšně flirtovat s psychologií a vklouznout díky tomu divákovi pod kůži, přitom na konci filmu vyšel jen s mohutným usráním z jeho prdele. Ukázkový typ skvělého námětu, který když se předá do rukou průměrnému režisérovi/scénáristovi, výsledek je navzdory očekávání tristní. Film má spoustu chyb, ale pokud není schopen za dvě a půl hodiny ani na vteřinu přiblížit atmosféru nepropustného pralesa plného kanibalů, tak je fakt dost nepovedený. 60 % (10.07.2017)

Ač jsem zpočátku měl pocit, že se dívám na film zpracovaný po vzoru snímků z poloviny minulého století, tak postupně jsem jej začal vnímat jako něco, co by klidně mohl natočit Werner Herzog. Ona tvrdohlavost, umanutost a zarputilost hlavního hrdiny byla neuvěřitelná. Jít přes překážky a obětovat vše pro dosažení vytčeného cíle se stalo pro Fawcetta jediným smyslem života. Pomalejší tempo dodalo snímku mysteriózní nádech a některé scény, především indiánský obřad, evokovaly Coppolovu Apokalypsu. Spojení obrazu a hudby dostávalo až magický rozměr. - Chtít něco znamená mít více, než mám. - Což nemusí platit jen pro hmotné statky, jak dokládá i tento příběh. Angus Macfadyen se natolik ponořil do své role, že z něj antipatie doslova sálaly. Malé cameo pro Franca Nera a Pattinson znovu dokazující, že umí být více než jen upír. (11.09.2022)

Dechberoucí film u nějž těch 141 minut stopáže uteče jak voda v Amazonce. Tohle rozhodně není lahůdka pro každého, takže chápu zdejší spíše průměrné či dokonce podprůměrné hodnocení. Já coby milovník archeologie, odchován knihami z různých expedicí díky tátově obrovské knihovně jsem si u filmu doslova chrochtal blahem. Někoho možná mrzí, že Fawcet neprchal před indiány na důlním vozíku s jiskrami odletujícími od kol, jiného zase, že to nebylo jako italské kanibalské filmy osmdesátých let... Já tvrdím, že film měl všechno, byl dokonale vyvážený a nádherně popsal dobu, kdy stateční mužové imperiální Anglie zaplňovali bílá místa na mapách celého světa... Jim patří čest a moje úcta. Byl to jejich nezlomný duch, který je hnal do věčně vlhkých džunglí, pouští i ledových plání. Někteří zaplatili životem, jiní získali slávu a respekt. Všechny však zcela jistě hřálo vědomí, že vstupují do neprobádaných míst, která před nimi nikdo nikdy neviděl (kromě domorodců). Parádní snímek, doporučuji vidět! 5 kousků starověké keramiky* * * * * (21.07.2017)