Ztracené město Z

Bylo by to za čisté čtyři a možná bych uvažoval i o plném bodování, kdyby si film odpustil pár dialogů hodících se spíše do přednášek o politické korektnosti na úsvitu 21. století než do prostředí o 100 let staršího. Percy Fawcett byl sice znám tím, že s domorodci jednal mírně a respektem, ale rozhodně nevedl řeči zpohodlnělého intelektuála naší doby, který se džungli přiblíží nejvíce skrze obrazovku svého HD televizoru. Film si také události poněkud upravuje v zájmu autorova pohledu (např. poslední výpravy se účastnili tři muži, kromě Fawcetta a jeho syna ještě Raleigh Rimell, který ve filmu vůbec není zmíněn). Když se přes toto přenesu, stále The Lost City of Z zvládá být tou pravou dobrodružnou podívanou ze staré školy (tedy nezkaženou popkornovým Indijána Džounsem) o zaplňování bílých míst na mapě a pátrání po neznámém. Doma mám starou knihu ABC cestovatelů, mořeplavců, objevitelů a během čtení o výpravách a dobrodružstvích známých i téměř neznámých mužů, kteří v průběhu tří tisíc let přispěli k poznání našeho světa, jsem zažíval stejné pocity jako u tohoto filmu. Jeho nejsilnějšími stránkami jsou prvotřídní hudba, vytříbená kamera, atmosféra a dobří herci (Patizón má ode mne opravdu palec nahoru). Je skutečně škoda, že podobných filmů vzniká takové minimum. Ještě jedno musím filmu přiznat, opět mi připomněl dle mého vůbec nejlepšího zástupce tohoto žánru, a to zde již uživatelem DaVid'82 zmíněné Měsíční hory. (18.08.2017)

Hlavne nečakajte Indyho Jonesa. Stratené mesto Z nie je veľkoplátnová dobrodružná zábava (naposledy plochý Kong), ale takmer komorná dráma o snílkovi, ktorý by bol rád dobrým manželom a otcom, ale ešte viacej ho kupredu poháňa nekonečné odhodlanie v objavovaní skrytých svetov. Postavy, atmosféra, duch príbehu. Žiadny otravný digitál, ale ani žiadna naozaj strhujúca scéna. Charlie Hunnam dobrý, Brad Pitt si ho tu produkčne tvaruje akoby svojho mladšieho nastupcu. Čo má vôbec Pitt s tými Z-tkami? (20.04.2017)

The Lost City of Z je složité k něčemu přirovnat. Občas jsem si vzpomněla na knihy Josepha Conrada, kde je důraz kladen na mysterii a ničivou sílu přírody; občas se mi vybavilo There Will Be Blood, které se také zaměřuje na lidskou posedlost; občas jsem si říkala, jak nezvyklé je vidět v kině film, kde vykreslení místa a času je důležitější než vykreslení člověka, který se jím pohybuje. The Lost City of Z nikam nepospíchá, a jak kamerou, tak i vypravěčským stylem místy působí dojmem, že ho natočil někdo v sedmdesátých letech a pak ho omylem zapomněl v archivu. A snad i proto mě tolik chytlo za srdce. (01.05.2017)

Každý dobrodruh je tak trochu samovrah a mnohí z nich sa už nevrátili. I toto je príbeh pána Fawcetta, ktorý je natočený bez veľkolepých akcií, možno trochu fádne. Film sa snaží byť skutočným príbehom, ale z toho, čo vidíme v amazonskej džungli je mnoho len fikciou istého románopisca, vrátane záveru. O konci anglického bádateľa sa dodnes nevie s určitosťou nič, existujú len domnienky. Takmer dve a pol hodiny materiálu nedopozerá každý do konca. (05.10.2017)

Snímka má veľmi vydarený nástup a tak vás drží napnutých od samého začiatku až do konca. Keď sa bavíme o začiatku a konci, musím sa pozastaviť u práce s časom a jeho plynutím. Dlho som nevidel tak dobre vyvážený film. Príbeh mapuje takmer tridsať rokov života anglického dobrodruha, ktorý je len tak mimochodom v podaní Charlie Hunnama úplne famózny. Tridsať rokov je ťažké vtesnať do filmu, aby vám ako divákovi nebolo zatajené množstvo faktov, ktoré môžu značne meniť vyznenie postavy a samotného príbehu. Ale Stratené mesto Z si s týmto problémom poradilo veľmi skúsene. Scény plynule prechádzajú z jedného roka do druhého, Londýn strieda Amazóniu, smokingy striedajú bedrové rúška, skrátka strih, réžia a scenár na jednotku. Vo filme si môžete nájsť veľmi veľa tém a tak ich postupne nachádzate a zase opúšťate rovnako tak, ako hlavný hrdina prechádza neprebádanou džungľou. (13.03.2020)