Reklama

Reklama

Madisonské mosty

  • USA The Bridges of Madison County (více)
TV spot

Obsahy(1)

Na farmě Johnsonových se setkávají sourozenci Carolyn a Michael, aby ve společnosti právníka vyřídili pozůstalost po matce Francesce. Nelibě je překvapí matčino přání, aby byl její popel rozprášen z Rosemanova mostu. Potom však mezi jejími věcmi objeví závěť jakéhosi Roberta Kincaida, v níž se uvádí stejné přání, a současně se z matčina dopisu dozvídají o jejím krátkém milostném vztahu s Robertem. Šokovaní sourozenci se začtou do matčiných deníků. Stalo se to v roce 1965, když Francesca zůstala na farmě sama, protože Carolyn, Michael i jejich otec Richard odjeli na výroční trh do Illinois. Druhý den zastaví u domu fotograf časopisu National Geographic Robert Kincaid, aby se vyptal, kudy k památným zastřešeným mostům. Francesca mu nedokáže cestu popsat, a tak se nabídne, že mu ji ukáže. Cestou si povídají, a potom Francesca pozve fotografa na čaj. Stráví spolu příjemný večer, Richard baví ženu cestovatelskými historkami a z hovoru vyrozumí, že přes všechno hezké, co vypráví, není Francesca úplně šťastná. Přestože večer skončí malým nedorozuměním, napíše Francesca ještě v noci vzkaz, kterým Roberta zve k dalšímu setkání, a připevní ho na most, který bude ráno fotografovat. Robert souhlasí, a tak spolu prožijí kouzelné chvíle. Oba se bojí rozloučení, a když Robert navrhne, aby odjeli spolu, čeká Francesku těžké rozhodnutí. (TV Nova)

(více)

Videa (1)

TV spot

Recenze (530)

Aluska88 

všechny recenze uživatele

Nádherné, okouzlující, poetické, čisté a pronikavé. Příběh o jednom osudovém setkání, trvajícím kratičké čtyři dny, za které však dokáže zcela změnit životy dvou hlavních postav. Úžasné citlivé scény, napětí, touha, pohledy, letmé doteky. Malebná, klidná, příroda, horké dny a vlahé letní večery ještě více dokreslují celkovou atmosféru jak filmu, tak jednotlivých scén. Delší stopáž, která mi však ani na chvíli neposkytla prostor pro nudu, ani mi nenabídla slabší místa. Romantický příběh, ve kterém jsem však, snad až jen na jednu závěrečnou patetickou scénu, nenašla žádný závan klišé či patosu. Svým zpracováním, námětem a kvalitou mi připomínal Zaříkávače koní, a spolu s ním je považuji za jedny z nejkrásnějších romantických dramat. Clint Eastwood, který potřebuje všechny a nikoho a rozkošná Meryl Streep, která ho začne tolik milovat, ale má strach z toho, že pak už by žádné další dny, jinde s ním, nebyly takové, jako ty čtyři dny, tady u Madisonských mostů. Čím víc milujeme, tím víc se bojíme, že další chvíle a čas už nebude takový jako ten, který navždy zůstane v našich srdcích. Je to jako sen, ze kterého se nechceme probudit, ale zároveň se bojíme, že až příště usneme, už nebude nikdy stejný. V lásce nechceme realitu, všední dny, chceme jen Lásku. Být jen s ní. Když jsme s ní, jsme jakoby daleko. Když jsme sami, jsme jen nikdo ztraceni uprostřed míst, která nám bez ní přijdou strašně prázdná... "Nechci tě potřebovat." - "Proč?" - "Protože tě nemůžu mít..." ()

Arsenal83 

všechny recenze uživatele

Celkovo mám dosť tých moderných filmov, ktoré za romantiku vo väčšine prípadov považujú neveru. Stáva sa to akousi akceptovanou mantrou, že je úplne normálne podvádzať. Potom si človek zapne Madisonské mosty z roku 1985 a nestíha sa diviť, že ono to tu už bolo. Keby spravili z toho manžela aspoň tyrana a opilca, ako to dnes tak radi robia, tak to akceptujem. Ale Meryl Streep žije v manželstve s mužom, ktorý poctivo pracuje, je slušný, nijako ju netýra ani neobmedzuje a ešte jej aj pri rozlúčke povie: „Nebudem ani spať. Vieš, že bez teba nedokážem zaspať.“ A ona ho aj tak pri prvej príležitosti podvedie a ponúka sa nám to ako srdcervúci ľúbostný príbeh. Takýto príbeh ma nemohol dostať. ()

Reklama

larelay 

všechny recenze uživatele

Pomale? Roztahane? Nudne? NIKDY! NOT IN A MILLION YEARS! Nadherny film, ktory ma dojal neuveritelnym sposobom, pretoze toto sa stava iba raz za zivot a dopadne to vzdy takto, nie happyendom, ktory vidavame v hollywoodskych filmoch o tom, ako vsetci zijeme stastne az na veky s tym pravym/pravou. Bravurne herecke vykony oboch predstavitelov a ja im za cely film vzdavam hold. ()

Pepinec 

všechny recenze uživatele

Lze skutečně pohladit duši člověka? Je možné dotknout se jí tak, abychom to doopravdy cítili? Je, zeptejte se Clinta Eastwooda. Budu pokračovat ve své tradici a opět zapěji ódu na jeho schopnost přenést na plátno něco víc, než jen pouhé obrázky. Bavíme se o něčem neviditelném, co posouvá film do stavu beztíže. Nádherný i bolestný, především však skutečný příběh nám přednesli Meryl s Clintem. Oba zaslouží absolutorium, zejména Meryl mě pak svou hereckou dokonalostí dostávala do kolen, na nichž jsem zblízka viděl odlesk svých dojatých očí. Je na rozsáhlou debatu, co všechno pro nás může znamenat láska. Však také oba dva hojně diskutují. Mimochodem - dialogy jsou napsány přímo fantasticky. Život je zkrátka nádherný. I tím, že v daný okamžik je možné stát jednou nohou v nebi, a druhou zároveň v pekle. Kdo nemá ponětí, o čem tento film je, ten neví ani to, o čem je láska. ()

Lynn 

všechny recenze uživatele

O většině Eastwoodových filmů, které režíroval, se píše, že jsou velmi dobré zejména díky jeho režii. Přesto mi tento PAN režisér a PAN herec přijde nedoceněný. To, co předvedl v Madisonských mostech je genialita. Vystačil si s minimálním prostorem, a přesto dokázal na celuloid zachytit ty nejjemnější detaily vztahu dvou zralých lidí, ty nejniternější linie jejich příběhu. Vše je tady téměř dokonalé a celé to působí věrohodně, jako by se to skutečně stalo. Některé pasáže (např. když Michael mluví o tom, co to je být jediným synem) si já osobně budu pamatovat hodně dlouho. A asi nejvíc koncert Meryl Streep, protože tohle je skutečné HERECTVÍ (přijde vám, že nic nehraje, ale že to tak prostě je). ()

Galerie (63)

Zajímavosti (29)

  • Dům Francescy Johnson shořel díky žháři 6. října 2003, tedy téměř rok poté, co shořel most "Cedar Bridge". (jezurka42)

Reklama

Reklama