Ivetka a hora

Téma je zajímavé, ale dalo se z něj vytřískat mnohem víc. Ono úplně nebaví koukat 80 minut na dokument, ze kterého se nic nedozvím. Dvěma holčičkám se zjevovala Panenka Marie a jedna z nich si o pár let později koupí nové boty a vdá se, prakticky o ničem jiném to není. Žádná snaha o vysvětlení toho jevu, žádné názory záhadologů, teologů, psychologů (protože Ivetka na mě se svým prázdným pohledem a půlhodinovými pauzami mezi slovy nepůsobila úplně normálně), vědců, kritiků, příznivců.. Prostě nic jiného než pár fanatických křesťanů a jedna pomatená slečna, co mluví a mluví a mluví... (07.07.2010)

Nejcennější na tomto dokumentu je seznámení veřejnosti se zvláštní událostí, totiž zjevením Panny Marie (?) u Litmanové nedaleko Staré Lubovni. Hodnotu tohoto dílka vidím především v tom, že nenásilným způsobem ukazuje víru a oslavuje hodnotu manželství jako svátosti. Za druhé je i zajímavým (i když zřejmě nechtěně) z hlediska etnografického svými záběry života na východním Slovensku (řeckokatolickými obřady a lidovými zvyky). Tak nějak si představuji slušný náboženský dokument. Mnohem působivější pro mne ovšem bylo živé setkání s Ivetkou, která premiéry filmu doprovází po celé republice a odpovídá na dotazy. To, jak jednoduše, přirozeně a vždy k podstatě věci mluví, by jí mohl závidět nejden profesor či kněz. Žádné zbytečné slovo, žádné předvádění se, žádné hraní divadýlka. Samotné technice dokumentu by se dalo ledacos vytknout, ale jeho úspěch tkví především v zajímavém obsahu a poselství. (18.11.2008)

Iveta Korčáková - holčička, která spolu se svou kamarádkou a mladším bratrem kamarádky na slovenské hoře Zvir zažila zjevení v podobě Panny Marie. Co se samotného "zázraku" týče, můj skepticismus a zdravý rozum vítězí nad davy lidí, kteří na horu každoročně putují za modlitbami. Jejich víra mi přijde směšná.. Ivetčin zážitek spíš považuji za výsledek její (v té době narušené) víry - přijde mi směšné, že jiní věřící lidé přijíždějí doufajíce v to, že spatří Pannu Marii na vlastní oči. Celé by to přece mělo být o otázce víry a ne o hmatatelných (viditelných) důkazech, není tak?! Ovšem zásadní je zde spíše postava samotné Ivetky, jak se vypořádala s tímto zážitkem, jak se s ním vypořádalo blízké okolí, jaký na ni byl vyvíjen tlak a vůbec. Z holčičky se začala stávat žena, která byla sice velmi citlivou (a rozhodně na mě působila celkem sympaticky), ale rozhodně ne srovnanou. Bohužel mi tam něco chybělo, větší konfrontace nebo něco podobného. Kolem a kolem to prostě byl "jenom" výlev jedné kdysi (možná ještě teď) zmatené dívky, sice místy zajímavý výlev, ale to prostě nestačí.. (24.07.2011)

Ivetka a hora aneb o kříž se teď neopírej - shoříš v týhle době. Nekompaktní děj prolínaný hroznými flashbacky. Tenhle film by měl naději na úspěch jen tehdy, kdyby byl pojat více dynamicky a konfrontačně. Rozhodně by prospělo pozvat i mimocírkevní odborníky na téma zjevení Panny Marie. Hrozný byl kněz kázající na hoře, připomínal mi feldkuráta Katze ze Švejka. Ještě si neodpustím jednu poznámku. Podle církevního dogmatu je sebevražda smrtelný hřích, to Ivetka nevěděla když to chtěla udělat? Celkově je dokument koncipovan stylem: "Na nic se neptej a věř"! (09.05.2009)

Asi Ivetka a hora k sobě prostě nerozlučně patří a ona ani jinou možnost ( nějaké jiné životní cesty) neměla. Vypadá to, že začíná vědět co sama chce a bude snad třeba i šťastná. Její "úděl" je ale opravdu nezáviděníhodný a přišla tím prakticky o celé mládí. Možná, že dokonce tím, že dokument je tak diletantsky udělaný, moc nemá hlavu ani patu, je v něm necháno dost scén, které by měly být normálně sestříhány, nebo jsou až trapné (např. jak se tam dlouze naparuje ten kohoutek, kterému Ivetka dělala kmotru jeho dítěti), je nakonec ku prospěchu věci a naprosto to vystihuje danou skutečnost. (10.01.2009)