Bez soucitu

"Za 24 hodin jsme odpráskli 26 lidí. To máme průměr víc než jednoho za hodinku." Hláškami, akcí, kokainem a mrtvými Číňany se tady nešetří a to mýmu primitivnímu vidění filmovýho světa naprosto vyhovuje. Agent Vax, zběsile vyprazdňující obsah své manželky do čehokoli podezřele živýho, je prostě skvělej s bazukou, mátovým čajem i při sexu v průběhu akce. Zkrátka mě baví tohle prožít, zasmát se, zapomenout a jednou za pět let se pohodově pobavit. Takže další reprízu nastavuju do plánovače na rok 2026. (04.04.2021)

Vincent Vega o dvacet let a dvacet kilo později obživl a přijel se na vlastní chuťové buňky přesvědčit, jak se to ve Francii doopravdy má se čtvrtlibrákem se sejrem... a kuchyně šéfkuchaře Bessona se, jak je jejím nedobrým zvykem z posledních let, zvesela vykašlala na ragú, ratatouille a fricassé, jala se kuchtit podle kuchařky sepsané pejskem a kočičkou, okořenila to přísadami a postupy z fastfoodu a předhodila to divákovi se slovy: "Žer, vole, ničeho jinýho se nedočkáš!" Vzhledem k díkybohu krátké stopáži si nemůžu nevzpomenout na zahraniční pobyt u rodiny, jejíž kuchařské umění nepatřilo k nejvyhlášenějším, což vynahrazovali nadšením a nacpáváním kohokoli v dosahu, kterak jsem se nad talířem utěšovala myšlenkou, že porce je malá, ale zato tak nedobrá, že je vlastně dobře, že je toho málo... Vzhledem k mým omezeným intelektuálním schopnostem jsem si dlouho lámala hlavu, zda je tenhle pozdrav z Paříže míněný vážně nebo jako parodie, ale důvody Meyersova setrvale zmateného a zoufalého výrazu "dostaňte mě někdo odtud" jsem chápala až moc dobře. Dodatek: jsem ta poslední osoba na světě, která by trvala na zásadách politické korektnosti, ale fakt, že jste-li žena, Asiat nebo muslim, můžete si v případě účinkování v téhle frašce rovnou nechat vzít míry na urnu, mě mírně znejistil. (31.10.2011)

Totální akční výplach, u kterého musíte nechat mozek v offline režimu abyste si ho správně užili. Luc Besson sice opět sepsal scénář stylem "je jedno jak na sebe budou scény navazovat a jestli to bude dávat smysl, hlavně ať vždycky na konci někdo umře nebo něco bouchne", ale na to už jsem si zvyknul dávno a stěžovat si na to člověk opravdu moc nemůže. S tím už prostě musí člověk k filmům z jeho produkce přistupovat. A nevadí to obzvlášť, když máte za kamerou takového akčního démona jakým je Pierre Morel. Ten sice svůj Taken vůbec nepřekonává. Akční scény jsou ale opět hodně stylový, hlášek je tam taky dost a celej film jede na větší rychlostní stupeň, než kolik má to Audi v kterým tam na konci jezdí. John Travolta je navíc neskutečně cool a jeho Charlie Wax mi zůstane v hlavě hodně dlouho. Ten by si klidně zasloužil svojí vlastní filmovou sérii. Jonathan Rhys Meyers mu svými zmatenými pohledy zdatně sekunduje a oba se výborně doplňují. Morel prostě potvrdil, že akční filmy umí v dnešní době lépe málokdo a Luc Besson naopak potvrdil, že tak málo myslet umí při psaní scénářů taky jen málokdo. Pravej akční brainwashing jakej jsem potřeboval. (01.03.2010)

Nereálne, ale dobré. Na Travoltovi vidno, že už nie je najmladší :D Film bol trochu suchý, bez nápadu, určite sa to dalo spraviť lepšie.... Nedá mi nespomenúť scénu, keď chlap rozpráva úbohý monológ " Nothing is there now... except that I love you. And that's all I have. Love for you ... ", ktorý keď dopovie, vystrelí mozog žene, ktorej to vravel. :D Pobehovanie s vázou s kokaínom, to bolo tiež riadne lacné.... koniec bol super, no tie 4* čo dávam si ten film aj tak asi nezaslúži :D (06.04.2010)

Stejně tupý scénář jako u 96 hodin, jen v trochu odlehčenějším a o hodně akčnějším pojetí. John Travolta se automaticky vyšvihl na post rádoby nejvíce cool akční postavy roku, se svou vyholenou hlavou, koženou bundou a bradkou kosí Číňany, Pákistánce a fundamentalisty po stovkách, se stejnou kadencí z reproduktorů létají fucky, shity a další nejrůznější spletence nadávek, uspořádaných do rádoby cool hlášek, až jsem nakonec na Morelovu hru přistoupil, vyhodil mozek před sebe na stůl a bavil se jako u akčního filmu už dlouho ne. Pravděodobně vzniknul nejrasističtější film roku a já jsem každou chvíli nevěřil svým očím (očekávám den, kdy u Bessonových dveří zazvoní chlápek s plenou na hlavě a zadrátovanou krabicí v náručí, nebo zadrátovanou vázou). (13.09.2010)