Irčan

Ambiciózní labutí píseň čtyř věčných legend a za mě sousto, co jsem pár dní převaloval. Určitě působivá práce co se stopáže a záběru životů týče, ale svět odborů jsem nikdy nežral a mám pocit, že jednou docením až na pokus druhý - tentokrát bez většího nadšení, vzruchů, bad ass momentů, nesedlo jak jsem si přál. De Niro, Pacino (oheň) i Pesci herecky kralují, což neříkám jen jako samozřejmost, každý z nich mě tu zaujal i přes všelijaké (nerušivé) digitální filtry a bylo znát, že nebrali za rutinní záležitost. Jak říkám, když 3 hodiny čekáte bombu a ona žádná nepřiletí... za mě holt na vícekrát. (05.12.2019)

Délkou a De Nirem v hlavní roli si Irishman říká o srovnávání s opusem Sergia Leoneho Tenkrát v Americe, ale není to úplně vhodné - jednak nemá na Leoneho poetiku, ani se o ni nesnaží, ale hlavně i přes časté "flashbacky" a přeskakování v chronologii nejde tak moc o vývoj postav v průběhu jejich života, ale spíše o podrobný build-up jednoho konkrétního zlomového okamžiku, a pak rozebrání následků. Příběhová drobnokresba s obrovskou freskou komplikovaného vztahu amerických odborů, politiků a mafiánů na pozadí. Scorsesemu ke cti slouží že i přes takovou soustředěnost na jeden kritický moment nenudí v celém filmu ani na chvíli, byť zkracovat by se asi bez velkých škod dalo - výhoda (pro některé nevýhoda) uvedení na Netflixu a nikoli do kin pod dohledem prudícího editora. Délka tedy problém není, snad jen kdyby se ji povedlo naplnit i větším důrazem na osobní životy postav, na které takhle dojde výrazněji jen na moment v samotném závěru, mohlo by to pozvednout film na vyšší, emočně silnější, úroveň. Na roveň těch největších velikánů v žánru, které právě i v tomto vynikaly. Btw kvalita triků je špičková, postavy bez problémů působí "živým" dojmem, jen oči občas trochu moc razí, ehm, do očí (bohužel nejvíc právě v prvním záběru na omlazeného De Nira). Každopádně herecký koncert je to par excelence, Pacino s De Nirem se v jednom dialogu dokonce blíží i své arcigeniální konfrontaci v Nelítostném souboji. Lepší labutí píseň si skoro nemohli přát. (28.11.2019)

Během sledování jsem měl pocit, že jsem zestárl asi o 10 let. Tak dokonale gerontokraticky na mě Irčan zapůsobil. Běžně americké filmy jsou ustrojené na publikum, které je ochotné přijít do kina, tzn. na mladou generaci, tohle cílí spíš na pamětníky, kteří mají nakoukanou Scorseseho mafiánskou klasiku. I když mám celou tu hereckou partu, kterou doufám naposledy Scorsese shromáždil, rád, mám pocit, že tenhle pomníček už nebyl třeba. Jak poznamenal už můj oblíbený noriaki, je to rozvleklé, umělé a málo rafinované. Přidávám se k tomu hlasu. Až na to nepřirozené omlazování, které stejně funguje jen z poloviny, protože chůze i gestikulace leccos prozrazují, na tom snímku není nic vyloženě špatně, ale zároveň tam není nic, co byste konkrétně ve Scorseseho tvorbě neviděli už dávno v mnohem lepší formě. Kladné ohlasy filmu minimálně zčásti po mém soudu vyplývají z fenoménu "Oscara za celoživotní tvorbu". Zhlédnuto bez nadšení a nadvakrát, protože napoprvé jsem to po 30 minutách unavěně vzdal. Ale dvě hvězdičky by přece jen byly málo, na to je Scorsese příliš dobrý filmař. A i v té šílené stopáži se sem tam dá najít zajímavý filmový moment. Celkový dojem: 50 %. (14.11.2020)

Tak nějak přesně to, co každej čekal a chtěl vidět. Líbila se mi závěrečná část, kde už byli všichni mega starý, pro svojí dobu, irelevantní pinďouři. Herecky furt super od všech, ale ani omlazení ksichtů není samospásné a De Niro už se tam pere jako dědek. A to všichni víme jaká to za mlada byla mašina. (30.11.2019)

Není vhodnějšího a smysluplnějšího zakončení jedné doby, do které patřil jak režisér Martin Scorsese, tak herci Robert De Niro, Al Pacino, Joe Pesci nebo Harvey Keitel. Je hrozně hezké, že všichni zmínění měli to štěstí, že se s gangsterkami mohli rozloučit právě takovým filmem, jako je zrovna Irčan. Gangsterka je v dnešní době žánr poměrně výjimečný. Martin Scorsese na něj ale má jako jeden z pár režisérů patent a tak přesně věděl, co natáčet. No a samozřejmě Vás do příběhu vtáhne a nepustí. Pořád ale 209 minut je 209 minut. Navíc je to tu místy šíleně nostalgické a melancholické, s čímž se teda muselo i počítat. Téma je dobré, ale pořád není natolik dobré, abych film mohl ocenit pětihvězdičkovou dardou. To už tu v minulosti byli zásadnější díla tohoto žánru. Navíc film přispěchal s novinkou - digitální úprava a omlazení některých herců - na kterou se mi chvíli zvyká, ale u které neustále běduji, že čas prostě nezastavíš. Mám ty herce děsně rád a tak vidět ty rozdíly prostě nechcete...Irčan je dle očekávání dobrý film. Na gangsterku možná až moc klasický, málo drsný, sakra dlouhý, ale opět navracející do doby, kterou jsme všichni, kteří si Irčana pustili z části i z nostalgie, měli prostě rádi. (31.12.2019)