Looper: Nájemný zabiják

9/10. Byl jsem odpálen. Po dlouhé době něco, u čeho jsem si neříkal - "to jsem už někdě viděl!". Jasně, druhá polovina není z diváckého hlediska tak vyšponovaná jako ta první a jo, několikrát jsem si říkal "proč to dělaj tak složitě, když by to šlo vyřešit takhle?"... ale to je fuk. Řemeslně parádní, u několika scén jsem uznale pokývl hlavou a duo Levitt x Willis hrozně super. Navíc to celý působí děsně nehollywoodsky a to já tuze rád. Fakt supr komornější scífko. (08.01.2019)

Už v prehistorických dobách, když jsem coby kluk četl Andersonovy Strážce času, jsem uvažoval, jak obtížné je psát (či točit) sci-fi s tématikou cestování časem a neupadnout přitom do pasti časového paradoxu, který má schopnost z příběhu udělat absurdní frašku. Problém časového paradoxu ale ve skutečnosti není tím, co Loopera v mých očích činí nestravitelným. Johnsonův film je typická výplachová letní popkornovka, která si neláme hlavu s nelogickými přešlapy ve scénáři ani s překotným a prapodivným budováním vztahů. Nabízí sice potenciálně zajímavá témata, ale zpracovává je nebo letmo naťukává povrchním způsobem. Režie je rutinní a do té rutiny spadá i výkon Bruce Willise, který funguje jako opotřebovaná šablona na akční hrdiny. Dvanáct opic kdysi prokázalo, že lze zatočit chytrou, kultivovanou a přitom zábavnou žánrovku o tak nesnadno uchopitelném fenoménu, jako je cesta časem. Looper v souboji s Gilliamovým kouskem prohrává rozdílem několika tříd. Celkový dojem: 40 %. (05.02.2022)

Začátek navnadil, pak už to jede pěkně dolů až do konce. Levitt vypadá, jako že si trhá obočí a maluje pusu - ale jako dobrý, Bruceův nos je přesnej. Spíš mě vytáčela nesmyslnost motivace mladšího já při farmářských scénách (někdo řekne, že se prostě stará o svý zájmy, ale on je spíš prostě blbej). A vůbec jeho divný skoky v chování. A "povinný" břečkový románky. A Bruceovo plakání nad rozlitým dětským mlékem. Naopak rozesmála scéna s jeho "návratem ke starým ratatata časům" a hlavně směšná nedotaženost scénáře - třeba takový laskavý kiks, že někdo jak blázen honí někoho starýho, místo aby se rovnou zbavil mladýho. Blbý taky je, že jediná živá postava filmu je ten zhrzený potomek Kid Blue (která je teda ale zas neskutečně šablonovitá). Celkově Looper skončil ve stejnym šuplíku, jako třeba z poslední doby Zdrojový kód a Vyměřený čas - všechny mají tak prima sci-fi námět a všechny jsou ve výsledku míň prima, než by mohli být i s prstem v nose. Ale to by nesměl být scénář odfláknutý a režisér připokakaný. (11.10.2012)

Super nápad, zajímavé zpracování. Looper možná není dokonalý a má celou hromadu trhlin, ale na druhou stranu se snaží být nekonvenční, originální a dost neobvyklý, což se mu taky daří. Ono vymejšlet příběh s cestováním v čase není prdel a holt nějaká ta díra ve stázy se občas najde. Na druhou stranu to Gordon-Levitt, Willis, Blunt a Daniels suprově vynahrazují. Pomalejší a složitější rozjezd pak zachraňuje především samotný příběh, u kterého vlastně, i když to vypadá že ano, vůbec nevíte, co se každou další minutou stane. No a to je asi jádro pudla. Looper je skvělý nápad a musím říct, že klobouk dolů každému, kdo se do takových originálních nápadů pustí. Ona je to svým způsobem sebevražedná mise, kterou si buď zamilujete nebo Vás akorát tak nasere. A já musím říct, že se přikláním spíše k té první volbě. No a Bruce Willis? To je miláček, konečně film, kde je jeho role opodstatněná, i když se tu nevyjádří natolik, na kolik bych chtěl. (28.06.2013)

Nevím, kdy přišel onen moment, ve kterém většina hollywoodských tvůrců usoudila, že se nic nevyrovná příběhu o cestování časem, zato vím, že já mám po každém podobném filmu chuť poslat scénáristu na kurz elementární logiky. Dobře, vím, že je to ohraná písnička, ale proč, proč, proč jsou z racionálního hlediska všechny tyhle filmy naprosto nesmyslné? Zaprvé, Looper je postaven na premise, že neexistuje žádná možnost svobodné volby. Ptáte se proč? Protože Bruce Willis si před třiceti lety prožil to, co si má dnes prožít Joseph Gordon-Levitt. (Pokud by se totiž Joseph jen jedinkrát zachoval jinak než kdysi Bruce, znamenalo by to, že jejich životy neprobíhají totožně, a Josephovi by tedy mohlo být jedno, zda Bruce zabije. Vlastní popravu by tím nekonal, protože jeho vlastní život by se odvíjel na základě toho, jak se za třicet let rozhodne někdo úplně jiný.) Shrnuto, podrženo: Joseph je jen robotem bez jakékoliv možnosti zachovat se v jakémkoliv okamžiku jinak než tisíce kopií, které přišly před ním. Zadruhé, myslela jsem si, že kartézský kruh (příčina je důsledkem a důsledek příčinou) patřil do doby Descartese, ale je vidět, že někteří ho spokojeně dokáží narvat do příběhu i v jednadvacátém století a lid bude slintat blahem nad tím, jak geniální konec to má. [SPOILER] Takže Bruce Willis zabil chlapcovu matku a tím z něj udělal zločince. A jelikož kluk byl zločincem, tak Bruce Willis zabil jeho matku. Vidíte to kruhové uvažování? Čin Bruce Willise je příčinou chlapcovy kariéry. A chlapcova kariéra je příčinou činu Bruce Willise. Důvodem toho, proč se stalo A, je B. Jenže důvodem toho, proč se stalo B, je A. [KONEC SPOILERU] Možná si teď říkáte, že ve filmu logiku hledat nemám. A možná máte pravdu. Jenže až budete jednou sedět u zdlouhavého filmu, který ztratí nápaditost v prvních deseti minutách, který má jedinou zajímavou scénu (Willisův příchod na první adresu) a jehož pointu odhadnete již v polovině (přičemž si následujících 40 minut přejete, abyste se pletli), může se stát, že přemýšlení nad celým konceptem příběhu bude tou zajímavější součástí vaší návštěvy kina. Závěrečná poznámka: Ano, uvědomuju si, že vyhnout se v příběhu o cestování časem logickým nesrovnalostem je složité až téměř nemožné. Ale proč tedy na podobné téma neustále točit další a další filmy? (11.10.2012)