The Sadist

Po proprstění se tímto obstarožním skoroexploitationem jsem upadl do dlouhého introspektivního rozjímání a po zabzučení bzučáku se mi z pravého ucha vykutálel následující verdikt: Hranice mezi napětím a nudou je tenká jako lasička po pikniku v hydraulickém lisu. Vskutku. Samozřejmě může kdejaký světaznalý mudrlant namítnout, že je to naprostá sračka a že já jsem kus amatérského krávošuka, co ví úplné hovno, ale věc se má tak, že... Pointa je, že... Ta zasraná pointa je, že všechno je o diváckém očekávání a diváckých potřebách a mé divácké potřeby jsou daleko za povrchním připínákem... teda, chci říct napínákem z arizonského buranova, kde blažka neteče, děj se vleče jako můj lamfas po chodníku při ranní procházce a mé divácké libido tak zůstává ve zklamaném polopozoru. Neříkám, že tento snímek není zrovna pro tebe, milý čtenáři, ale já filmu požaduji cosi víc než hoďku a půl impotentního napínání s prachbídným skorovýstřikem na konci. (29.06.2014)

Zvláštny prípad, kedy naozaj silný koncept, drsný thriller dodržiavajúci jednotu miesta, času a deja (odohrávajúci sa v kvázi reálnom čase), dopláca na limity vlastnej exploatačnej dramaturgie a logických lapsov, no zároveň ťaží zo svojich produkčných limitov surovú naturalistickú atmosféru a dusný, zaprášený vizuál, ktorý bezmála pripomína americkú sociálnu fotografiu :-)). Landis prináša Exploitation/Grindhouse film s ambíciami stať sa hitchcockovským thrillerom zaseknutými niekde na 3/4ceste. Overall vcelku štýlový, zapamätateľný letný grindhouse a tak trochu southern gothic film (kde môžeme cítiť aj prvé tóny redneck/hillbilly klasík ála Texas Chain Saw Massacre, Hills Have Eyes, Deliverance...) s ozvenami westernu a crime príbehov v štýle Bonnie and Clyde, či Gun Crazy a Badlands, v kontexte prvej polovice 60-tych rokov vyniká. (09.11.2022)

Paráda. Na raná šedesátá léta až překvapivě brutální film (ok, spíš v psychické než fyzické rovině - ale přeci), něco jako předchůdce exploitation subžánru, jenž zažil svůj boom o dekádu později. Zpočátku je film docela nezáživný, jakmile se ale na scénu dostane to hovado zmíněné již v samotném názvu, je o zábavu postaráno. Tak odporného filmového záporáka jsem neviděl ani nepamatuju. Tady musíte obětem vyloženě fandit, aby se mu ubránily a na konci mu nepěkně ublížily (aneb překlopení do revenge filmu). Posledních dvacet minut je pak neuvěřitelně napínavá naháněčka. Opravdu veliké překvapení a další horor z mnou právě prozkoumávaných šedesátých let, který je třeba doporučit. Horror movie of the Year (26.11.2010)

Ach, ten venkov! Čerstvý vzduch, příroda, milí starousedlíci, pohoda. To si dozajista mysleli dva učitelé a jedna učitelka, když se vydali společně na sportovní zápas. Jenže zdání klame! Opuštěná čerpací stanice s vrakovištěm se jeví jako místo spásy, když se v autě rozbije čerpadlo. Jakmile se trojice snaží opravit auto sama, respektive učitel Ed, objeví se vyšinutý zabiják Charlie se svojí družkou Judy. Ta nezabíjí, jen se přihlouple směje a krade jako straka. Charlie drží pistolí trojici v šachu a nutí Eda, aby opravil auto, s nímž pak hodlá s Judy odjet. Jenže jak jde čas, magor se nudí, a tak se pustí pistole do práce. Možná pro současného akčního diváka bude film pomalejší, mně ale ty delší záběry skvělé černobílé kamery doprovázené tísnivou hudbou příjemně napínaly. Hlavní postavy marně přemýšlejí, jak se ze zoufalé situace dostat. Směrem k závěru děj graduje a vůbec není jisté, kdo přežije. Vlastně jsem se smiřoval s tím, že přežít, respektive zemřít může kdokoliv. „Ááá!" „To je jen hadí kůže. Tady jich žije spousta..." (02.02.2021)

Vyhypován zde nesmírně nadšenými ohlasy jsem se i já chtěl blíže seznámit se sadistou Charliem a jeho družkou Judy, kteří uprostřed americké pustiny terorizují pár ústředních hrdinů. Záporák mě však svými kousky tolik neohromil jako zdejší kolegy, jeho mimika retardovaného šílence mě buďto rozesmívala, nebo extrémně srala. Ale natočené je to vážně dobře. Na to, že se většina stopáže odehrávala na 60 metrech čtverečních, tak hudba a zádumčivé pohledy zúčastněných vyčarovaly slušné dusno. A nemohl za to jenom ten horký letní žár. Posledních 15 minut se z pouhých náznaků zvrhne v klasickou naháněčku, kde se už tak nízký počet postav konečně redukuje na minimum. (06.01.2012)