Zákon gangu

Už sú to dlhé roky, čo som vyrastal na Renegade s Lamasom a odvtedy tu tuším harley-centred seriál ani nebol. Od Shieldu majú SoA ďaleko, ale zase nehrajú sa na nič iné, než chlapskú zábavu s dostatočne prepletaným príbehom (cca úroveň prvej série Prison Break) a to kvitujem. Sons of Anarchy vie, kde je jeho miesto ako žánrovo, tak i v publiku a podľa toho ho aj teda ohodnotím. S týmto motorkárskym klubom so zmyslom pre rodinu + hierarchiou Sopranovcov a shielďáckym srať-na-morálku prístupom je to tak vo výsledku ako pozerať sa na futbalový zápas, v ktorom neznášate oba tímy, no dobre sa na ich hre bavíte. A preto otvorte si pivo a keď je vo vás aj kus chlapa, tak Sons of Anarchy prebudia tie správne pudy a náležite si svet motorkárov vychutnáte. Síce som skôr vespista než harleykár, ale dve kolesá sú dve kolesá, no a čo sa kočiek týka... ako vraví Chibs, "everybody loves pussy". I second that. (31.05.2011)

Seriál střídá napínavé dramatické scény s obyčejně nezáživnými jako je tomu tak například u Dextera. Abyste z některé scény dostali pořádný emociální zátah, musí mu předcházet někdy i zdlouhavé budování atmosféry. Ale pokud je vám tenhle vyprávěcí styl blízký, nebudete si nač stěžovat. SoA je povedeným vyobrazením života, který běžný smrtelník nepozná - což je možná i dobře, a tak je mnohem lepší proniknout pod roušku jednoho amerického mýtu prostřednictvím televizní obrazovky a dostatečně si tak vychutnat imaginární poryv větru v rozcuchaných vlasech při jízdě na nablyštěných motorkách, co psaly historii Ameriky. (24.06.2011)

Je pravda, že herecké výkony nejsou hvězdného typu a že se především hraje na tu strunu, aby si divák vybavil Hell Angels a jejich smrtící praktiky kdy jenom jezdí a zabíjí,,, (realita)je sice pravda že obchodují se zbraněmi a jinými nelegálními věcmi, ale pochybuji, že by to vypadalo nějak jako v tomto seriálu, možná je to ještě děsivější, kdo ví... I přesto musím uznat, že je to chytlavé, tedy když při něčem přivřete oči... HODNOCENÍ: 71% (4*) (29.09.2013)

Nekřesťansky dlouhý komentář k nekřesťansky krátkému seriálu. Šedesátá léta. Silné stroje, zmlácení negři, hipíci, Gypsy Jokers, barbituráty, LSD, Jefferson Airplane, hromadné šukačky a víkendové pivní radovánky. Jedna výjimečná dekáda obestřená hustým oparem pozitivní energie a neutuchající nespoutanosti, tlakem času a hamižnosti vykostěná na pouhý závan nostalagie v časech přítomných a nadcházejících. Byly to romantické časy, když nejbrutálnějším činem Hell's Angels byl pobodaný negr a zlomená čelist. Jenomže nic netrvá věčně, pěsti vystřídaly glocky, nože brokovnice a řetězy ákáčka, obživou se stal prodej narkotik a pašování zbraní. Než se kdo nadál, byla tu osmdesátá léta, pobočky se rozšiřují za oceán a s nimi i odvěké konflilty s konkurenčními gangy. V naší nejmilejší Evropě všemu nasadily korunku skandinávské masakry na počátku devadesátých let, krvavý konflikt mezi Hell's Angels a Bandidos jednou provždy narušil seveřanům idylu a pasoval legendární gangy na veřejného nepřítele číslo jedna. Sons of Anarchy je zatím to nejkomplexnější dílo zabývající se zmíněnou tématikou. Do detailů je rozebráno fungování gangu zevnitř i zvenčí, korupce z řad maloměštáckých fízlů i průběh vyšetřování agentů ATF a FBI, zkrátka co série o to větší je kladen důraz na konspiraci ve vysokých vládních kruzích. Tam, kde rating seriálu svazuje jazyk na skautské "shit" a "damn", foukají do plachet politické nekorektnosti do posledního puntíku vymazlené brutalitky, špička pyramidy jsou bez diskuze lahůdkové headshoty, Showtime a HBO se můžou jít vycpat. Výběr postav a jejich představitelů je více méně dokonalý, každá z nich svým velmi specifickým způsobem přiroste k srdci, nulový vliv na to má skutečnost, že některé charaktery uhnívají rychleji než mrtvá šlapka v kufru nevadského hlavouna. Nutné zlo je nakonec pouze Katey Sagal, jejíž Gemma "Matka klubu" Teller se brzy začne zajídat a přináší do SoA přesně to, co v tak chlapáckém seriálu mít nechceme. List záporáků je skutečně pestrý, od bisexuální agentky ATF, práskače s náckovským buldočkem, irského přeběhlíka, negrů, Umaštěnců, Rejžožroutů, ruské mafie, až po samotné FBI a kartel. Sestava soundtracku potěší nejednoho hudebního fajnšmekra, každá epizoda se pyšní minimálně jednou říznou rockovou vypalovačkou. Ale tou pravou třešničkou na dortu jsou geniální camea - Stephen King, James Cosmo, Danny Trejo a hlavně ex prezident klubu Sonny Barger. Sons of Anarchy je jednoduše ten nejfrajerštější a zároveň jeden z nejsympatičtějších seriálů současnosti a do páté série počítám vteřiny. (22.08.2012)

Sons of Anarchy se mohou chlubit prvotřídní péčí o postavy. Jak z hlediska jejich vývoje, tak jejich vrstevnatosti, tvůrce seriálu Kurt Sutter si totiž na svých postavách, jejich přezdívkách, vztazích a příběhovém pozadí vždycky dává zatraceně záležet. Na ploše sedmi sérií se tady rozehrává výborně gradované drama o lásce (nejen romantické), o rodině, přátelství, loajalitě, ale také o nenávisti a pomstě. Drama plné drsných, stylových i dojemných scén, jež jsou vždy skvěle odehrané, ať už jde o veterány jako Ron Perlman a Katey Sagal nebo Charlieho Hunnama v dokonale padnoucí hlavní roli. Navíc mají Sons of Anarchy jeden z nejlepších písničkových soundtracků, který své převážně bluesrockové, rockové a občas metalové skladby neutíná rychle, ale nechává je patřičně vyznít. Pokud je rovnou nepoužije jako podkres do Sutterových takřka trademarkových dlouhých a skvěle sestříhaných koláží. (05.04.2020)