Kasaři

Detektivní žánr se na konci padesátých let ocitl ve vzácné shodě se svými tvůrci. Ve výborně pointovaném příběhu, jehož kriminální podtón je skorem vedlejší, se ke slovu hlásí propracovaná psychologie postav, tehdy vlastně znovuobjevovaná, a také cosi jako svědomí člověka. Pešek, Pivec, Hrušínský, Kemr, Fiala, Kohout & spol. hrají s osvobozující lehkostí, nadhledem i jemným, decentním humorem a už pouhý fakt, že příslušníci neoblíbené Veřejné bezpečnosti jsou sympatičtí, je malý zázrak. Příjemný film, k němuž má smysl se opakovaně vracet. Rozhodně je proč. (10.03.2012)

"Tak prosím. Ještě včera tam bylo devět tisíc pět set dvacet korun, třicet haléřů. Těch třicet haléřů tam ještě je." Kdyby tenhle film vznikl ve Francii a s Gabinem a Venturou v hlavních rolích, byla by z něj dnes klasická krimikomedie. Jenže on vznikl u nás, moc lidí ho nezná a je to škoda. Obsazený je přitom výborně (kromě snad přímo nebeské trojice Pivec, Pešek, Hrušínský bych rád vyzdvihl Emana Fialu v krásné malé roli) a napsaný s lehkostí, bez nějakých křečí, jež by si vyžádala doba vzniku. Snad jen všechny ty indicie vedoucí k závěrečnému odhalení jsou v příběhu poházeny trochu moc okatě - ale zase na druhou stranu tohle není ten snímek, ve kterém by vadilo, když je divák o krok či dva napřed. (08.11.2016)

Příjemná oddychovka na odpoledne. Ladislav Pešek coby bývalý kasař je přizván na otevření úředního trezoru, aby pracující lid něměl problémy. Jenže problém se objeví během 14 dní, kdy je ve vedlejší kanceláři nalezen vyloupený trezor. Stejný trezor, stejná práce, jen pachatel je jiný, ale to ještě veřejná bezpečnost v čele s Rudolfem Hrušínským neví. 55% (27.12.2012)

Kasaři mají nezanedbatelnou přednost ve strhujícím hereckém podání. Samotné filmové zpracování je mírně nešikovné, byť se snaží pohrávat si s lidskostí a podléháním pokušení. Reakce na hlavní zápletku se jeví být přemrštěnou a poctivě budovaná nálada napětí je znenadání ukončována jízlivým posměškem. Balancování filmu mezi žánrem dramatu a komedie se neobchází bez škobrtání a pádů a skutečnou lahůdkou nakonec zůstávají pouze přesvědčivé herecké výkony. Kriminalistické pátrání kompromituje všechny zúčastněné, jen skutečného pachatele většinou obchází obloukem. Hlavní postavou příběhu je laskavý zámečník Fiala (vynikající Ladislav Pešek), bývalý kasař Josef Procházka. Stopa společensky chvályhodného dobrého skutku poctivosti je zneužita a haněna prudérním společenským standardem. Naštěstí se mravní ctnost po pobytu v očistci brání ze všech sil i polozapomenutých schopností minulosti. Nejzoufalejší postavou je policejní poručík Josef Rybák (velmi dobrý Jan Pivec), iniciátor záslužného činu, jehož zneužitá ozvěna zanechává pocit znechucení a zrady. Věří, a přesto tápe. Nejsebevědomější postavou je vyšetřující kapitán Státní národní bezpečnosti Šmok (skvělý Rudolf Hrušínský). Věnuje pozornost maličkostem a s cynickou barvou v hlase si vychutnává svou převahu i přesvědčení. Ale kdo jiný může přijít záhadě na kloub? Nejbodřejší postavou je tovární mistr trezorové výroby Alois Boček (velmi dobrý Eduard Kohout), Fialův dávný kasařský parťák a bezstarostný veselý kumpán s neuvěřitelnými historkami pro své nevěřící učedníky. Nejnebezpečnější postavou je kasař Kosík (dobrý František Kreuzmann st.), bývalý Fialův všehoschopný společník. Výraznou postavou je také Fialův syn Karel (zajímavý Ivo Palec), elektrikář, natěšený na blížící se termín vlastního svatebního obřadu. Z dalších rolí: nespokojený místní náčelník SNB nadporučík Vejrych (zajímavý Josef Gruss), nevýrazný účetní státního podniku Sitex Háša (příjemný Josef Beyvl), hystericky rozezlený pokladník Sitexu Krumpera (zajímavý Josef Kemr), ostražitý ředitel továrny Sitex Prokeš (dobrý Martin Růžek), bývalý Fialův kumpán a na minulost rozezlený kostelník František Kilián (velmi zajímavý Eman Fiala), Karlova natěšená snoubenka Slávka Vokáčová (příjemná Jiřina Bohdalová), bojácně tichá sekretářka Sitexu Nováková (příjemná Ludmila Píchová), zmatený vrátný Sitexu Horák (dobrý Václav Trégl), či Slávčin rozverný otec (příjemný Ota Motyčka). Můžeme žehrat na nešikovnost tvůrce, ale nic to již nezmění. Herecké kreace zůstanou nezapomenuty, film nenadchne, ale i dnes potěší a zabaví. (10.11.2017)

"Ten dědek mi dal. Já už pomalu nevěděl, jestli má esenbák lidem věřit nebo ne." Esenbák má lidem věřit, ale jestlipak mají lidi věřit esenbákovi. Pokud by to byl Pepíček alias kpt. Rybák nebo soudruh kpt. Šmok, tak těm bych věřil, protože byli neskutečně zábavní. Taky soudruzi ze Sipexu mě hodně bavili a vlastně i ti napravení zločinci. A nakonec to celý nepostrádalo logický vysvětlení, kterýho se mi při vyšetřování chvílemi nedostávalo. Takže za mě spokojenost hlavně s tím, že soudruzi funkcionáři nebyli typičtí klaďasové, což podle mě bylo tehdy poměrně odvážný tvrzení. (18.11.2021)