Veřejný nepřítel č. 1

Sebesvižnější režie nedokáže zachránit nesmírnou plytkost popisu první poloviny kriminální kariéry prý největšího francouzského gangstera. Nejde o nic víc než zkratkovitý popis několika jeho zločinů, bez uceleného rámce či snad dokonce snahy o něm sdělit něco víc, než že asi byl opravdu moc a moc zlý a arogantní. 6/10 (09.02.2010)

Brilantní zločinecká story, ozářená výborným Casselem jako neuvěřitelným Jacquesem Mesrinem. Charismatický, přímočarý, krutý - hodně silný charakter, tak nebezpečný jak nemá co ztratit. Styl vyprávění je sice skokovitý, ale díky tomu se toho za 100 minut stihne odehrát hrozně moc. Pořád se něco děje a navíc je to celé velmi poutavě natočené. Navíc tím tato pařížsko-kanadská kriminální krasojízda zdaleka ještě nekončí. 8,5/10. (11.12.2010)

Ani se neodvažuju domyslet, jakou ještě víc legendární a hlavně nepolapitelnou gangsterskou dvojici by spolu Cassel a Mesrine utvořili, kdyby se ovšem poněkud neminuli v čase. Byla by z nich morbidní, ale všemi zbožňovaná siamská dvojčata na vítězoslavném tažení bankami, zaplivanými bordely jakož i těmi nejvíc nóbl podniky. Role Mesrina a role sedláka Josepha ve filmu Satan jsou mé dva nejoblíbenější Casselovy kousky. Známá věc: Satan byl odjakživa Veřejný nepřítel číslo jedna ! (06.02.2013)

Po hodně dlouhé době jsem odešel z kina v půlce filmu. Proč teda tady píši komentář a troufám si hodnotit? Protože film se hodnotí už od první minuty a dobrý film si vás podmaní taky už od začátku. Sledovat 45 minut sled nesourodých střípků ze života, pro Čechy neznámého, francouzské lupiče a vrahouna bylo ale utrpení. Nejen že na sebe nenavazovali a mnohdy skákali úryvky z jeho života i o několik let, ale hlavně jsem vůbec nepochopil proč a jak se rozhodl pro tu dráhu na kterou se vydal. Prostě tam nebylo nic o jeho motivacích. A to je na ŽIVOTOPISNÝ FILM zatraceně málo. Pardon, ale množství násilí, brutality a lží nedělá dobrý film, maximalně šokující. A to je to jediné co jsem si mohl na plátně u tohoto nepřítele "vychutnávat". Navíc točit film s vědomím, že nikdo v něm nemá vzbuzovat sympatie je dost špatný nápad. Tohle si může dovolit leda tak Anderson ve svém Až na krev, ale ne francoužští řezníci. (13.12.2008)

Vincent Cassel mi vytesal do lebky díru majzlíkem, takovejhle hereckej koncert už jsem dlouho neviděl, Mesrine se na plátně doslova zhmotnil! Navíc jeho život by si nevymyslel ani ten nejbláznivější scénárista, takže i kdyby měl Veřejný nepřítel třeba deset částí, pořád by bylo na co koukat. Já jsem ale vděčnej i za tyhle dvě, které ač to všechno berou hopem, jsou naprosto famózní. Hlavně ta neidealizace hlavního hrdiny. A myslím, že nemá smysl (Stejně jako u Kill Billa, Krvavého pobřeží a zřejmě stále častěji) brát Veřejného nepřítele jako dva filmy, když tvoří jednotný celek a jedna část by bez druhé nefungovala! (30.06.2009)