The Cat and the Canary

Klasika - starý dům plný tajných chodeb a dveří ve stěně nebo za knihovnou, 8 lidí uvnitř (6 dědiců, právník a hospodyně), uprchlý šílenec, co si říká kočka, k tomu nějaký ty duchové - z toho plyne pořádná porce zábavy. Velká část filmu je taková nepřekvapující - čte se závěť, pak nějaký to strašení, nějaká vražda, tajemná atmosféra, kterou odlehčuje Bob Hope svýma hláškama, ale ke konci začne přituhovat a závěr je pořádně napínavý a má úžasnou atmošku. Z herců mě zaujala především "královna vedlejších rolí" Gale Sondergard v roli hospodyně Lu. (17.10.2010)

Moje 3 a nejlepší setkání s Cat and the canary. Tohle mělo fakt koule. Atmosféra by se tu dala krájet, a i celý film je rychlý takže narozdíl od ostatních verzí ani minutu nenudí. Herci hrají standart a některé scény měly fakt šťávu vyvolat nepříjemný pocit i teď. Finální zůčtování je parádní a celkem jsem se i lekl když se v mlze objevil vrah. Palec nahoru. (18.11.2013)

7/10 Fajn mysteriózna komédia s klasickým námetom o dedičstve a skupine osôb uzavretých v strašidelnom dome, kde vyčíňa vrah. Má to rozkošne gýčovú hororovú hudbu, dobré kulisy i nasvietenie, Bob Hope dáva fajn hlášky a Paulette Goddard je v záverečnej tretine v tých priehľadných šatách neodolateľná. (13.10.2021)

Tak tento první remake stejnojmenného filmu z roku 1927 dopadl o poznání lépe než původní verze, i když i zde bylo několik věcí (spíše postav), které mi vadily. Například to byla postava, kterou ztvárnil Bob Hope, jeho neustálé vtipkování mi celkem kazilo dojem z filmu, až na mne film působil jen jako „obyčejný starý film“. Ovšem atmosféra postupně houstla, já se nechával vtáhnout do děje, závěr byl jak se patří napínavý, a tak jsem si tento film nakonec užil. (25.07.2008)

Skúste si predstaviť, že by ste urobili jeden, úplne primitívny test, spočívajúci v tom, že by ste do spoločnej klietky umiestnili mačku s kanárikom, keď by ste následne s „upreným” pohľadom sledovali, čo sa bude teraz diať ? Viem, že je to amorálny príklad, ale i napriek tomu sa bezprostredne týka niekoľkých postáv, ktoré sa zídu v odľahlom dome. Jedná sa o dedičské konanie (dali si na čase extra dobre záležať, lebo až po 10. rokoch sa uskutočňuje) už po nebožtíkovi (zazobanom) Cyrusovi Normanovi, kde si každý z potencionálnych dedičov chce ukrojiť čo najväčší kus z koláča, no n-i-e-k-t-o je tak moc chamtivý, že si nechce pripustiť pôvodný písomný testament, v ktorom všetko zanecháva ultra nádhernej, sexy a šarmantnej Joyce, ktorá jediná nesie priezvisko Norman. Noc bude ešte veľmi dlhá, že je dosť pravdepodobné, ako prazvláštne sa budú odvíjať hodiny do nasledujúceho rána, ktoré rozlúskne veľkú záhadu, čo i mňa celkom prekvapila, ale spoilerovať ani neuvažujem. _Na jednotlivé otázky vám dajú odpovede divadelní scenáristi, ktorí pod taktovkou režiséra Nugenta, či bravúrneho d.p. Charlesa Langa (perfekcionisticky nasnímaný film, aký som už dlho nevidel, sledovať tie uhly kamery, znamená byť extra potešeným jedincom, čo miluje Classic Hollywood), rozohrávajú fascinujúcu filmovú hru, kde som pozoroval moju obľúbenkyňu Paulette Goddard, ktorá sa rada bála, rovnako ako Bob Hope, ktorý atypicky vyčnieval zo svojho typického JA, lebo inak by nemohol byť matadorom v moderovaní Oscarov. Všetci sa akosi prehrávali, čiže preto som znížil hodnotenie, ale aj tak som neprišiel na to, ako sa udalosti v skutočnosti majú, a to je len v prospech samotnej veci. Väčšinou budete spokojní s týmto konverzačným a mysterióznym, komediálnym filmom, ktorý zaujímavo kombinuje obidva žánre... (25.05.2019)