Superman

Možná nedokonalé, ale zato jaksi "roztomilé" a "hravé" ztvárnění příběhu Supermana. A ono to funguje. Právě tím, že se tohle dílo nebere tak vážně jako dnešní superhrdinské filmy, tak působí sympaticky a není divu, že je to ve výsledku jedno z nejlepších supermanovských ztvárnění. Začátek a konec možná zbytečně protahovaný (zkrátila bych stopáž), ale celkově jsem se bavila jak kontrastem mezi chováním Supermana a jeho slušňáckého alter-ega Clarka Kenta, tak jeho interakcí s Lois Lanovou, a také vtipným chováním trapného záporáka (v podání Gena Hackmana) a jeho poskoka. ~(3,5★)~ (05.11.2018)

Vždy když se koukám na "Supermana", vzpomínám na svoje dětství, na dobu kdy jsem miloval superhrdiny a všechny možné akční filmy. Seděl jsem buď s kamarády, rodinou, nebo sám u televize a se zatajeným dechem sledoval udatného Supermana, který zachraňuje krásnou černovlásku Lois, elegantně podlého Lexe Luthora, který plánuje zkázu světa, Jor-Ela, Supermanova otce, který namluvený perfektním hlasem Radoslava Brzobohatého radí a promlouvá k našemu hrdinovi a tak dál, a tak dál. Uplynul čas, ty všechny možné akčňáky mě už přestaly bavit, avšak ty vynikající a nadčasové věci se mi líbit nepřestaly. A jednou z nich je i "Superman". Charismatický Christopher Reeve, démonický Gene Hackman, elegantní filmový veterán Marlon Brando - ti všichni jsou výteční a Richard Donner si svým teprve druhým celovečerním filmem (prvním byl "Přichází Satan") získal obdiv diváků a stal se jedním z nejúspěšnějších režisérů sedmdesátých a osmdesátých let. A co více dodat? Snad jen že "Superman" je báječné dobrodružné sci-fi pro diváky všech věkových kategorií. (14.05.2006)

Jeden z 500 největších filmů všech dob časopisu Empire. Jeden ze 200 nejlepších sci-fi filmů - 200 Greatest Sci-Fi Movies http://www.csfd.cz/uzivatel/136528-rhk/. Trailer: http://www.csfd.cz/film/2452-superman/videa/ (16.02.2009)

Na novozákonním schématu založené zrození supermanovského mýtu je monumentálně nevyrovnaným filmem. Barevně téměř černobílý prolog slibuje rodinnou ságu. Namísto něj po vesmírné pouti (kondenzovaná verze Malého prince) začíná příběh mladíka ze skromných poměrů (tedy žádný Bruce Wayne nebo Tony Stark), který obývá emblematicky americkou (a po americku, tj. westernově snímanou) krajinu a sní svůj americký sen. Za jeho naplněním, tedy na introspektivní pouť, se vydá teprve po smrti otce. S navléknutím modrého trikotu začíná jeho vnitřní svár mezi božskými schopnostmi a lidskou mentalitou a zároveň se film překlápí do screwballové komedie z novinářského prostředí a z Clarka se stává jednorozměrný komický mamlas, jemuž nemáme důvod fandit (na rozdíl od charismatičtějšího Caryho Granta, kterým se Reeve inspiroval, nebo na rozdíl od pohybově nadanějšího Harolda Lloyda, kterého Reeve vzhledově připomíná). Příliš vážně nelze brát ani campového padoucha s mizerným vkusem v oblékání a s dementním poskokem ("Otisburg??!!"). Proto zřejmě Superman ve finále nečelí komickému panákovi Luthorovi (s grácií zahranému Hackmanem), nýbrž mnohem mocnějšímu soupeři. Musí zkrotit přírodu. Tým scenáristů jako kdyby nevěděl, jak vážně chce komiksovou legendu pojmout. Ujetou historku o chlapíkovi s červenými holínkami a queer kudrlinkou vsadili do biblicky veletragického rámce. Rovina mytologická (krize víry) a psychosociologická (krize mužství) se neprolínají. Nezaujatě běží jedna vedle druhé. Obhajování amerického způsobu života se neděje paralelně se snahou přesvědčit nás, že i roztržitý ňouma může být super mužem, který emancipovanou pracující dívku přesvědčí, že chlapskost ze světa ještě zcela nevymizela (doslova ji, feministky prominou, "domestikuje"). (Je výstižné, že k tomu, aby lidé nabyli zpět ztracené víry v ochránce, který nad nimi bdí, nestačí jim slovo. Přesvědčovací moc mají pouze činy. Okázalé, dechberoucí činy.) Ne všechny nedostatky filmového Supermana jsou ideologicky zatížené. Zejména při režisérském sestřihu si uvědomíte, že množství děje, který má být odvyprávěn, není adekvátní ke stopáži. Scény akční a scény jako z grotesky obohacující příběh jen minimálně a mají převážně spektakulární nebo zábavní funkci. Triky jsou přitom více záminkami k úsměvu než k údivu (běžící Clark vypadá jako Road Runner, četné scény létání jsou křečovité, chybí jim lehkost nezbytná k tomu, abychom uvěřili, že je pro Supermana tato aktivitou hračkou). Tenhle šmrnc upřímně míněné naivity Supermanovi ale zároveň dodává kouzlo, které dnešním komiksovým adaptacím schází. Je v něm cosi esenciálně amerického. V dobrém i zlém. Málokterý dnešní blockbuster bude podle mne ještě za třicet zábavou srovnatelně velkou a stejně načichlou poctivě odvedenou (nedigitální) prací. 85% Zajímavé komentáře: kitano, Vitason, numi (12.06.2013)