Daleko od hlučícího davu

Jako román to může patřit k dílům světové literatury, ale jako filmová adaptace to patří leda ke kýčovitým banálnostem, kde neustálé náhody postrkují hrdinku trochu klikatou cestou do konečně správného náručí. Náhodou získá jmění, náhodou se zbaví nepříjemného závazku, náhodou si nevěsta splete kostely (cože?!). Hlavní hrdinka je nesympatická persona, která si hraje s muži, až si jeden trochu zahraje s ní. Ve skutečnosti to působilo dojmem, že zatímco ostatní se zmohli jen na zdvořilé nabídky, ona kývla až tomu, který se na nic neptal a šel rovnou na věc. Hrdinka prostě potřebovala pořádně ošu..... SHRNUTÍ: První nabídka může být někdy tou nejlepší. (29.07.2018)

Hrdá trubka, která zprasila život minimálně dvěma chlapům, dalo by se napsat. A pro mě navrch celkově film bez hlubší citové investice. Nedokážu pochopit, že si chlapík, který natočil několik výborných syrových dramat (Hon, Submarino, Rodinná oslava), vybral tak prošlapanou látku. Thomas Vinterberg představil umělou romantiku, kterak si jedna husa vykládá nezávislost tak, že když jí někdo řekne pravdu do očí, urazí se a vyhodí ho z hospodářství. Sic se vzpírá konvenčnímu způsobu života dané doby, což je chvályhodné, ale dělá to stylem, který může vadit, stejně jako její zvláštní citové pohnutky. Čekal jsem mnohem víc. Emoce mě poctivě obešly, herci dvakrát nezaujali, žánrové šablony otrávily, režie zklamala. Jen to audiovizuální balení potěší. (13.08.2015)

Hezky natočená populární prstírna viktoriánským panen, u níž je až k neuvěření, že jí napsal chlap. Ačkoliv, když se na toho Hárdyho tak dívám, kdo ví, jak to vlastně bylo… Každopádně jsem měl u toho pocit, jako bych očichával ruku čerstvě vytaženou z netknutého klína Džejn Óstenové a přitom se na mě sápal některý z věčně lačných, lidožravých bobrů sester Brontëových. A k tomu všemu jsem musel čumět na esteticky až nehumánní Kery Chuligán, navíc charakterově napřesdržku, jak je rozpolcena mezi dva bezkonkurenčně nejcharakternější a nejcharismatičtější správňáky, kteří jakoby vypadli z nejlepkavějších snů zoufale nemrdaných, otylých hospodyněk, a dokonale teploušského oficíra (patrně autobiografického). Teď byste asi vsadili na můj odpad, že? Chyba! I heterosexuální cynik totiž občas zatouží po klasice, pohladit po šulínku a ošukat škaredého babochlapa nebo pár ovcí kdesi v romanticky zelených lukách dorsetské farmy devatenáctého století, víte! Asi mi zrovna včera v nestřeženém okamžiku olíznul nějaký harlekýn hypotalamus a po tom přívalu agresivních nebo debilních braků poslední doby to bylo prostě takové uklidňující. Já vím, měl jsem se od toho hlučícího davu držet co nejdál, připadám si teď tak trochu jako feminně empatická, přechytřele užvaněná slečna Matty těsně před ovulací, ale stejně tomu napálím hezky přihřáté tři a už se o tom nechci víckrát bavit. (24.07.2015)

Dlho, predlho to trvalo Bathshebe, aby dostala rozum. Ešte predtým si s ňou musel Troy zašpásovať a ona zase musela urobiť Boldwoodovi zo života peklo. A verný a oddaný Oak? Tomu by som áno povedala hneď v tej siedmej minúte a 26 sekunde. Vinterbergove Ďaleko od hlučného davu bolo pre súčasného diváka podané prijateľnejším a priamočiarejším jazykom ako Hardyho predloha. Kamera bola krásna, hudba takisto, kostýmy nádherné (predovšetkým Batshebine, nevedela som sa vynadívať), herci hrali výborne, ale príbeh bol ako z rýchlika a jednotlivé postavy a vzťahy medzi postavami boli zobrazené veľmi, ale veľmi povrchne. 3,5* (29.09.2015)

Ani vlastně nevím, co jsem od toho čekal. Je to romantika a byla to romantika. Nic víc, nic míň. Snad jenom jsem doufal, že když nic jinýho, tak film nabídne slušné herecké výkony. Speciálně jsem byl zvědavej ma Matthiase. To je pro mě v současné době nejvýraznější postava evropského filmu a jelikož se ukazuje v evropských filmech, tak si myslím, že i oprávněně. Jen ten film byl taková ta eyrovská romantika, na které nebylo, kromě prostředí, vůbec nic zajímavého. Všichni jsou tu sladký, jak čokoládovej bonbonek a přitom se kolem nich neustále děje nějaké nepříjemná úskalí a životní prokletí. Stará Škopková by to oplakala, já nic. (22.06.2019)