Škola života

BAFTA Awards - 1: Herecka v hl. ulohe Carey Mulligan + 7 nominacii: Najlepsi film / Rezia / Najlepsi anglicky film / Herec vo vedl. ulohe Alfred Molina / Kostymy / Adaptovany scenar / Masky a vlasy _______ Cakal som trosku viac od filmu, ktory bol nominovany na Oscara za najlepsi film roka, ale tak dala sa zvladnut hlavne druha polovica filmu. Najviac ma to bavilo vo chvili, ked prisiel na scenu prisny alebo zasadovy otec rodiny Alfred Molina, ale zaujimavy bol aj Peter Sarsgaard, ktory sa mi zdal byt podozrivy hned od zaciatku a tusil som, ze nieco tam nesedi. Nemozem vynechat aj hlavnu hrdinku Carey Mulligan, ktorej postava sice bola naivna, ale aj prirodzena a o tom je ten film, pretoze v jej veku by asi mnohe dievcata skor tuzili po dobrodruznom zivote, ako sediet nad knizkami a krvopotne sa ucit. Nominaciu na Oscara za najlepsiu herecku v hlavnej ulohe si Carey urcite zasluzila, avsak Oscara v tej istej kategorii ziskala Sandra Bullock za ulohu v drame ZROZENI SAMPIONA (2009). Okrem toho ako som uz spominal bol aj film nominovany za najlepsi film roka, avsak najlepsim filmom sa stala vojnova drama SMRT CEKA VSUDE (2008). _______ Carey Mulligan - (Jenny) +++ Alfred Molina - (Jack) +++ Peter Sarsgaard - (David) +++ Cara Seymour - (Marjorie) +++ Olivia Williams - (Slečna Stubbsová) +++ Matthew Beard - (Graham) +++ Rosamund Pike - (Helen) +++ Emma Thompson - (Riaditeľka školy) +++ Hudba: Paul Englishby +++ (25.11.2010)

Filmovou adaptaci knihy Nicka Hornbyho – Všechny moje lásky – mám moc rád a řadím ji mezi to nejlepší z filmů takříkajíc ze života. An Education, ke kterému napsal scénář, jsem proto vyhlížel s nemalým očekáváním a těšil jsem se na další skvěle napsanou „lekci ze života“. Dobová atmosféra byla skvělá, herecké výkony v čele s mladičkou Carey Mulligan, kterou v průběhu filmu stále okouzlující Rosemund Pike obdařila účesem ve stylu Audrey Hepburn, a Peterem Sarsgaardem, kterého jsem si jakožto herce celkem oblíbil a v tomto filmu opět dokazuje, že mu žádná role není cizí. Scénář, který si napsal sám autor knihy, už není tolik nápaditý jako v již zmíněné pecce Všechny moje lásky, což by ale nevadilo, neboť An Education je místo cynického vyprávění ukřivděného chlápka, co dostal kopačky, spíše pečlivě budovaným pozvolna plynoucím příběhem první lásky a očarování mladé dívky světem dospělých. To, co film shazuje, je samotný závěr, který v několika málo minutách zbortí vše, co bylo celou předešlou hodinu pečlivě budováno a z nadějného příběhu se nakonec stane jen plochá moralizující báchorka kárající mládež se špatnými úmysly stejně, jako to dělaly výchovné filmy v Americe 50.let. První dvě třetiny jsou velmi dobré, ale konec to celé pohřbívá. Škoda. Zklamání. (18.02.2010)

An Education si nohy podkoplo hned na samym začátku - jakmile se rozhodlo stavět na notně schématických, průhledných a v neposlední řadě extrémně nezáživných memoárech. Hornbyho rukopis tam jinak znát je a lze ho jedině chválit - spolu s vynikající Carey např. z průměrný naivky udělali relativně komplexní postavu -, ale na víc než tři hvězdičky to prostě bejt nemohlo. I přes tu jednu zmínku mistra Camuse a opening titles s vysoce návykovym Floydem Cramerem v zádech... (23.05.2014)

Z deja filmu si už veľa nepamätám (neskôr som sa k nemu vrátil ešte raz), ale v hlave mi utkvela dokonalá atmosféra začiatku 60-tych rokov. Ten film snáď nebol natočený v roku 2009, ale možno je to reštaurovaný a dodatočne kolorovaný film Francoissa Truffauta, kde boli digitálne nahradené tváre Belmonda a Jeanne Morreau Carey Mulliganovou a Peterom Sarsgardom. (25.05.2012)

To, čím byl pro mě Předčítač minulý rok. Tím je pro mě An Education pro tento rok. Někdo mladý se zamiluje do někoho staršího. Neustále opakované téma, které se liší postavami, stylem vyprávění apod. Tenhle si mě získal svým dívčím pohledem. Díky němu, se ve vašem nitru objeví vaše vnitřní dívčí já. A my chlapi můžeme jen tiše závidět, jak to mají v něčem holky prostě jednoduchý. Tak moc jsem Jenny záviděl její Paříž... Tak moc jsem Jenny záviděl její kulturní možnosti... Tak moc jsem Jenny záviděl její vzdělání... Její den v Paříži bych chtěl někdy zažít. Snad se mi to někdy v životě splní. (07.02.2010)