Robocop

Dost překvapivě je v novém ROBOCOPOVI akce sekundární /a nijak omračující/ a psychologie hlavní postavy primární. Padilha si vzal podvratný podtón Verhoevenova originálu, ale oproti němu se o dost víc zaměřil na Murphyho psyché a postupné sžívání s novým tělem a ztrátou starého. Nadupané obsazení ve vedlejších rolích /Keaton, Oldman, Jackson/ a využití skladby Hocus Pocus od FOCUS je pak je pak jen třešničkou. (18.02.2015)

Nejlepší „neakční“ akčňák za dlouhou dobu. Vsázet na emoce, recesi a dramatičnost v rámci remaku osmdesátkové klasiky, která se proslavila svou právě (dnes již kultovní) žánrovostí, to chce koule o velikosti medicimbalů. Padilha je určitě má... jen škoda, že vize tohoto, v budoucnu zajisté úspěšného, režiséra, se nedočkala své kompletní realizace. Ta plná palba by to určitě byla bez problémů. I tak oba palce nahoru, neboť právě v současně kritické době zprzněných adaptací a remaků jsou právě filmy stejného ražení potřeba jako sůl. (09.02.2014)

S Robocopem to má společného jen Detroit, Poledourise a nemotornou drůbež Eduarda dva sta devět. Spíš jsem v tom viděl uhlazenou blockbusterovou šablonu ala Iron Man. Bez nadhledu, charismatu Downeyho jr. (co si budeme nalhávat, kdyby na místě Kinnamana byl mroží bořič mýtů Hyneman, vyšlo by to nastejno) i PG ratingu, jenž není určen abonentům časopisu Sluníčko.. Jestli chtěl Padilha zase zvednout pravici, neměl šanci, protože Hollywood mu na ni hodil americkou vlajku - jen nedokážu posoudit, jestli se Josého paže vrátila sklesle k trupu, či posloužila jako stožár. Nejvíc mě však zaráží skutečnost, že film postavený na konfrontaci robotiky a lidského faktoru je absolutně bez duše i bez toho, co už nemá sám Robocop a čehož ztráta trvale ovlivní sexuální život manželů Murphyových. Navzdory stéblu komisaře Gordona v bílém plášti, tonu ve zklamání.. (30.05.2014)

Robocop, jak by ho natočil Sigmund Freud. Co zůstane z člověka, když mu necháte jen ksicht a pár orgánů? Když mu vezmete emoce? Kde sídlí duše? A kam až může zajít Světový policajt ve svých snahách učinit svět lepším, svobodnějším? Ruku na srdce (do rozkroku nebo kam je libo), není to špatný film, ale nostalgie je sviňa a tak dávám přednost starší, akčnější verzi Robopoldy, přestože dnes už se svým pojetím a zpracováním řadí spíše mezi komedie. Dávám 59%, mohlo to být víc, kdyby scénář umožnil odhalit tělo hlavního hrdiny před proměnou v Aibo - vysoký, štíhlý, ramenatý, hmmm... jdu si pustit porno. (08.10.2016)

Som výrazne zmätený. Má to viacero pôsobivých náznakov vypovedajúcich o tom, že ak by režisér dostal úplne voľnú ruku, mohla z toho za istých okolností skutočne byť sci-fi udalosť roka. Takto je to len niečo veeeeeľmi jemne nadpriemerné. Niečo, čo obsahuje zopár super postáv, zábavných vecí, kvalitných hercov, mrazivých nápadov, výstižných momentov i podarených pasáží, oproti ktorým však v ostrom kontraste stoja scény dlhé, nudné nezáživné a ani akcia (od ktorej sa vzhľadom na meno režiséra asi čakalo najviac paradoxne napriek tomu, že ani jedna z jeho všetkými dosť nepochopiteľne milovaných Elitných jednotiek rozhodne nie je akčný film) nestojí za veľa. (15.11.2016)