Odplata

Nadmíru povedená rakouská variace v duchu skandinávské hnutí Dogma 95. Tedy strohý filmový minimalismus, absence nejen jakékoliv uměle konstruované akční scény, ale i filmové hudby, dlouhé, povětšinou statické záběry, pomalá dynamika střihu, výrazně civilní herecké projevy, co možná největší míra realistického vyznění, speciální důraz na psychologii postav a její proměnu pod vlivem vnějších událostí ... spojuje ji i podobnost tématická - partnerská krize, neukotvenost v prostředí, tady navíc i mírně existenciální hledání sebe sama a aluze k Dostojevskému největšímu románu, Zločinu a trestu. Revanche je velmi civilní a ve své civilnosti stojí v opozitu proti slavnějším cíleně kontroverzním snímkům rakouského kolegy Michaela Hanekeho - žádné nahrávání zabijačky, žádné zvrhlé sexuální praktiky, podobná forma obou tvůrčích přístupů ostře kontrastuje s nesouměřitelným obsahem. Tohle psychologické drama Götze Spielmanna je ve své závažnosti téměř dokonalou reflexí jistého výseku života rakouské (ale obecně západní) společnosti. Škoda jen toho zdlouhavého začátku a příliš pomalu se rozjíždějící expozice... Podobné filmy: Umění plakat, Syn, Dítě (16.04.2009)

Nevšední stylistika filmu, přičemž základní princip napínavosti kriminálního žánru je zachován. Myslím bez nadsázky, že předčí řadu současných krimi filmů z americké provenience, kde se divák jenom brodí krví. Je to zajímavý příběh neodčinitelných náhod, které nelze v životě vrátit, ani změnit. Navíc se asi shodneme v tom, že ta bzučící cirkulárka nebyla vůbec špatná. Možná škoda, že film nešel hlouběji do postav. Nicméně musím přiznat, že splnil mé očekávání. (06.09.2014)

Nebýt mnoha dobrých vtipů, asi bych se lehce nudil, ale právě díky těmto vhodným vložkám se i temnější drama dalo bez problémů zvládnout. Asi v polovině jsem začal uvažovat, jak by to mohlo být dokončeno a na žádnou dobrou variantu jsem nepřišel. To samé se očividně přihodilo i štábu, ale elegantně se z toho vyvlékli, aniž by narušili ráz filmu. Jen se mi nelíbil návod na snadné vyloupení banky. To vypadalo tak lehce, že bych to zvládl i sám. Snad to nikoho neovlivní. (11.07.2008)

Nejedna postava tu má delší vedení, než by bylo záhodno; Alex seká dříví snad až příliš dlouho a především mi tu chybí zásadní moment překvapení. Götz Spielmann zdá se nemá Hanekeho koule. Rukopis má stejný, ale scénář je málo provokativní, příliš umírněný, odtažitý, bez jediné šokující scény. Ale to je asi tak všechno, co se dá Revanchi vytknout. Natočený je precizně a tento žánr je přesně šálkem mého čaje. Kvality Hanekeho nejlepších děl ovšem ani zdaleka nedosahuje… 3,5* P.S. nejblíže má Revanche k bratrům Dardennovým a jejich dramatu Syn. Stejné téma - příběh o zločinu a trestu, touze po odplatě, řeči těla a detailním snímáním manuální lidské práce. (02.02.2009)

Volně plynoucí drama z prostředí kriminálních živlů, které zhruba v polovině přehodí výhybku nečekaným směrem. Lidské osudy, morální dilemata a neschopnost se přiklonit jen k jedné postavě - to vše zahalené přesnými hereckými výkony v pozvolna budovaném snímku, jenž sází na naprostou autenticitu, jíž pomáhá především výtečná kamera (příklad: scény v lese, jež osvětlují pouze baterka námi sledované postavy, jsou nejen formálně působivé, ale i vtahující). Zmíněný přechod vám možná z počátku nemusí přijít k chuti a ke konci už přeci jen film ubíhá příliš pomalu, ale výše zmíněné vše vyvažuje. (43. MFF KV - 4.7.08) (13.07.2008)