Režie:
František FilipScénář:
Eduard VernerKamera:
Vladimír OpletalHrají:
Luděk Munzar, Petr Haničinec, Ilja Racek, Jan Vágner, Rudolf Hrušínský, Josef Somr, Iva Janžurová, Josef Vinklář, Čestmír Řanda st., Jiří Holý, Jana Šulcová, Vladimír Krška, Lída Plachá, Libuše Štědrá (více)Obsahy(2)
S panem Kufaltem se na začátku setkáváme jako s vězněm. Koho by napadlo, že se do pruhované kazajky dostal pro přehnanou poctivost! Býval účetním, a když ohlásil, že v pokladně chybějí peníze, zapomněl, že klíče má kromě něho také šéf. A pan Kufalt je navždy společensky i psychicky poznamenaný. Začít po propuštění zase normálně žít, je pro něho o to těžší, že v Německu 20. let je hospodářský i společenský rozvrat. Od porážky v první světové válce uplynulo teprve pár let a vládne jediný zákon: právo silnějšího. (Česká televize)
(více)Recenze (76)
Taký večný kolobeh zločinu a trestu. V tom ideálnom prípade samozrejme, pretože tu všetky udalosti okolo Kufalta boli ideálne a tak trošku z pohľadu dnešného diváka naivné. No i tak ide o cennú štúdiu ľudskej manipulatívnosti a kam to vedie, keď človek-manipulátor urobí iba jeden jediný maličký zlý krok. Všetko mohlo dopadnúť opačne, keby sa Kufalt v jednom prípade rozhodol inak. Silný nadpriemer. 85/100 ()
Velmi povedený český televizní film (aspoň to tak vypadá), který už sice něco pamatuje, ale i tak mne dostal - s minimem rozpočtu (si představuji) skvěle rozehraje poměrně dramatický příběh (za pomocí několika excelentních herců, zejména Hrušínský je tu úžasný). Film byl uveden na ČT1 na dvě části a já se nemohla dočkat té druhé... nečekané překvapení, skvělé propracování toho, kam nás osud žene, jak se daří s velkým předsevzetím, ale klacky pod nohami, jak nás minulost provází, i když se snažíme před ní zavírat oči...A o tom temném v každém z nás. ()
Pozoruhodná televizní inscenace. Mnohokrát jsem přemýšlel, proč tak hodnotná díla jako tento film, jsou často zastrčena někde v televizních archívech a téměř se vůbec v televizi nevysílají. Realita, že občas podprůměrný film plný tupostí a nevalné úrovně běží během roku na všech programech dokonce vícekrát, je prostě nepochopitelná. Mě jako příznivce opomíjených dobrých starých věcí docela mrzí. Je potěšitelné v této souvislosti vidět vynikající české herce, kteří by mohli úspěchem konkurovat komukoli ve světě. Zakončím to slovy. Bravurní výkon Luďka Munzara, Rudolfa Hrušínského, Ilji Racka a dalších zanechal ve mně pocit, že stále máme nebo jsme měli herce vysoké úrovně hereckého umění. Nelze ani opominout režii Františka Filipa, která je velmi zdařilá. ()
První díl je více než dobré pokoukání. Vlastně výborné. Všichni herci bez výjimky odvádějí (na dnešní poměry rozhodně) nadstandardní práci a souhru Luďka Munzara, Rudolfa Hrušínského, Josefa Somra, Petra Haničince a Ilji Racka je radost sledovat. Svým civilním projevem si mě snadno získala i Iva Janžurová a pobavilo mě zjištění, že Ubohý pan Kufalt je vlastně gangsterka o vzestupu (a zřejmě i pádu, uvidíme v druhé části) právě propuštěného vězně, která se ovšem odehrává v Německu 30. let. Stylové, pěkné.__P.S. Druhý díl je na stejné úrovni. Potěšil mě hlavně větší prostor pro Josefa Vinkláře, Gabriela Vránová a závěrečná jízda kočárem. ()
Nejednoduchost doby, která se po první světové válce v Německu proměnila v hluboké materiální i psychické strádání tisíců obyvatel, se v mnohém prolíná s nejednoduchostí povahy německého spisovatele Hanse Fallady (1893 – 1947). Duševní a posléze i tělesný handicap, podporovaný zčásti nezměrným požíváním drogových látek a alkoholu, probleskují většinou jeho literárních prací. Z osobních prožitků a zkušeností vychází také hrdina románu, až puntičkářsky přesný a poctivý účetní Willy Kufalt, kterého smysl pro pořádek a osobní hrdost přivádějí tam, odkud se člověk vrací vnitřně změněný. Autoritativní idea povznést se nad banální život svých kolegů a přátel jej ovšem dohánějí opět na zcestí. Lež střídá lež, podvod kryje podvod a na konci této cesty nečeká nic jiného než zasloužený trest. Dvoudílná televizní dramatizace scénáristy Eduarda Vernera a režiséra Františka Filipa zachovává půdorys románu a přesto posouvá význam díla nad rámec dané doby. O mimořádném hereckém výkonu Luďka Munzara v hlavní roli samozřejmě nelze ani v nejmenším pochybovat, jeho Kufalt je přesný typ odporného konformisty, který za falešně vemlouvavou maskou skrývá vlastní ubohost a prázdnotu. Špičkové herecké obsazení (Hrušínský, Racek, Haničinec, Somr, Janžurová, Šulcová, Vránová, Vinklář, Sklenčka, Řanda a další) vytváří nejen základní rámec pro sólo titulního představitele, ale soustředí se i na postižení vedlejších osobních tragédií, byť jen v minimálním rozsahu. Ponaučení, které z této zdánlivě levné studiové inscenace plyne, má mnohem širší rejstřík, jehož trpkou rovnicí se zdá být právě životní příběh Hanse Fallady. Kufalt budiž výstrahou všem, kteří v honbě za úspěchem zapomínají na čest a vlastní svědomí. ()
Reklama