Mé jméno je Nikdo

Těžko hodnotit jako celek, protože film je značně roztříštěný, vynikající scény se střídají s dlouhými nezáživnými pasážemi nebo druhem humoru, bez kterého bych se obešel (typicky fackovací panák). Pobavily mě hříčky a dvojsmysly se jménem Nobody i několik vtipných situací (vede panáková scénka a závěrečný fórek s holičem), ale ještě více jsem ocenil dobré westernové momenty okořeněné skvělou hudbou Ennia Morriconeho (s výjimkou jednoho nepovedeného motivu). Čtvrtá hvězda je tak nějak navíc, protože chvílemi jsem se doopravdy nudil, ale tenhle snímek mi zkrátka nepřipadá jako průměrný film, který by měl někde zapadnout. Je potřeba ocenit invenci a hravost, které jsou zřejmé i po čtyřiceti letech od vzniku filmu. (20.09.2013)

Tenhle snímek jako by byl natočen na dvakrát. jednou jako čistý western to ,když je na scéně samotný Henry Fonda a pak jako westernová komedie s Terencem Hillem , když jsou oba dva spolu je to takové divné stojí to na místě a jakoby nevědělo na ,kterou stranu se dát. Ten konec je až moc "dojemný". Ps: Když si na konci při přestřelce s bandou Henry Fonda nasadí brýle vypadá jak hodný strejda a né legendární pistolník. (29.07.2008)

Na prvý pohľad by sa zdalo, že Leone, Morricone a Fonda sú dostatočnou zárukou pre vznik ďalšieho vynikajúceho filmu. Boli by, ak by súčasne niekto nemal ambíciu spojiť spaghetti western s prvoplánovými a nudnými komédiami Buda Spencera a Terencea Hilla a ktovie s čím všetkým ešte. A navyše veľkého Henryho Fondu upozadiť ako nejakého komparzistu. Slabiny filmu vynikajú najmä pri jeho opakovanom zhliadnutí, ktorého som sa dopustil včera. Pri ňom už nefungujú ani fórky na jedno použitie. Napriek všetkým slabinám určite nejde o podpriemerný film, aj keď naň jeho tvorcovia nemôžu byť hrdí. Ale Morriconeho hudobný motív je skvelý. (24.12.2010)

Tenhle film je učiněná nostalgie! Nečekal bych, že na konci snímku u mě převáží spíše pozitivní dojmy, protože v průběhu sledování to na to rozhodně nevypadalo. Ano, příběh je slabý, některá místa jsou hluchá, ale to co činí toto dílo vskutku ojedinělým je pozoruhodná kombinace žánrů, kdy jeden neví, jestli kouká na drama, komedii či parodii. Jedna legenda odchází (Fonda, není v tom symbolika?) a přichází jiná (Hill, právě s novým atypickým chováním westernového hrdiny), ale Divoký západ již není tím čím býval. Ale byl jím skutečně? To je na tomto filmu kouzelné, protože vrhá na starý dobrý Západ spoustu otazníků. Za velký klad považuju hudbu. Tou Morricone citlivě zvýraznil obě polohy filmu: komickou i dramatickou. No a scény s holiči, netřeba komentovat... Třebaže to tentokrát není za 5, nic to nemění na tom, že Leone byl westernový mistr. Co film, to nevšední a osobitý příspěvek k danému žánru. (25.02.2013)

Takto s odstupom času už skôr z úcty k dvojici ústredných protagonistov vyššie hodnotenie, inak by to bolo asi za 2*. Na druhej strane pred povedzme 15 rokmi by som zrejme filmu dal minimálne 4, ak nie aj plný počet hviezd. Skrátka človeku sa aj filmové chúťky časom menia.V každom prípade už tradične skvelá hudba v už legendárnom spaghetti westerne. (22.06.2020)