Zažít Woodstock

Mohlo by se zdát, že na podrobné přehlídce devastace zeleného lánu během pouhých 3 dnů není nic zajímavého, přesto je mou povinností vzdát hold volnoláskařům své doby a ocenit kvalitu filmu, jež je zjevná, když jsem coby divák bez problémů skočila rovnou do víru dění. Zajímavá sonda, která mě krom hmatatelného zážitku ještě přivedla na myšlenku, či zrovna paradoxně tato doba nastartovala degradující obrat od slova zadarmo k zaprachy. (18.08.2014)

Väčšiu oslavu a adekvátnejšiu poklonu tomuto neopakovateľnému momentu už asi nešlo natočiť. Umocnené záverečnou pozvánkou na "akciu s Rolling Stones"... Woodstock bol a zostane jediným, nech už sa v jeho zákulisí (a v tesnom predzákulisí) hralo na akúkoľvek strunu. Tú trhlinu v čase a priestore, ten dar, šťastnú zhodu okolností a náhod, to si skrátka nevybájiš, to sa raz za tisíc rokov stane. Jedna z akcií, ktorej som sa vždy túžil zúčastniť, jediný film, ktorý mi to supluje viac, než by som od filmu čakal. P.S.: Na druhýkrát ešte zábavnejšie, je čas si všímať vyhrávky.. a že ich tam je! [90%] (29.09.2010)

Jedna hvězda z milosti. Tuhle dobu miluju. A obzvláště miluju hudbu z této dekády a těšila jsem se na tenhle počin hlavně kvůli té hudbě. A ejhle, hudby mé milované tu bylo žalostně málo. Místo toho tu máme příběh našeho milého organizátora, jeho rodiny, jako vsuvka posloužil kamarád, co se právě vrátil z Vietnamu... Dobře, to by ještě nemuselo být tak špatný, jenže bylo. Celý to na mě působilo velmi nevýrazně, nebavilo mě to, postavy mi byly úplně ukradené, vlastně celý Woodstock mi byl v tomhle filmu ukradený. Ta atmosféra, kterou bych od snímku na toto téma očekávala, tu prostě nebyla. Pro mě zklamání. 10% (nevím, prostě za ten Woodstock v názvu..) (24.11.2010)

Musím říct, že zpočátku (přečtení komentářů zde) mi bylo líto, že ve filmu není žádný opravdový koncert, ani záběr na něterý z úžasných koncertů. Ale při sledování ze mě tato lítost rychle spadla - film je úplně o něčem jiném a přitom stejně zajímavém. Vidíme osobní problémy hlavního hrdiny, jeho pouť za nalezením sebe sama, odpoutání se od rodičů a v neposlední řadě uspořádání koncertu Woodstockovských rozměrů u sousedů na louce. A proč vlastně ne... (11.01.2010)

Kdyby to točil neznámý režisér a ještě k tomu jako prvotinu, zvedal bych oba palce k nebesům a provolával slávu LSD, trávě a éře dětí květin. S vědomím, že za touhle bohapustou prázdnotou stojí Ang Lee, jsem ale na rozpacích. Figurky jsou na šachovnici rozestavěny skvěle, do půlky filmu (než začne samotný Woodstock) se dá říct, že to o něčem je, ale co následuje poté je jen hrstka samoúčelných poetických scének, které mají zakrýt skutečnost, že se pod nánosem woodstockého bahne skrývá pouze zidealizovaná oddychovka bez výraznější chuti a zápachu, v níž se žádná z figurek nepohne ani o píď. P.S.: Schreiber na hrad! (27.08.2009)