Žena pod vlivem

"Minulost zůstane minulostí. Takže dost. Od teďka bude všechno dobrý. To je to, co nás čeká. Všechno bude lepší a lepší a lepší.........A pořád lepší, ještě lepší a ještě lepší." Na tahle slova, která říkal Nick rychle zapomeňte, protože tak depresivní film o naprosto disfunkční rodině jsem dlouho neviděla a že jsem jich viděla už hodně. Genu Rowlands jsem poprvé zaregistrovala V Zápisníku jedné lásky, ale tady byla geniální. To co předvedla s postavou Mabel, byl dokonalý herecký koncert. Když se tam v jednu chvíli ptá svých dětí co si o ní myslí, tak jedno jí odpovědělo, že je mimo jiné neklidná. To je ovšem velmi slabý výraz pro Mabel. Dostala se do tak vyhrocené situace, že bych se jí bála svěřit své děti úplně stejně jako jeden jejich známý přítel Harold. Moje pocity vzhledem k ní byly opravdu silně ambivalentní a i když jsem se jí snažila trochu pochopit, bylo to skutečně dost obtížné. Jednoduše řečeno, celá ta rodina byl hotový blázinec s velmi trpkou příchutí. Peter Falk byl také ve výborné kondici nejen po té herecké stránce, ale podle toho jak naskakoval na korbu náklaďáku, tak i v té fyzické. Asi bych měla výhradu jen k té předlouhé stopáži, možná, že těch emotivně vypjatých situací s Mabel bylo přece jen trochu moc i když připouštím fakt, že to mělo určitě pro pochopení tak problémové rodiny svůj význam. (07.02.2014)

Existenciálne presvedčivý do extrémov prešpikovaný vynikajúci počin s Petrom Falkom, ktorý nie je len klasický poručík Columbo, ale oveľa viac charakterný herec ako by sa na prvý dojem mohlo zdať, a to čo predvádza GENA ROWLANDS, tak vážení, to je silná káva, ktorej šálka môže labilnejšiemu jedincovi poriadne ublížiť, tak varujem: „Poriadne zvážte návštevu rodiny LonghettiOVCOV,inak môže nastať u vás duševný KOLAPS,extrémne vyčerpávajúce obdobie plné stresových infarktov!!!” Bol som ako obarený, či zaživa pochovaný pri sledovaní poriadne depresívneho snímku Johna Cassavetesa, ktorý nešetrí hercov, musia sa vžiť do postáv, ktoré vyvolávajú u diváka šialené predstavy o spolužití v domácnosti s následkami diagnózy matky troch detí, ktorá to nemá v hlave v poriadku a činí veci, o ktorých si neuvedomuje neskoršie následky a potrebuje očividne lekársku odbornú pomoc, ktorá k niečomu vedie...? MABEL Longhetti je takou extrémne vystresovanou, atypicky zvláštnou, či šialenou ženou, ktorú jednak ľutujete, alebo obdivujete jej ďalšie obdobie plné excesov na hranici úmornosti, ale všetko je len filmová hra a je škoda, že excelentná Gena Rowlands si neodnáša to najprestížnejšie filmové ocenenie OSCAR, ktoré by si zaslúžila, nebyť Ellen Burstyn, tak to už je iná história!!! Výkon,ktorý si navždy zapamätám! (24.07.2015)

Tak já mám pocit, že jsem snad viděla jiný film, či co?: a) Nebylo to o žádné alkoličce. b) Mabel si nenašla žádného chlapa, s nímž by Nicka podváděla (viz. oficiální text distributora). c) Po celou dobu se ve filmu odehrávalo na tolik silné citové drama, že jsem se ani chviličku nenudila. Na omluvu všech ale musím říct, že mnohé v tomto snímku je jen lehce naznačeno a nedořečeno, takže si film přímo vyžaduje vlastní interpretaci. – Filmu Woman Under the Influence (česky: Žena pod vlivem) dominují výborné na improvizaci založené výkony Geny Rowlands a Petera Falka. Postavy Mabel a Nicka, jež tu ztvárňují, jsou velmi nešikovné a neobratné v projevování svých citů. Příběh tohoto filmu je mi osobně, přiznávám, velmi blízký. Ikdyž nejsem až takový pošuk jako Mabel, taky cítím, že se mé chování s očekáváním okolí neustále lehce míjí. Mabel podléhá lehce citovým hnutím a nedokáže se s tlakem svého okolí vyrovnat. Ale ani Nick ale není žádný macho. Je to zranitelný muž, který se ze všech sil snaží, aby jeho žena netrpěla. I Nick, stejně jako mnoho jiných postav tohoto filmu, se v některých citově vypjatých chvílích pohybuje na hranici příčetnosti. Přes svou snahu nedokáže Mabel ochránit a Geny Rowlands předvede výbornou hereckou kreaci při zobrazení jejího propadnutí šílenství. Ale to není konec příběhu (04.08.2004)

Veru sa nepozeralo jednoducho na to, ako tu po sebe celý čas všetci kričali. Až mi to miestami začínalo prekážať. A nechápal som, prečo ženinu labilnú psychiku k výkyvom správania ostatní podnecujú vlastným hysterickým chovaním. Ale ľudia sú rôzni. A nájdu sa aj takí, čo majú rôznych ľudí v sebe. Napríklad ten koniec. To sa už v (pred)titulkovej sekvencii herci vzdali svojich rolí a išli si svoje? Zaujímavé. Až na hranici s genialitou. Videné v rámci Season Challenge Tour (týždeň s Rogerom Ebertom). (06.11.2015)

Jak se mám chovat, aby mě, vzornou matku a manželku, ostatní považovali za normální? Banální otázka, ale zkuste ji zahrát. Zajímalo by mne, v jakém prostředí režisér vyrůstal, jim natáčené, absolutně ničím nezlehčované hádky jsou autentické jako domácí video (i díky dotěrné kameře, ztěžující naši orientaci v prostoru zabíráním detailů tváří, jež představují signaturu Cassavetsova stylu). Zejména díky hercům. Falk je pro roli prostého chlápka typově dokonalý. Sebedestruktivní nasazení Geny Rowlands, uvnitř – i přes některá silácká gesta – stejně křehké jako pouta, která si snaží vytvářet s okolním světem, nelze jenom chladně sledovat, i kdybyste její postavu jako takovou odmítli. Okolí ji vnímá jako cvoka, aniž by se kdokoli obtěžoval zabývat příčinami jejího nevypočitatelného jednání. Nevyřčené obavy a strach čelit problémům tváří tvář deptají přímé účastníky (sporů) a znepokojují pasivní svědky, což přirozeně nevede k žádnému řešení. Sledovat psychicky vyhrocené situace dvě a půl hodiny je fascinující a vyčerpávající, ale nelze si přitom neklást otázku po smyslu toho všeho. Neobyčejná krutost? Obyčejný sadismus? 85% (24.07.2016)