Sense and Sensibility
Režie:
John AlexanderScénář:
Andrew DaviesKamera:
Sean BobbittHudba:
Martin PhippsHrají:
Hattie Morahan, Charity Wakefield, Linda Bassett, Dan Stevens, Mark Williams, Mark Gatiss, Janet McTeer, David Morrissey, Dominic Cooper, Jean Marsh (více)Epizody(3)
Obsahy(1)
Jít za hlasem srdce nebo si za každých okolností zachovat chladnou hlavu? A měly vůbec na vybranou? Britský seriál podle románu Jane Austenové.
Anglie Jane Austenové na konci osmnáctého století. Doba tradic a neporušitelných pravidel. Dívky z dobrých rodin měly před sebou jasně narýsovanou budoucnost: vdát se a být svým manželům věrnou oporou. Pokud ovšem to dobré jméno bylo jejich jediným majetkem a jediným věnem, nebyla ta budoucnost ani zdaleka tak jistá a přímočará. Což mají brzy poznat i Elinor i Marianna, které musí - i se svou matkou a nejmladší Margaret - po otcově smrti opustit rodinné sídlo, jež podle zákona připadne prvorozenému synovi z prvního manželství.
Román Jane Austenové Elinor a Marianne byl (v první osobě a v dopisech) napsán v r. 1795 poté, co se Austenová zamilovana do Thomase Lefroye, irského právníka, který byl v rodině na návštěvě. Jejich vztah - typické pro tehdejší dobu - přerušili rodiče, protože živobytí mladého muže záviselo na dobré vůli příbuzných. Později jej autorka přepracovala na vyprávění ve třetí osobě a s dialogy, publikován byl ale až v r. 1811 pod názvem Rozum a cit, který je považován za klasické dílo anglické literatury. Jako ve většině románů J. Austenové i zde jsou hlavními postavami inteligentní, morálně silné hrdinky, jejichž životní přístup ostře kontrastuje s pošetilostí a pokrytectvím okolí. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (49)
Hodně zdejších uživatelů hodnotí zbytečně příkře - na základě pouhého srovnání s filmem z roku 1995 a se seriálem Pride and Prejudice (též 1995). Srovnávejte prosím realisticky i s ostatní TV tvorbou a pak vám možná vyjde velmi nadprůměrné dílo. ()
Tento trojfilm oplývá jen samýma kladama. Krutopřísné charaktery, hezká kamera s provedenýma filtrama a správným střihem, a samozřejmě skvělí herci. ()
Pustila jsem si film i seriál krátce po sobě a s překvapením jsem zjistila, že nejen příběh, ale i herci jsou si v obou adaptacích typově velmi podobní. I když je seriál o půlhodinku delší než film, v obsahu se to nijak zvlášť neodrazilo. Opět je třeba pochválit hudbu, krásné kostýmy i přírodní lokace, v nichž se natáčelo. Přestože v seriálu, na rozdíl od filmu, nevystupovali herci zvučných jmen, vůbec to nevadilo. Pouze pro roli Willougbyho by se mohl najít vhodnější - romantičtější a charismatičtější představitel, aby Mariannino okouzlení bylo snáz uvěřitelné. U mne ho plukovník Brandon v klidu převálcoval. K dokonalosti seriálu chybělo trochu té staré austenovské atmosféry a některé vysvětlující dialogy. Bylo to velmi příjemné podívání, ke kterému se ráda někdy vrátím, ale Pýchu a předsudek nezastínilo. ()
Filmy podle Jane Austenové mám velmi ráda a zatím jsem nenarazila na žádný, který by byl špatný a ani toto zpracování není vyjmkou. ()
Toto seriálové zpracování románu Jane Austen přináší více ze vztahu mezi Marianne a plukovníkem Brandonem, kterému sice chybí něco z jiskry Alana Rickmana, ale o to více je pochopitelné prvotní odmítání Marianne. Ellinor je nohama stále pevně přimknuta k zemi a Edward je snad ještě víc okouzlující než jindy. ()
Hezký a příjemný film, který mě ale bohužel nějak hlouběji nezasáhl. Nevím, jestli to bylo postavami, či nedostatkem projevu citů. Každopádně seriál je velmi hezky zpracovaný a Charity Wakefield se na roli Marianne perfektně hodila a velmi dobře ji ztvárnila. ()
Nevyhnu se porovnávání s filmem Anga Lee. Tahle adaptace na něj prostě nemá. Na mnohem větším prostoru bych čekala něco víc, než se mi dostalo. Bohužel. Obsazení bylo v mnohém hodně nešťastné, ale na druhou stranu i zajímavé. Co mě ale popudilo nejvíc, byla úvodní scéna (wtf?!), u které jsem se lekla, že jsem si pustila něco jiného, a souboj. Inu, mělo to své mouchy, ale i tak je to zdařilé. Jen to prostě nemá na svého předchůdce... vůbec;-) ()
Od seriálu narozdíl od filmu čekám, že větší prostor dostanou vedlejší postavy a i větší prokreslení postav. Musím říci, že toto zpracování to nesplnilo. Spousta dialogů, byť podstatných, chyběla jako by byla vystřižena a naopak některé byly přidávány, a tak neznat předlohu a jiná zpracování, měla bych tento příběh za špatnou "červenou knihovnu". Volný prostor, který nedostaly postavy byl vyplněn zasněnými pohledy, příbojem a houpajícími mušličkami. Navíc jsem měla pocit, že některé scény jsem již viděla (Rozum a cit 1995 a Pýcha a předsudek 2005). Celkový závěr: scénář špatný a kamera rovněž (nevím, ale detailní závěr na oko bych čekala v nějakém biologickém dokumentu). Chybí tomu lehkost zpracování 1995 a věrnost 1981. p.s. to co udělali s postavou Marianny je až nemravné, velmi lehce přejde k plukovníkovi a při prvním polibku ví, že má otevřít pusu O tempores o mores ()
nenáročné,klidné .Moc se mi to líbilo.Všichni tam na sebe byli hodní (pokud tedy nešlo přímo o majetek), vstřícní ,jinak než hapyendem to nemohlo skončit..Doporučuji. ()
oproti Pýše a předsudku slabota:) ()
Dobrý seriál... ()
pozeratelne, ale ziadny zazrak sa nekonal... ()
No teda, já žasnu. Tohle že má na svědomí ten samý člověk, který napsal scénář k Pýše a předsudku? K té slavné Pýše a předsudku plné báječných postav a obdivuhodného pochopení austenovského světa? Kam to všechno zmizelo? Zřejmě ze strachu z nařčení, že kopírují Leeho slavnou verzi (stejně se tomu nevyhnou), rozhodli se tvůrci pojmout celý příběh trochu moderněji a okleštit ho na čistokrevné romantické drama. Pro větší líbivost přidali jednu rádobyrajcovní scénu a šermířský souboj a doprovodili to okázalým a patetickým soundtrackem. Neříkám, že je to špatný nápad, ale u mě si takovýmto postupem podstatně snížili šanci na jakékoli vysoké hodnocení. Co se mi naopak hodně líbilo, bylo zobrazení vztahu mezi Elinor a Marianne. Obě jsou sympaticky zahrané a jejich společné scény patřily na tomhle zpracování k tomu nejzajímavějšímu. ()
Tak nevím pořád váhám tři nebo čtyři hvězdičky? Ale ne, tři hvězdičky jsou více objektivní, hlavně z toho důvodu, že film nemá pražádnou atmosféru, postrádá atmosféru nejen 19. století, ale jakoukoliv atmosféru, proto působí poněkud nuceně a nevěrohodně. Mám ráda knihy od Austenové a 19. století a anglickou společnost a z tohoto důvodu jsem na všechny filmové adaptace hodně zvědavá, jenže tady se to příliš nevyvedlo. Ono už herecké obsazení nepůsobí příliš "austenovsky", nejhůř je na tom asi Wiloughby v podání Dominica Coopera, jeho velmi malá výška a hubeňoučká postava v kontrastu s větou "zvedl mě jako pírko" působí spíš legračně než věrohodně. Navíc jeho emoce jdou tak nějak mimo... Kromě toho společné scény Mariany a Wilougbyho nějak nefungují a zejména představitelka Mariany hraje v samostatných scénách velmi dobře (ale přes to, "nehoří" jako Kate Winslet), zatímco ve scénách s Wiloughbym by jim hlubokou lásku věřil málokdo. Představitelka Elinor je taková nemastná neslaná i když ne vyloženě špatná, ale kam se hrabe na Emmu Thompsonovou. Naopak výborná je představitelka paní Dashwoodové a představitel plukovníka Brandona, jehož celkový výkon je ještě umocněn výborným dabingem Marka Vašuta, je takřka stejně přesvědčivý jako Alan Rickman. Výborný je ovšem představitel Edwarda Ferrarse, o kterém si troufám tvrdit, že svoji postavu vystihl lépe než Hugh Grant v adaptaci z roku 1995. Četla jsem knihu, něco do této série bylo přidáno něco ubráno, něco vykradeno z Angeeho verze a celkově je to takové slabé, nepřesvědčivé, mdlé, nemastné, neslané. Nemluvě o polibcích, které sem opravdu nepatří. Scénář podle knihy Jane Austen se přespříliš taky nevyvedl. Prostě ne, mám ráda knihu a Leeho adaptaci, ale tato série se prostě nepodařila, malý rozpočet, lhostejně nepřesvědčivé scény. 65% ()
na hodnocení jsem si nechala den oddechu, ale stejně mé nadšení nezmizelo. Podotýkám že zmíněný seriál nelze srovnávat s filmem, protože by to nebylo fér. V seriálu všechny osoby dostávají více prostoru a na celku je to znát. Co se mi na seriálu oproti filmu velmi líbí je příroda a způsob jakým si kamera občas hraje s mými emocemi. také se mi více líbí Willoughby, má ten správný záporácký nádech, narozdíl od filmu, kde ho lze na konci filmu litovat. Pro milovnice romantiky(ano, záměrně píšu milovnice:-)), historie a Jane Austenové to nebudou ztracené tři hodiny, ikdyž ze začátku si člověk musí chvilku zvyknout na to, že neuvidí Emmu, Kate a Hugha... ()
Velmi svižná verze známého příběhu. Svým způsobem možná lepší než verze z roku 1995, i když ne ve všem. Vlastně oba filmy jsou velmi dobré a na stejné úrovni. Za mne 80%. ()
Příběh sám o sobě doslova "záchodová" červená knihovna - plytký, záměrný, předvídatelný. Většina herců a jejich projev mi vůbec nesedly. Jedna hvězda za exteriéry a interiéry. Willoughby (Dominic Cooper) svojí vizáží ale perfektně pasuje do staré anglické romantiky - za něho druhá hvězda. ()
Aby mi Austenová začínala pornem, a to ještě bez Rickmana a Thompson, to tedy pěkně děkuju. ()
Celkově velmi hezké zpracování příběhu, ale chyběla mi větší hloubka vykreslení jednotlivých postav i doby, jako tomu bylo třeba v nádherném seriálu Pýcha a předsudek. Nic co by vám přirostlo k srdci, nic na co se někdy budete chtít podívat znovu, ale při prvním sledování se nudit nebudete. ()
Když nesáhnu po knížce Rozum a cit(úchvatná), tak po filmové verzi Anga Lee z roku 1995, kde se podařilo na malém prostoru utvořit zázrak. Zde se na mnohem delší stopáži podařilo něco, ale rozhodně ne víc. Pěkné, zajímavé, fajn, ale u mě spíš milý příspěvek s dobrými momenty. Možná trochu nešťastně obsazené. Willoughby působí nesympaticky, tak jeho zrada nepřekvapí, Marianne neplane jako Kate Winslet a působí jen mladě, Elinor nemá vnitřní inteligenci, sílu a klid Emmy Thompson. Možná proto mě to tak nechytlo. ()