Princezna a žabák

Clementis a Musker sú mojí obľúbenci - bez ich Malej morskej víly, Alladina a Herculesa by svet animovaného filmu nebol tým čím je. Princeznu a žabiaka som dlho odkladal a musím sa priznať že som z neho nebol veľmi nadšený. Rovnako ako sa animácia vrátila ku starým koreňom sa vrátila aj naratívnosť príbehu, ktorý je síce pekný a hravý, ale akási pamätnosť či už medzi postavami, alebo pri niektorej scéne sa v tomto prípade nekoná. Plus Newman nie je Menken. Piesne nie sú hravé a rozhodne sa nestane, že by si ich malé deti spievali. Trocha ma mrzí, že aj samotný hrdinovia vystupujú ako neznesiteľné žaby väčšinu časť príbehu. Nie je to zlé, len som s takýchto rozprávok jedndoucho vyrástol. Clementisa a Muskera budem mať stále rád a na ich ďalší filmový počin sa budem tešiť, toto ma len jednoducho nechytilo za srdce tak ako som čakal. (04.03.2012)

Příjemný animák od Disneyho, který mě zahřál a potěšil, to jsou mé pocity z tohoto filmu, který příjemně překvapil hned v několika směrech. Předně je fajn, že se nejedná o jeden z těch moderních druhů animací, ale že film je animován klasickým způsobem tak jak to znám ze starých dobrých Disneyovek, na kterých jsem vyrůstal. Potom mě překvapilo, že je ve filmu nemalé zastoupení černošské komunity, to opravdu dosud nebylo u Disneyho zvykem a je to jakési velice příjemné ozvláštnění příběhu. A nakonec jsem byl potěšen tím, že hudební stránka filmu se odehrává v rytmu jazzu, což je další příjemné překvapení, které mi tento film nachystal. Takže zde spíše hodnotím odlišnosti a odklon od klasických 2D filmů z produkce studia Disney, protože tento film nabízí těch zvláštností opravdu mnoho a každé z těch ozvláštnění mě potěšilo. Ovšem příběh samotný je také zajímavý a až do konce jsem nevěděl, jak to celé vlastně dopadne a užíval jsem si ten příběh od začátku až do konce. Zkrátka tohle je další příjemný klasický animák od Disneyho, který se mi líbil a na který se velice rád někdy podívám znovu. A ještě jedna chvála směrem k dabingu, Jiří Korn pro roli světlušky Raye byl trefa do černého a velice příjemně mě překvapilo, když jsem slyšel jeho hlas, jako zpěváka ho sice moc nemusím, ale pro dabing Raye si těžko umím představit někoho jiného. Takže i za tohle jde ode mne palec nahoru a filmu uděluji čtyři hvězdy. (16.01.2011)

Je jasné, že od rozprávky nemôžem čakať príliš veľa, navyše nie od disneyoviek je to skoro vždy to isté ale raz sú hlavné postavy ľudia inokedy zver. Napriek tomu, že je to vždy predvídateľné, jedinou výnimkou je asi tak Pocahontas, rozprávky veľmi obľubujem. Princezna a žabák však nie je ničím výnimočným. Priemerná zápletka, priemerný príbeh... miesto hlavných postáv som si obľúbila hlavne tú svetlušku a rozmaznanú bohatú dcéru, u ktorej som asi prvý krát neuhádla charakter a prekvapila v dobrom slovazmysle. Napriek tomu priemeru je rozprávka pozerateľná a niektoré fóriky pobavia nečakajte však, že z tohto pôjdete do kolien. Pre mňa osobne je to jedna z disneyoviek, ktoré radím medzi také, ktoré si už druhý krát nepustím, preto že by som chcela. Možno tak mrknem na to keď to pôjde v telke. A mala som inak pocit, že pesničky chodili až príliš často, čo mi prišlo dosť otravné, pretože sa mi ani jedna nezapáčila. (17.02.2013)

Nechápem to nízke hodnotenie- po rokoch sa nakrúti konečne klasická 2D disneyovka plná krásnej naivity, mäkučkej animácie, zábavných postavičiek, oscarových piesní, predvídateľného deja, víťazstva dobra nad zlom a vtipu bez popkultúrnych odkazov (to sa už dnes veru nevidí)- a nedosiahne ani 70%? (písané 19.2.2010). Žeby už boli všetci prejedený tohto neodolateľného (a falošného) disneyho sveta? Možno. Ja ale ani zďaleka. Navyše keď tentokrát Disney zasadil príbeh do krásneho New Orleans, plného jazzu a pridá hláškujúceho žabiaka, som ochotný odpustiť aj to, že príbeh bol po hodine len umelo (pomocou ďalších, nie veľmi vydarených, vedľajších postáv- napr. lovci) predĺženou cestou k finále. 85% (19.02.2010)

Koukatelné. Příjemné ohlédnutí za hudbou a stylem New Orleansu (nejsilnější stránka filmu). Reálných 75%. ■ Evangeline je jméno fiktivní hrdinky básně, kterou v roce 1847 napsal cajunský básník Henry Wadsworth Longfellow a která patří mezi americkou klasiku (cajun - dialekt a etnická kultura v Lousianě, kterou vytvořili francouzští vystěhovalci z některých provincií Kanady). (18.06.2011)