Režie:
Christophe HonoréKamera:
Rémy ChevrinHudba:
Alex BeaupainHrají:
Louis Garrel, Ludivine Sagnier, Chiara Mastroianni, Grégoire Leprince-Ringuet, Brigitte Roüan, Alice Butaud, Jean-Marie Winling, Clotilde Hesme (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Ismaël má rád Julie a Julie má ráda Ismaëla… Přesto se však v jejich domácnosti zabydlí kamarádka Alice. V době, kdy začne jejich „ménage à trois“ trochu skřípat, se stane tragédie, která velmi výrazně zasáhne do Ismaëlova života. Nic není jako dřív, z rozverného mladíka se jako mávnutím kouzelného proutku stane samotář. Odmítá všechny snahy okolí o sblížení, chce se se životem poprat sám. Na scéně se však objeví sympatický student Erwann… (ČSFD)
(více)Videa (1)
Recenze (55)
Zajímavý film s pěknými písněmi. Celý příběh se odehrával trochu jinak, než jsem očekával, ale to je jen ku prospěchu věci. Film není zrovna obsáhlý, často si vypomáhá písněmi, něco naznačí, jiné neřekne vůbec, ale nejkrásnější na tomhle snímku je, že člověk může postupně objevovat jeho smysl, motivaci počínání hrdinů, vztahy... Rozhodně bych ho neoznačil za prostoduchý muzikál. ()
Abych byla upřímná, tak samotný příběh milostných propletenců a smutku bych ohodnotila tak na tři hvězdy i když byl podbarven melancholickou náladou pařížských ulic a bytů. Ale musím přidat jednu hvězdu za ty moc hezké písničky s výbornými texty, herci sice nebyli žádní velcí zpěváci, ale se svými příjemnými hlasy a francouzštinou jim dodali potřebný šarm, takže se to velmi dobře poslouchalo. Dokonce tak dobře, že jsem si hned sehnala příslušný soundtrack. ()
Krásně poetický snímek. Ze začátku jsem se nedokázala s hrdiny ztotožnit, ale jak čas plynul, zjistila jsem, že je to přesně tak, jak to má být a vcelku to ve mě zanechalo velice příjemný pocit. Největší požitek jsem měla z třetí části "Návrat". Tam si mě Honoré získal na plné čáře... "Miluj mě méně, ale miluj mě dlouho." ()
Zvláštní, jemný a nezvykle civilní muzikál o tom že každá píseň lásky je úplně jiná. Efektní hudební čísla se zpěvy a tanci nečekejte, postavy si broukají nebo prozpěvují své myšlenkové pochody v těch běžných i méně obvyklých denních situacích. Pod povrchem jejich obyčejných životů je neklidná hladina hlubokých citů, pod které neumí chodit ani oni sami. Zápletka je poměrně nepředvídatelná, pokud si nezkazíte překvapení přečtením obsahu. Jen ten opěvovaný konec mě nijak neoslovil, snad kvůli tomu, že Erwann vypadá jako o pár let starší Šebek mladší z Pelíšků. ()
líbí se mi, že tenhle film je o velkejch věcech jako láska a smrt (á - a ještě je to muzikál!), ale je prostej podbízivosti a sugestivnosti a falešný líbivosti. je to civilní a syrový a tak samozřejmě opravdový, že v tomhle ohledu má snímek doživotní alibi. rozhodně má tvář, a nepopírám, že ta tvář je taky částečně tvořená z těch pěknejch tváří pěknejch herců a hereček v zatraceně pěknym oblečení potloukajících se po tý báječný Paříži do svejch sakra pěkně vyvedenejch bytů. není to myšlenkově statický, leccos je otevřený a jen naznačený, takže myslim, že to jde sledovat v různejch polohách na kontinuu pasivity-kreativity. ale. to zakončení se mi prostě nějak nelíbilo. ()
Galerie (16)
Zajímavosti (2)
- Poslední věta, kterou řekne v závěrečné scéně Ismaël Bénoliel (Louis Garrel), zní "Aime-moi moins, mais aime-moi longtemps", tedy "Miluj mě méně, ale miluj mě dlouho", pochází z knihy židovských přísloví. (Lucka.S)
Reklama