Hobit: Šmakova dračí poušť

Tento díl zdál se mi poněkud slabší oproti jedničce, ale to přičítám loňské euforii z opětovného návratu do filmové Středozemě a znovusetkání se starými známými spolu s těmi novými. Na "dvojce" se mi opět líbila fantazie scénáristů, kterou vylepšili (ano, čtete dobře) vylepšili fantazii Tolkienovu. Užívala jsem si napínavou cestu Temným hvozdem, stejně tak i dobrodružství s Lesními elfy, super kaňoning v sudech, setkání s lidmi v Jezerním městě nebo Gandalfův střet s Nekromantem. Musím vyzdvihnout poslední část filmu, kdy se Bilbo a ostatní trpajzlíci setkají se samozvaným vládcem Pod horou, drakem Šmakem v Ereboru. Jsem ráda, že jsem šla na 2D verzi s titulky, nemusela jsem se takhle setkat s mnohými kritizovanou 3D. Za mě opět jasných 5*. (28.12.2013)

O třídu lepší prvního dílu, kdy Jackson krotí hlavně sám sebe, dává dokupy jakýs takýs souvislý děj, byť s lehkou pachutí vynuceného intermezza, a především dává k dobru okřídleného ještěra, jemuž není v ringu digitálních příšer rovno a zahlazuje tak v závěru rozpačité dojmy z jinak veskrze matných (Medděd) a rovnou i zbytečných (Tauriel) postav. (31.03.2014)

// Akčnější, vtipnější, svižnější, více zaměřené na charaktery než na příběh, hudebně originálnější, vizuálně snad ještě barevnější a nepochybně také napínavější. To všechno platí o druhém Hobbitovi, se kterým mě Jackson vzal na cestu, ze které se mi vůbec nechtělo vracet! Story se konečně košatí, začíná jít do tuhého, Smaug s hlasem B. Cumberbatche je démonský, Tauriel s tváří E. Lilly je moje nová platonická láska a Gandalf konečně ukázal, jaký šílený badass umí být. Chci víc a chci to hned! (12.12.2013)

Dodnes si pamatuju, jak jsem v den premiéry vyšel z promítání Dvou věží a nadšeně zamířil zpátky k pokladnám, abych si tu nádheru okamžitě vpálil ještě jednou. Vůbec mě netrápilo, že se startovalo za běhu a končilo jen napůl. Přibyla totiž kupa výborných postav, větší otevření Středozemě fungovalo na jedničku a třešničkou na dortu byla geniální finální bitva. Je tedy Šmakova dračí poušť to samé v bledě modrém? Inu... ani omylem! Jacksonovy digihrátky tu naopak nabírají obludný a rozvleklý tvar, který v tom lepším případě budí nezájem a v tom horším vyloženě uspává. Největší highlight filmu, útěk v sudech, se přitom odehraje už po půl hodině stopáže (!). A i při něm je veškerá rozverná nápaditost trápena CGI zvěrstvy, která hobití ságu likvidují podobně jako o dekádu zpátky Star Wars. Všudypřítomná greenscreenová umělost ale není to nejhorší. Tím je nezajímavá banda postav (Bilbo je eliminován minimem prostoru, Thorin se zase mění v nudného maniaka), která absolvuje jednu utahanou zastávku za druhou, aby Jackson konečně předvedl draka... a vlepil vám do ksichtu možná nejohavnější filmový cliffhanger všech dob. Co je tedy ve finále platné, že je druhý Hobit vlastně dost akční a pořád se v něm "něco" děje. Ani desítky Legolasem nakrájených skřetů neuhasí touhu po napínavých, dojemných nebo jakkoliv jinak vtahujících momentech, které blockbuster od Petera Jacksona poprvé postrádá. Sem snad pořádnou dávku zábavy a emocí nedotáhne ani rozšířená verze... (6/10) (12.12.2013)

Tak i druhý díl na mě zapůsobil podobným způsobem jako ten první, a to, co jsem napsal do komentáře k němu, bych sem mohl víceméně zkopírovat v původním znění. Tedy kromě toho, že i přes různé zastávky měl podstatně svižnější tempo (k čemuž jistě pomohl i fakt, že už se nemuselo znovu nějak výrazně představovat a příběh se rozdělil do více souběžných linií). A přestože si stejně jako u jedničky uvědomuju řadu nedostatků (z nichž bych však já osobně vypíchl snad jen ten pokus o romantiku, která na mě přece jenom působila poněkud křečovitě), Peter mě zase dostal tam, kam chtěl a já se nechal spokojeně unášet na vlnách jeho fantazie přetavené všemi (ne) možnými prostředky na filmové plátno. Moc se těším na epické vyvrcholení (které bude pravděpodobně ke konci nepěkně natahované, ale už se nato začínám psychicky připravovat) a dílu prostřednímu přiklepávám 5*. (12.04.2014)